Payne: Další podezření z velezrady

Payne: Další podezření z velezrady

Tak trochu jsme doufali, že vznikající vláda přinese změnu. Budeme mít pravicovou či snad dokonce konzervativní vládu?

Tak trochu jsme doufali, že vznikající vláda přinese změnu. To nejpodstatnější pro každou politickou stranu a každého politika je totiž pojetí státu, představa, jak má stát vypadat a fungovat. Zakusili jsme v posledních několika letech, že politické vedení státu žádnou konzistentní představu nemělo, žádnou filosofii, žádnou politiku, jenom se to plácalo podle toho, co by tomu řekli lidé. Tak v tom, jak bude fungovat stát, tady jsme právě změnu čekali. Tedy jak bych nás nazval, řekněme pro jednoduchost někteří pravicoví občané.

V médiích se tu a tam ozývá, že snad budeme mít pravicovou, či snad dokonce konzervativní vládu. Trochu se tomu smějeme. Není jasné, odkud se to jejich přesvědčení bere.

Zatím nevíme, jak bude Fialova vláda fungovat, známe jen stručné politické prohlášení koalice, které se v programové části podobá spíš pětiletému plánu, tak typickému pro komunistické státy, než vytyčení politického směru. Někdo by možná čekal, že nastupující vláda zvedne vysoko prapor své filosofie a prohlásí: ‚Pojďte, víme kam jít!‘ Zatím jsme zaznamenali podezření, že se chápání státu dosavadní vlády bude spíš záplatovat, než měnit. Designovaný premiér Fiala si notuje s premiérem v demisi Babišem, byť jen v jedné věci. Kdo ví, možná to vůbec nic neznamená, anebo to možná symbolicky předznamenává, že nastupující vláda přijímá dosavadní zmatené pojetí státu, že bude opravdu jenom záplatovat to, co zavedla vláda dosluhující.

Nejvíc jsme se z médií patrně dozvěděli o aktuálním potýkání s korona-virem, i když v programu koalice o tom není ani slovo. Budoucí vláda slibuje, že regulace budou logické, srozumitelné a konzistentní, že nebude chtít lock down, nebude zavírat školy, trochu nejistě také naznačuje, že si nebude přát povinné očkování podle skupin obyvatelstva. Chce víc testovat a chce udílet vysoké sankce za jakékoliv porušení regulací.

Inu trvat na dodržování regulací může mít jisté oprávnění, ale kterých regulací se to má týkat? Máme jich pěkných pár tisíc. Jsou rozporuplné, ani policisté si nemohou být jisti, co vlastně platí. Proto jsou nevymahatelné.

Někteří pravicoví občané tak trochu očekávali, že vláda vedená ODS bude vycházet ze svého teorému, podle kterého má být demokracie stavěna zdola, v pořadí priorit „jednotlivec – rodina – obec – stát“. Jak má jednotlivec znát, které regulace platí za jakých okolností? Pokusí-li si je jen přečíst, dočte je pravděpodobně v době, kdy už korona-krize pomine. Někteří pravicově smýšlející občané si představovali, že prvním krokem nové vlády bude, že všechny regulace zruší a začne pěkně od podlahy na zelené louce znova a jinak, že nová vláda změní filosofii boje s infekcí, že základem bude odpovědný jednotlivec a jeho rodina, že nové regulace týkající se jednotlivého občana budou stručné a srozumitelné, tak aby se vešly na jednu stránku. Snad by pravicoví voliči dokonce připustili, že by ještě mohla existovat druhá taková stránka pro podnikatele. Je jasné, že k takovým dvěma stránkám, obsahujících spíše doporučení než rozkazy, je třeba připočíst trpělivé vysvětlování a odhadem asi tak dva měsíce času, než se informace o nich donesou do každé i té nejposlednější osady od Šumavy po Jeseníky. Fatální chyba dosluhující vlády přece spočívala v tom, že se regulace stále měnily. Někteří pravicoví voliči by si představovali, že vláda pověří obce, aby si přizpůsobily dotyčnou stránku vládních doporučení podle svých vlastních podmínek. Starosta, který dostane přesné informace o epidemii u něj v obci a v sousedství, dokáže mnohdy velmi přesně identifikovat, kde jsou místa případného šíření nákazy, starosta se dokáže většinou i bez asistence uniformovaných dohližitelů se svými lidmi domluvit, aby se chovali přiměřeně okolnostem. Babišův stát založený na marxistických zásadách typu „zakázat a zastrašit“ a „všechno dělat plošně a centrálně“ neumí poslat do každé vesnice hejno policistů, aby tam vybírali pokuty. Efektivita potírání infekce závisí na individuální odpovědnosti jednotlivce a jeho rodiny, na praktickém přizpůsobení pravidel podle podmínek v domě a v obci, ne na sankcích. Někteří pravicoví voliči čekali, že nyní vznikne program ‚zdravá vesnice‘ a také ‚zdravé město‘, kde se shrnou doporučení, jak posilovat imunitu a jak se vyrovnávat s infekcí. Představovali si, že se možná někde začnou stavět obecní na rodiny orientované sauny (sauny totiž Babiš zakázal, ačkoliv mají podle ‚odborníků‘ pro posílení imunity značný význam), možná se někde dohodnou, že do místní prodejny budou vstupovat po jednom. Naši občané nejsou hloupí a dovedou se chovat odpovědně, když jim vláda věří. Žádná vláda neví, ve kterých osadách a usedlostech má za jakých okolností smysl nosit roušky, jen Babišova vláda nám před nedávnem dokonce centrálně a plošně přikázala nosit roušky i pod širým nebem, aby o pár měsíců později pod heslem „musíme jim znepříjemnit život“ jen na základě vlastních pocitů bez relevantních podkladů centrálně zakázala všechny vánoční trhy pod širým nebem. Vláda neví, kde a včas má smysl bránit mobilitě obyvatel a kde má smysl uzavřít hranice okresů, jen Babišova vláda to pro jistotu plošně zakázala všem. V obcích se to ví o týdny dříve, než si toho všimnou vládní ‚odborníci a hygienici‘.

Jen omezení lidé mohou tvrdit, že existuje pouze jedno řešení, že jedinou možností je očkování. Vždycky existují různé přístupy a různé možnosti a podle podmínek mají své oprávnění. Nikdy není jen jedna možnost. Právě v tom se liší totalitní, marxistická a neomarxistická politika od demokratické. V demokracii počítáme s tím, že mohou být různé názory, že není jen jedna pravda, kterou by šlo přikázat. Svobodná iniciativa jednotlivých lidí je řádově účinnější, než vládní příkazy. Osobní odpovědnost je nad zákon. Teprve tam, kde to obec nezvládne, má smysl intenzivnější asistence a pomoc státu.

Náznaky, jak bude Fialova vláda postupovat, nám však na optimismu nepřidávají. Vypadá to, že zapomene na pořadí „jednotlivec – rodina – obec – stát“ a že převezme Babišovo v podstatě marxistické pojetí státu, kde se bezhlavě přikazuje shora. Vypadá to, že ODS už dávno zapomněla na větu ze svých stanov, podle které chce „být stranou, která rozhodně odmítá marxistickou a leninskou ideologii ve všech jejích projevech a důsledcích“. Zřejmě už v ODS nejsou lidé, kteří by alespoň trochu věděli, v čem marxismus spočívá.

Někteří pravicoví občané ještě doufají, že by se to mohlo obrátit k lepšímu, ale někteří se obávají, že v osobě premiéra Fialy budeme mít nejspíš ‚Babiše s lidskou tváří‘.

Jiří Payne

Zdroj: blog Idnes

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31