PAYNE: Jak by obce měly a neměly nakládat se svými nemovitostmi

PAYNE: Jak by obce měly a neměly nakládat se svými nemovitostmi

Svobodní teprve svoji obecní politiku utváří. Máme základní politický program , doplněný o zásady komunální politiky . Naši kandidáti v různých obcích si na jejich základě a na základě místních podmínek a potřeb vytvářejí vlastní programy. Dovolím si rozebrat dvě otázky, které jsou v mnoha obcích aktuální – otázku, jak privatizovat obecní byty a otázku, zda mají obce podporovat podnikání budováním průmyslových zón.

Mají se byty privatizovat za zvýhodněné ceny?

Pokud jde o byty, první vlna privatizace obecních bytů počátkem devadesátých let probíhala v prostředí, kdy neexistovaly tržní ceny, takže se musela cena nějak stanovit a používaly se odhady. Aby mohl trh vzniknout, musely napřed být nějaké byty ve vlastnictví fyzických osob, takže nebyla jiná možnost. Následně se rozběhly restituce, takže trh začal lépe fungovat.

Druhá vlna už byla sporná – tržní ceny již částečně existovaly a prodej za zvýhodněné ceny je velmi sporný. Dnes je dokonce zakázaný. Zákon o obcích stanoví, že se nepotřebný obecní majetek smí prodávat výhradně za cenu v místě obvyklou, což je přibližně tržní cena. Pokud nějaká politická strana prosadí prodej bytů a peníze zůstanou v obecní pokladně, může po nějakých volbách jiná strana teoreticky za tyto peníze nakoupit jiné byty nebo nemovitosti. Politika nesmí činit nevratné kroky a privatizace za dumpingové ceny je nevratná. Kromě toho – ti, kdo nebydlí v obecním bytě, jsou zvýhodněným prodejem okradeni. To by byla nespravedlnost, zvýhodnit jednu skupinu těch, kdo žijí v obecních bytech.

Domnívám se, že pro obec neexistuje lepší možnost, jak uložit rezervní fondy, než koupit nemovitost za tržní cenu. Ceny nemovitostí v delší perspektivě pomalu ale jistě rostou, takže investice přináší nějaký výnos. Obecní nemovitosti lze propachtovat (takže obec nepodepisuje nájemní smlouvy s nájemníkem), takže obec dostává přiměřený výnos z investice i průběžně. Vlastní podnikání s nemovitostí ať dělá pachtýř, obec je příjemcem renty. Radní na pronájem bytů pak nemají žádný vliv. Důležitá je samozřejmě smlouva mezi obcí a pachtýřem, musí být zajištěna řádná péče o nemovitost pod podmínkou ukončení smlouvy. Fond na opravy v domě si podle smlouvy vytváří sám pachtýř.

Protože již žijeme v tržním prostředí nebo si jej alespoň přejeme, nesmíme trh narušovat výprodejem obecních bytů za netržní ceny. A že je cena dnes jiná, než byla v devadesátých letech? Samozřejmě, ceny na trhu se vyvíjejí a podmínky se od té doby zcela změnily. Na tom není nic nespravedlivého, že dnes jsou ceny jiné, než před dvaceti lety.

Má druhá poznámka směřuje k vytváření průmyslových zón.

Měly by obce budovat průmyslové zóny?

Obec by měla nanejvýš v územním plánu nastínit, co by kde případně mohlo být. Podnikatelské investice musí provádět investor, nikdy ne obec. To je přece součást práce developerů, vykoupit pozemky, zasíťovat je, a stavět. Sami si nesou tržní rizika za případné špatné rozhodnutí. Statisticky by se dalo dokázat, že všechny průmyslové zóny zřízené samosprávou nebo vládou (patří to obvykle do repertoáru levicových stran) nakonec špatně dopadly. Umělé rozhodnutí nikdy není tak dobré, jako když něco vyroste přirozenou cestou.

Pokud obec chce přilákat developery, může nanejvýš připravit balíček informací pro investory, které jim pomohou v úvaze, zda se podnikání v dané lokalitě a daném oboru vyplatí. Může to být informace o tom, jaká je struktura vlastnických vztahů pozemků (s kolika vlastníky se bude muset jednat), jaké jsou příjmy místního obyvatelstva (od toho se odvíjí mzdová hladina budoucích zaměstnanců), jaká je nezaměstnanost, jaká je věková struktura obyvatel obce, jaké tržní možnosti jsou v okolí (kolik lidí bydlí nebo pracuje v blízkých lokalitách a je možné je reklamou přilákat), jaká je dopravní obslužnost (vybudování příjezdové komunikace je zpravidla podmínkou udělení stavebního povolení). Pro zkušeného investora ale není žádný problém tohle všechno si rychle zjistit. Pro některé obory je důležitá také informace, jaké hotely jsou v místě a jaké pronajímané konferenční prostory jsou k dispozici.

Já bych ještě souhlasil, že stručnou informaci o investičních možnostech může radnice zveřejnit v inzerátu. Někteří ale tvrdí, že ani to by radnice neměla dělat. Je to věc k diskusi. Problém je, že když obec nějak podpoří vznik průmyslové zóny, deformuje tržní podmínky, a když se to pak nepovede, tak za to nese odpovědnost. Přitom nemá žádný vliv na to, jak tam investoři podnikají. Pokud se v dané lokalitě podnikání nějakého typu nevyplatí, tak je hloupost myslet si, že to radnice dokáže jakoukoli pobídkou změnit. Samozřejmě je otázkou, zda se vůbec má stavět na dosud nezastavěných pozemcích. Co když by bylo lepší investovat do historických domů a přizpůsobit je současným podmínkám? To ať si spočítá investor a majitel, obec do toho nemá zasahovat.

Jiná věc může být úvaha o tom, zda se má v obecních domech bydlet nebo podnikat. Normálně je to dané kolaudačním rozhodnutím, ale v případě rekonstrukce se to dá změnit. Radnice by měla pečlivě naslouchat dobrému pachtýři (když si je postupně najde), který má samozřejmě normální zájem dosáhnout zisku za daných podmínek. Může vypsat výběrové řízení na propachtování nemovitosti včetně záměru, jak by měla být nemovitost využita. Pachtýř dovede nejlépe navrhnout, co by zlepšilo podmínky. Radní nikdy nebudou tak zkušení. Někdy by ale možná radnice měla nepatrně preferovat bydlení, ale i to by se mělo podrobněji diskutovat.

Každopádně jakmile obec zvýhodní jednoho podnikatele oproti ostatním, vzniká podezření z korupce.

Jiří Payne je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31