PAYNE: Korupce přichází z ministerských pracoven

PAYNE: Korupce přichází z ministerských pracoven

Premiér Nečas v prosinci před hlasováním o nedůvěře vládě důrazně přednesl svůj prý staromódní ‚standardní‘ názor: „Jsem přesto přesvědčen, že státní úředník má jít na policii nebo státní zastupitelství, jestliže dospěl k názoru, že je někde páchán trestný čin.“

Premiér Nečas v prosinci před hlasováním o nedůvěře vládě důrazně přednesl svůj prý staromódní ‚standardní‘ názor: „Jsem přesto přesvědčen, že státní úředník má jít na policii nebo státní zastupitelství, jestliže dospěl k názoru, že je někde páchán trestný čin.“

Nechtělo se mi torpédovat předsedu vlády v rámci tehdejší mediální kampaně, tak jsem čekal, kdy si tohoto výroku všimnou novináři, od opozice jsem totiž nějaké intelektuální vzepjetí neočekával. Žádný se nad tím nepozastavil. Vzhledem k tomu, že kauza pravděpodobného vykrádání státního fondu pod taktovkou ministra hrozí skončit u nás ‚standardním‘ způsobem, tedy do ztracena, s nadějí že se na to zapomene a věc se promlčí, musím se k projevu předsedy vlády vrátit.

Kdybychom byli ‚standardním‘ státem, mohl by státní úředník postupovat ‚standardním‘ způsobem. Ale po kauze Čunek (a několika dalších podobných), při které vláda pravděpodobně manipulacemi na státním zastupitelství dosáhla odložení případu ministra podezřelého z korupce, takže se vůbec nedostal k soudu, je nedůvěra v nezávislé trestní řízení proti politikům zcela na místě. Vinou předchozích předsedů vlád a ministrů u nás ztratily Policie, Státní zastupitelství i soudy důvěru. Vzpomeňme si, že v té době byl Nečas místopředsedou vlády.

Zkusme si představit Nečasův recept proti korupci v praxi. Libor Michálek byl nejen nabádán, ale nucen k majetkové trestné činnosti včetně zneužití pravomoci veřejného činitele. Poté, co zjistil, že za tím stojí dokonce jeho nadřízený ministr, měl by se podle Nečase odebrat se svým podezřením na policejní služebnu někde v Praze 1 a tam službu majícímu policistovi oznámit podezření na trestnou činnost ministra. Dotyčný policista by druhý den zašel na úřad vlády nebo na ministerstvo životního prostřední a tam by podezřelého ministra vyslechnul a pak vzal do vazby jako ‚standardního‘ zloděje, aby nemohl uprchnout nebo manipulovat s důkazy? Cožpak není premiérův recept obrátit se na Policii čirým bláznovstvím? Nečas ale o tomto postupu řekl: „Já jsem dokonce přesvědčen, že v právním státě je jediný možný.“

Dokonce i ve ‚standardních‘ demokratických státech existuje zvláštní procedura pro situace, kdy je z trestného činu podezřelý politik. Nelze je vyšetřovat běžným způsobem. Co kdyby byl podezřelý ministr vnitra? Zvláštní ‚nestandardní‘ procedura musí v takovém případě suspendovat některé jeho pravomoci vůči policii. Zřízení speciální protikorupční jednotky nepomůže, protože ministři budou předem vědět, s kým se mají domluvit a budou hledat cesty jak tuto jednotku ovládnout daleko dříve, než se nějaké podezření objeví. U soudů se někdy používá losování, aby nikdo nemohl předem tušit, komu bude případ přidělen. Namísto zúžení počtu případných vyšetřovatelů by naopak měl být jejich počet rozšířen na mnoho set a pro konkrétní kauzu by se měli losovat. Oponenturu vyšetřování by měla v případě politiků vést druhá nezávislá skupina vylosovaných vyšetřovatelů pod dohledem například Senátu.

Zajímavé je, že naše Ústava v článku 65 obsahuje zvláštní, slovy premiéra ‚nestandardní‘, postup pro případ, že by byl z velezrady podezřelý president republiky. Proč nemáme ústavní zákon, který by určil, jak postupovat, když je z trestného činu podezřelý ministr či premiér? Když se psala ústava, nikoho nenapadlo, že by se do ministerských funkcí mohli dostat zločinci porušující zákony. Česká společnost se od devadesátých let výrazně posunula – naneštěstí k horšímu.

Pokud si vláda chce říkat protikorupční, nepřesvědčí mne o svých úmyslech, dokud neprosadí zákon o postupu proti ministrům v případech podezření z trestné činnosti a pletich. Vím, že je pro ministry nepohodlný a že dokonce může být zneužit. Ale je to splátka za to, že kdo ví, jak dlouho, ministři zneužívají svých pravomocí a kradou. Někteří asi pro sebe, někteří asi pro stranické pokladny. Odposlechy, přísné sankce a vše, co vláda chystá, aby nachytala státní úředníčky při korupci, je zcela zbytečné, protože korupce přichází z ministerských pracoven.

Zájem vypořádat se s korupcí a dosáhnout odchodu zkorumpovaných politiků ze scény, a to navždy, je nadřazen jak předpokládané loajalitě úředníků, tak zájmu státu mít stabilní vládu. Oznámení pokusu o korupci, pletich a podobného jednání nejen vyšetřujícím orgánům, ale i médiím, je morálně nadřazeno požadavku loajality státních úředníků. Na korupční praktiky politických stran a politiků doplácíme všichni hrůzostrašným způsobem. Korupční jednání ve střednědobé perspektivě poškozuje všechny včetně těch, kteří se korupce dopouštějí. Prosperita české společnosti doslova závisí na omezení korupce.

Pro inspiraci nám může posloužit příběh etické neloajality britského důstojníka. Když se v roce 1999 chystaly k vojenské intervence na Balkáně, ruští vojáci obsadili strategicky důležité prištinské letiště Slatina. Vrchní velitel vojenských operací NATO na Kosovu, americký generál Wesley Clark vydal rozkaz zaútočit na ruské jednotky, čítající asi 200 vojáků a zničit je. Kapitán britské mechanizované jednotky parašutistického pluku James Blunt odmítl rozkaz uposlechnout, ačkoliv jeho podřízená jednotka se na útok proti Rusům těšila, a spojil se s  velitelem britského vojska generálem Mikem Jacksonem. Ten rozkaz změnil tak, aby letiště Slatina jen obklíčili. Blunt riskoval přinejmenším vojenský soud. Po staletí dokonce platilo, že za neuposlechnutí rozkazu v bojové situaci je trest smrti. Britský důstojník byl za své etické jednání vyznamenán nejen v Británii, ale dokonce i v USA. Generál Wesley Clark byl krátce na to odvolán z postu vrchního velitele NATO v Evropě. Přitom nešlo o korupci, pouze o etický charakter nějakého rozhodnutí. O tom, že pletichy a korupce jsou neetické, není žádná pochybnost, a proto si etické jednání úředníků zaslouží vyznamenání.

Zatímco Milan Knížák na adresu Libora Michálka řekl: „Pro mne je takový člověk nedůvěryhodný, bezcharakterní a připadá mi odporné se s ním vůbec bavit,“ nám zase připadá odporné dívat se na to, jak ministři kradou. Připadají nám nedůvěryhodní, bezcharakterní a je nám odporné se s nimi bavit.

Jiří Payne je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31