Pražští Svobodní se připojí k protestu proti schvalování Obchodní dohody proti padělání známé jako ACTA, který se bude konat 2. února 2012 na pražském Klárově (událost na Facebooku).

ACTA se netýká jen „internetového pirátství“, tedy šíření softwarových a audiovizuálních autorských děl chráněných podle stávajících právních předpisů. V rámci internetu vynucuje na smluvních stranách provádění rychlých nápravných opatření za účelem zabránění porušování duševního vlastnictví s odrazujícím účinkem. To například znamená vynucování úpravy či rušení smluvních vztahů mezi poskytovatelem připojení a uživatelem.

ACTA také zavádí povinnosti pro podnikatele na internetu – nutí je aktivně spolupracovat na kontrole obsahu a identifikovat držitele prostoru, ve kterém došlo k porušení autorských práv. V důsledku tak snadno může zlikvidovat služby jako je Wikipedie, Facebook, YouTube nebo vyhledávací systémy.

ACTA se může dotknout každého, kdo při sobě nosí nějaké záznamové médium jako je MP3 přehrávač, notebook nebo přenosná flash-paměť. Článek 13 uvádí povinnou kontrolu i malých komerčních zásilek a zmiňuje (ovšem nenařizuje) také kontrolu osobních zavazadel v rámci celních kontrol. V případě zemí v Schengenském prostoru však nejde o klasické hraniční kontroly, ale o namátkové kontroly na celém území České republiky. Kdokoliv bude moci být (podle platného Zákona o celní správě České republiky) zkontrolován za účelem prověření, zda neoprávněně nedrží díla chráněná ACTA.

V anglické verzi ACTA je možné najít jen dva výskyty slova „author“, v obou případech jde o sekci, která nařizuje trestání obcházení digitální ochrany (DRM). Namísto autora, jako původce díla, ACTA používá slovní spojení „držitel práva“ („right holder“). Jako držitele práv označuje „federaci nebo sdružení v právním postavení, ve kterém se může dožadovat práv v oblasti duševního vlastnictví“ – jde tedy typicky o kolektivní správce práv, nikoliv o autory.

Hlavními důvody, pro které se pražští Svobodní rozhodli podpořit protest proti ACTA jsou úpravy, které ACTA po účastnících se státech vyžaduje:

1. stanovení jediné formy ochrany autorských práv, a to prostřednictvím „autorských sdružení“ (kolektivních správců), upírá autorům možnost rozhodnout o formě ochrany (smluvní, DRM, žádná),
2. legalizace a běžné provádění prohlídek nosičů informací poškozuje vlastnická práva vlastníků nosičů informací,
3. stanovení povinností podnikatelům v oblasti internetu porušuje svobodu podnikání i jejich vlastnická práva,
4. stanovení fikce škody upírá obviněným právo před soudem uplatňovat žádnou nebo nižší výši škody,
5. zákaz obcházení DRM upírá vlastníkovi média právo se svým majetkem nakládat – např. jej měnit tak, aby ochrana DRM nebyla funkční

Svobodní odmítají nové regulace a zásahy do svobody občanů vedené s cílem dát tržní výhodu držitelům autorských práv. Politický program Svobodných se problematice snah o státní (nařízenou) cenzuru Internetu a o ochranu zájmů skupiny kolektivních správců autorských práv věnuje v příloze č. 1: „Svobodný trh informací“.

V Praze dne 1. února 2012

Karel Zvára
předseda pražského krajského sdružení Svobodných