Novotný: Co nás čeká v roce 2018 (pivo, lodě a tak)

Novotný: Co nás čeká v roce 2018 (pivo, lodě a tak)

V první řadě, českými novináři téměř nepovšimnuty, kousky z Trumpovy daňové reformy mohou ovlivnit především produkci vína, piva a destilátů ve Spojených státech.

Ve zkratce se jedná o následující:

  1. Americká vinařství si daňově polepší v rozmezí 10 až neuvěřitelných 65 % na daních. Spousta středně velkých producentů vína se daňovou zátěží posunou na úroveň menších producentů. (1) Takže můžete potenciálně očekávat ve vašich oblíbených supermarketech širší a možná i levnější nabídku kalifornských vín.
  2. Pro menší americké producenty piva daňové úlevy činí až neuvěřitelných 4,2 miliard USD za rok! Pivovar za prvních 60 tis. barelů na spotřební dani zaplatí pouhých 3,5 USD oproti předchozích 7 USD za barel. (2)
  3. Co se týče piva s produkcí do 2 milionů barelů, tak se daňová zátěž snižuje z 18 USD na 16 USD. Co je skvělé pro Evropu, toto se týká také i importovaného piva. (3)
  4. Poprvé od dob Občanské války uvidíme signifikantní snížení daní na tvrdý alkohol. (4) A co je absolutně úžasné a v dobách dnešních politických čachrů zajímavé, tato legislativa byla spoluschválena napříč politickým spektrem, jak republikány, tak i demokraty. (5)

Tyto pro nás možná drobné daňové úlevy, mohou mít globální dopad na export a import alkoholu po světě. Zcela jistě to bude mít zásadní vliv na produkci alkoholu a jeho následnou spotřebu.

Za druhé, Čína zásadně snížila celní sazbu na import zboží. Jedná se především o tzv. hotové zboží a ne součástky. (6) Toto mě nezarazilo. Naopak to ve mně navrtalo červíka pochybností. Tlak na import do Číny probíhal již delší dobu. Polotovary se postupně přesouvají od pobřeží do mnohem levnějšího středu Číny a odtud místo drahou a dlouhou lodní dopravou putují do Evropy po železnici přes Kazachstán.

Nesmyslnou prezentaci Číny, jako čistého exportéra, kde ve fabrikách makají otroci, přenechám našim méně vnímavým novinářům. V Číně prudce rychle narostla střední třída, která má vysoké platy, žije v neuvěřitelně drahých nemovitostech a svým životním stylem se přiblížila na strovnatelnou úroveň svých vrstevníků v Jižní Koreji a Japonsku. Všechny tyto tři země provází podobné demografické problémy, přehřátá (zadlužená) ekonomika a zajímavý logistický tlak nákladní dopravy.

Na začátku roku jsem referoval o krachu Hanjinu, velkého námořního dopravce, který obsluhoval trasy směrem do Jižní Koreje. Tlak na nakládku zboží v evropských terminálech byl tehdy obrovský. Nebyly lodě, nebyly kapacity.

Proč Čína dobrovolně snižuje celní sazby na hotové zboží? Číňané žízní po evropském pivu a kvalitních výrobcích z Evropy obecně. Dej lidem chléb a hry a budou mlčet. Jednoduchá politika. Ale toto neplatí jen pro obyvatele Číny. Je to možná hra, jak potenciálně nevzbudit hlasy nesouhlasu s Čínou? Přeci jen, stává se takto důležitým importním trhem… Tyto vody nechci čeřit jen tak.

Doporučuji si nastudovat, co se teď v momentální chvíli děje v Jihočínském moři a kdo stojí proti komu. Zdejší územní nároky (ze strany Číny) jsou podle mého názoru jedny z nejnebezpečnějších na světě. Jedná se o důležitou dopravní trasu a zároveň ohromný zdroj surovin. (7) Na čí stranu konfliktu se stavět budeme, jest podstatný úkol zahraniční politiky vlády na příští čtyři roky. Raději bych byl na straně demokratických zemí.

Závěrem mohu konstatovat, že nás v oblasti mezinárodního obchodu a logistiky čeká zajímavý rok. Bude i nadále velká poptávka po přepravních službách, což při akutním nedostatku řidičů z povolání přináší komplikace. Bude zajímavé, jak se bude vyvíjet tlak na automatizaci v mnoha odvětvích (skladování, doprava a administrativa v logistice). Čeká nás asi i nadále vzrůstající poptávka po evropském pivu na největších exportních trzích jako je Severní Amerika a východní Asie. Čeká nás opět horké léto plných příprav na Vánoce, které vyvrcholí říjnem.

Když už je řeč o horku, globální oteplování (nebo změna klimatu) přináší pro námořní dopravu zajímavou ekologickou alternativu. NorthwestPassage (Severozápadní průplav) se díky delšímu období bez ledu v moři stává levnější a ekologičtější variantou pro propojení západu a východu Kanady a USA. Zde naopak dochází k diplomatickému pnutí mezi Kanadou a USA. (8) Co mezinárodní vody jsou a nejsou, co výsostné území je a není, si můžete nastudovat v knize Radka Nováka, Námořní přeprava. (9)

Posledním bodem, který bych chtěl komentovat, je navrhované vystoupení USA z OSN. V současné chvíli z pera republikánského reprezentanta z Kentucky Thomase Maiseho se jedná o kritický okamžik v dějinách OSN. (10) Bez USA ztrácí Izrael spolehlivého spojence a nutno podotknout, že bez USA nebude OSN takovou, jakou je nyní. Politická stabilita ve světě má enormní vliv na přepravu zboží, bezpečnost pro zaměstnance a především nízké ceny zboží pro nás, obyčejné lidi.

Čeká nás zajímavý rok 2018.

Josef Novotný

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.


Zdroje:

(1) http://www.winespectator.com/webfea…

(2) http://www.wweek.com/news/business/…

(3) http://money.cnn.com/2017/11/16/new…

(4) http://www.washingtonexaminer.com/b…

(5) http://www.discus.org/distilled-spi…’s-federal-excise-tax-reduction-on-beverage-alcohol/

(6) https://echo24.cz/a/SWfwB/cina-znov…

(7) https://www.youtube.com/watch?v=luT…

(8) https://www.pri.org/stories/2017-09…

(9) Novák Radek, Námořní přeprava, ISBN 80-7357-070-X

(10) https://thelibertarianrepublic.com/…

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31