Konstatování veřejného tajemství, že Václav Havel byl členem Římského klubu, vyvolalo docela poprask. Byl to můj nejčtenější článek na Neviditelném psu vůbec. (článek: O Havlově členství v Římském klubu se nemluví) Mnoho čtenářů se vzpíralo uvěřit, že by ten milý člověk mohl být členem organizace, která má autoritářské sklony.

V knize Způsobilost vládnout (The Capacity to Govern) Římský klub hovoří o Globálním Leviatanovi. Leviatan je gigantická obluda, o které se píše v Bibli. Zde je Leviatan metaforou pro gigantický superstát, světovládu.

„Aplikujeme v globálním měřítku myšlenku Thomase Hobbese o možnosti a zřejmě nezbytnosti, že pokud slabší prostředky selžou, zavést světový polo-autoritářský režim, který by zavedl opatření nutná k přežití lidstva.“ (Slovníček pojmů, heslo „Globální Leviatan“, str. xiv)

O Leviathanovi píše Římskýklub i v následující pasáži knihy „Způsobilost vládnout“:

Je možné, že pud válčit je v naší přirozenosti zakořeněn, jelikož od vzniku Homo Sapiens byl našemu druhu užitečný. Nyní se už takové chování stalo něčím dysfunkčním. Chceme-li však takové zakořeněné mechanismy vymýtit, může to vyžadovat obdobu radikální operace, bez umrtvení. Není tedy nemožné, že jedinou cestou, jak zastavit lidstvo ohrožující konflikty zbraněmi hromadného ničení, bude zavedení Světového Leviatana. To může mimo jiné mít formu autoritářské vlády koalice supermocností, které použijí brutální násilí, aby eliminovaly válku a zničily všechny zbraně hromadného ničení ve všech zemích kromě sebe. V takovém případě raison d’humanité může vyžadovat, abychom se po této cestě vydali, ačkoli za to můžeme draze zaplatit ztrátou řady základních hodnot, včetně lidských práv.“ (str. 87)

Yehezkel Dror, který pro Římský klub tuto knihu sepsal, v jiných svých textech hovoří ještě otevřeněji. Třeba jeho článek „The Bitter Necessity: A Global Leiathan“ (publikováno v říjnu 2001 na webu World Future Society):

„Hodnotit rodícího se Globálního Leviathana dnešními koncepty a mravními hodnotami je zavádějící. Snad bude obecně prospěšný, založený na obecném souhlasu, posune lidstvo kupředu a omezí svá autoritářská opatření na minimum. Ale zaručeno to není…. Globální Leviatan není důvodem k radosti a může nás přijít draho. Ale nevydat se směrem k vytvoření Globálního Leviatana je pravděpodobně ještě riskantnější. Je to hořký lék, ale zachraňuje život. Dokud lidstvo nedospěje a nezmění se k lepšímu.“

Pokud máte chuť, můžete si místo pojmu „Globální Leviatan“ dosadit populárnější termín „Nový světový řád“ (NWO) případně „global governance“ (světovláda), ale rozdíl v tom nevidím.

ODKUD TY NÁPADY BEROU?

Nezbytnost zavedení diktatury Římský klub nezdůvodňuje citáty z Marxe či Lenina. Ti jsou na Západě zdiskreditovaní. A tak se odvolávají na filosofa Thomase Hobbese a jeho knihu „Leviatan“ z roku 1651.

Thomas Hobbes zažil Cromwellovu revoluci, první buržoazní revoluci novověku. Moc se přesunula od krále do parlamentu. Na hodnocení novinky zvané „demokracie“ se tehdejší filosofové neshodli. John Locke ji uvítal, Thomas Hobbes byl proti.

Hobbes v Úvodu své knihy říká, že společnost neboli stát vidí jako jakýsi obrovský hodinový stroj, veliký umělý organismus. Proto ji přirovnává k obrovskému Leviatanu. Diktatura alias Leviatan je prý nutnost, nemá-li se společnost propadnout do chaosu. Pokud chtěl ale absolutismus propagovat jako dobro, pak si měl zvolit méně satanistickou metaforu.

Leviatan je obrovská mořská stvůra, o které se píše v Bibli, v knize Jobově. Ve středověkém uvažování byl vstup do pekla – hellmouth – zobrazován jako Leviatan. Jako velryba, která polyká hejna ryb. Hříšník byl spolknut zaživa.

Hobbesův fanklub bych očekával nejspíše mezi nějakými hnědokošiláči, kteří ve vesnické hospodě oslavují Adolfovy narozeniny. Jenže ke členům Římského klubu patří světová elita mocných. Nejen Havel, ale také američtí presidenti Clinton a Carter, šéf OSN Kofi Annan, šéf Evropské komise Jacques Delors, vicepřeseda klima-panelu OSN Yperselle, zakladatel UNEP Maurice Strong, šéf NATO Javier Solana, Dalajláma, sovětský vůdce Gorbaočov atd. Nejvlivnější lidé světa. Lidé s kontakty.

Neměli by tito lidé vyznávat spíše Churchilla, Lockeho, Lincolna, Washingtona či Franklina?

Je znepokojivé, že vládnoucí vrstva dnešního světa si za svého duchovního guru vybrala filosofa, který odmítl demokracii už v 17.století, kdy se rodila. Jako by se novodobá „šlechta“ rozhodla otočit kolo dějin zpátky před Cromwellovu revoluci.

ŘÍŠE STRACHU

Thomas Hobbes je nihilista, který nabízí jen zoufalství bez naděje. „Život je osamělý a krátký, plný bídy a brutality“ (solitary, poor, nasty, brutish, and short), je jeho nejznámější citát. Jen diktátor dokáže lidi udržet na uzdě, aby neustále neválčili každý s každým o omezené zdroje. Na Hobbesovu posedlost nedostatkem zdrojů navázal Římský klub svou knihou „Meze růstu“ (1972). Prý brzy dojdou suroviny a dojde ke kolapsu civilizace. Jen vláda pevné ruky může lidstvo v této těžké hodince spasit.

Římský klub v knize „Taking Nature into Account“ odhaluje, proč se snaží veřejnost vystrašit různými alarmistickými fámami: „Podle Hobbese je nejsilnějším pudem strach. Především ten ovládá lidské konání. Aby se lidé zbavili strachu, uzavřou úmluvu, která vytvoří velkého Leviatana, polo-absolutistický stát, který své poddané udržuje v posvátné bázni a zabraňuje, aby se neustálý nedostatek nezvrhl v otevřenou válku.“ (str. 19).

V kapitole XVII (Of the causes, generation and definition of a common-wealth) knihy „Leviatan“ Hobbes jako první novověký filosof mluví o společenské smlouvě. V době války se lidé vzdávají suverenity a svobody a předávají moc vůdci s žádostí, aby je vedl a zachránil před vpádem nepřátel. Locke také hovoří o „společenské smlouvě“ (dnes tomu říkáme „ústava“), ale u Hobbese tato smlouva zavazuje jen poddané, nikoli vládce. Poddaný má povinnost zvůli vládce snášet jakožto jakési menší zlo, neb alternativou je chaos a rozklad. (Leviatan, kapitola XVIII: Of the Rights of Sovereigns by institution)

Proč bychom ale měli snášet Leviatana dnes? Lidstvu přece nehrozí žádný vnější nepřítel, abychom museli vyhlásit výjimečný stav a sjednotit se pod silným generálem. Mimozemské křižníky se neblíží.

V knize „První světová revoluce“, v kapitole „Vakuum“ Římský klub navrhuje šalamounské řešení. Nepřítele stačí si vymyslet a nemusí to být ani živá bytost: „Sjednoťme národy proti vnějšímu nepříteli, buď skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému…. Při hledání nového nepřítele, který nás sjednotí, nás napadlo, že se k tomuto účelu dá využít znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně…“

Mnozí klimatologové se po selhání Kjotského protokolu už nijak netají s tím, že lidstvo může spasit jen diktátorský režim. Jak vidno, po dobrém se totiž lidé levných fosilních paliv nevzdají. Má-li být lidstvo zachráněno před kolapsem klimatu a následným vyhynutím života na Zemi, je nutné neprodleně zavést brutální světovou diktaturu. Pro dobro lidstva.

Slyšel jsem, že prý Římský klub jsou laskaví moudří lidé, kteří vidí daleko dopředu, obávají se o stav dnešního světa a nebojí se nabízet originální, byť nepopulární řešení. Já ale na papouškování tři sta let starých zaprášených totalitních pouček nic originálního nevidím. Před těmito nepřáteli svobody varoval už Benjamin Franklin před 200 lety.

„Ti, kdož se vzdají důležitých svobod aby získali trochu bezpečí si nezaslouží ani svobodu ani bezpečí.“ (Benjamin Franklin. 1759. Tento citát je vepsán i na podstavci Sochy svobody v Novém Jorku)

Reference:

Způsobilost vládnout (Y.Dror. Capacity to Govern. Club of Rome 1994)

První světová revoluce (King, Schneider. The Frist Global Revolution. Club of Rome 1991)

Leviathan (T.Hobbes, 1651)

Leviatan, kapitola XVIII o právech vládců

 Vítězslav Kremlík je členem Svobodných a provozovatelem www.klimaskeptik.cz