V současné chvíli občané volí členy zastupitelstva. Ti ze svého středu následně zvolí starostu. Tento model u nás funguje (s drobnými obměnami) od poloviny 19. století. Starostou se tak může stát člověk s nejvyšším počtem hlasů, reálně se tak ale mnohdy neděje. V čele územního celku tak stane člověk, kterého si tam většina voličů nepřála. To předkladatelé zákona kritizují. Taktéž se jim nelíbí „kolektivní neodpovědnost“ zastupitelstva. Podle jejich názoru by měl být starosta odpovědný za rozhodnutí, která v rámci svého mandátu činí. Předkladatelé si zároveň od tohoto kroku slibují větší zájem občanů o správu věcí veřejných, a tím pádem i vyšší volební účast. Výdaje na volby by se navýšily celorepublikově zhruba o 19 miliónů, dalších 18 miliónů by šlo Českému statistickému úřadu na vypracování technického projektu, metodiky zpracování výsledků, zajištění počítačových programů atd.

Nové pravomoci pro starosty, primátory a hejtmany

Na první pohled uvedený nápad nevypadá vůbec špatně. I když já osobně nevěřím tomu, že by tento systém zvýšil volební účast, myšlenka, že není správné, aby v křesle starosty nebo hejtmana usedl člověk s malým mandátem, dává smysl. K tomuto návrhu ústavního zákona mám však několik velkých výhrad, kvůli kterým nemohu s jeho současnou podobou souhlasit.

Taková změna by logicky nedávala smysl, kdyby se společně s přímou volbou starostovi také nepředaly určité pravomoci, které mělo dosud v rukou zastupitelstvo. Předkladatelé přímo uvádí, že starosta, resp. primátor či hejtman, bude mít vyšší rozsah pravomocí, neboť by měl disponovat pravomocemi, které si nebude moci zastupitelstvo vyhradit.

Takové rozdělení pravomocí by mělo v kombinaci s přímou volbou starostů, resp. primátorů či hejtmanů, podle předkladatelů za následek výrazné posílení mandátu starosty. V současné chvíli nemá starosta dostatečný mandát na to, aby prosadil kroky, se kterými nesouhlasí zastupitelstvo, ale místní obyvatelé by je uvítali. Zároveň uvádí, že při změně úpravy by došlo k odstranění neduhů spojených s politizací místní správy či klientelismem.

Chybějící prováděcí zákon

Hlavní důvod, proč s návrhem ústavního zákona nesouhlasím, je zmíněné přesunutí částí pravomocí na starostu, primátora, hejtmana. Či přesněji řečeno absence přesného vymezení, které pravomoci by měly na hlavu územního celku přecházet. Zákonodárci navrhují pouze změnu ústavy, která přinese přímou volbu, avšak cíleně se vyhýbají tomu, aby přesně definovali, které kompetence starostové, resp. primátoři a hejtmané, získají. V důvodové zprávě uvádí:

Předkladatelé úmyslně nenavrhují konkrétní rozdělení pravomocí mezi jednotlivé orgány obce a kraje. Cílem tohoto zákona je najít konsenzus nad tím nejzákladnějším a nejobecnějším parametrem, a to je volba starosty a hejtmana přímo občany. Jednotlivé parametry přímé volby a rozdělení kompetencí mezi orgány obce a kraje nechť jsou otázkou dalších diskuzí, jejíž hlavním smyslem by měla být snaha o nalezení konsenzu a brzké zavedení přímé volby starostů.

Dle mého názoru tak předkladatelé zákona absolutně přešli vůbec to nejklíčovější na změně systému volby starostů, primátorů a hejtmanů, tedy přesné vymezení jejich posílených pravomocí.

Jak mohou zákonodárci rozhodovat o nějaké změně, když ani netuší, co přesně tato změna přinese? Jak široké kompetence se dají pouze jednomu člověku, který pak rozhoduje o chodu územního celku? Např. v případě krajů může jít i o celky s více jak miliónem obyvatel. Může se stát, že starostovi bude svěřena výhradní pravomoc rozhodovat o veřejných zakázkách? Nebo přijímat obecně závazné vyhlášky? Či udělovat dotace do určité sumy?

Předpokládám, že až takto posílené pravomoci nikdo neplánuje, ale otázky na tyto odpovědi by měly být jasně vyřešeny před samotnou změnou ústavního zákona a v žádném případě ne až po ní. Nehledě na to, že proces přijímaní zákonů je u nás hodně zdlouhavý, a tak se může stát, že ústavní zákon o přímé volbě starostů, primátorů a hejtmanů přijme současný parlament, ale prováděcí zákon, který bude určovat nové výlučné pravomoci pro starosty, primátory a hejtmany, přijme parlament nový. Podoba prováděcího zákona tak může být výrazně jiná, než jakou zamýšleli původní zákonodárci schvalující změnu ústavy.

Menší míra korupce?

Zajímavý je také názor, že by díky této změně došlo k odstranění neduhů klientelismu. Podle mě je to přesně naopak. Pokud bude mít jistou pravomoc v rukou jen jeden člověk, je vždy větší riziko, že přistoupí ke klientelismu či dokonce svolí ke korupci, než pokud o dané věci rozhoduje více lidí. Mnohdy až desítky. Je snadnější si něco silově vydobýt u jednoho starosty, nebo u 16 zastupitelů? Je snadnější vyhrožovat jednomu primátorovi, nebo 23 zastupitelům? Je snadnější podplatit jednoho hejtmana, nebo 32 zastupitelů?

V současné chvíli je trend předávat rozhodovací kompetence širšímu okruhu lidí. Stále více obcí začíná využívat institut obecného referenda a stále více se mluví o tzv. lidovém vetu. Tedy zastavení účinnosti konkrétního zákona přímo občany republiky. Předání pravomocí z širšího okruhu volených zástupců do rukou jen jednoho z nich mi tedy připadá jako krok zpět. A proto s ním nemohu souhlasit.

Terézia Mlýnková Išková,
členka Republikového výboru Svobodných a kandidátka do zastupitelstva města Hodonín

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.