Jedním z oblíbených politických témat je zavedení přímé volby starostů a hejtmanů. V současné době jsou tyto funkce voleny nepřímo, tzn. že je vybírají ze svých řad námi zvolení zastupitelé. Opačná praxe funguje přibližně v polovině států Evropy, kde lidí volí své čelní představitele nezávisle na zbytku zastupitelstva v samostatných volbách. Dokonce i u nás se hned několik poslaneckých klubů vyslovilo, že by pro takovou změnu zákona zvedlo ruku. Mimo nejhlasitější SPD Tomio Okamury to jsou Piráti, hnutí ANO a trochu vlažněji i Komunisté. Každý z nich má ale na problematiku trochu jiný pohled, a proto se, i když disponují většinou hlasů, novely zákona pravděpodobně jen tak nedočkáme.
Týn nad Vltavou – Živé povolební období ukončilo čtvrteční ustavující zastupitelstvo. Byť od občanů získalo ve volbách nejvíce hlasů uskupení ProTejn a KDU-ČSL, z čela města byli odstaveni a zůstala jim pozice opozice.
Poslanecká sněmovna by se měla na své 19. schůzi v druhém čtení zabývat ústavním zákonem, který by provedl v Ústavě České republiky významnou změnu. Tou je přímá volba starostů, primátorů a hejtmanů. Občané by tedy vedle přímo volených členů zastupitelstva přímo volili také starostu, resp. primátora či hejtmana. Tento model nyní funguje např. na Slovensku, v Itálii, Portugalsku, Řecku, Rumunsku, Makedonii nebo v Albánii.
Libor Vondráček v pořadu Napřímo na TN Live poskytl věcný rozhovor o klíčových tématech aktuální politiky: kompetenčním sporu mezi Hradem a vládou, výdajích na obranu, ETS 2 a možném odchodu z EU. Jako odborník na ústavní a unijní právo argumentoval jasně a pragmaticky, s důrazem na Ústavu a ekonomické dopady pro občany.
Kompetenční spor a NATO
Vondráček se vyjádřil k možné kompetenční žalobě prezidenta Pavla proti vládě ohledně summitu NATO. Podle něj Ústava v článku 63 jasně stanovuje, že prezident reprezentuje republiku spolu souhlasem premiéra, takže premiérova role je nezbytná.
Zdůraznil, že Ústavní soud by měl spor vyjasnit, pokud k němu dojde, protože je od toho, aby chránil Ústavu. Připomněl předchozí případy, kdy prezident Zeman na summitu nejel kvůli zdraví, a NATO to nečekalo. Vondráček tak působil jako zastánce institucionálního řádu bez dramatizace.
Obrana a rozpočet
K výdajům na obranu Vondráček varoval před honbou za procenty za každou cenu. Podle něj je důležitější efektivní utratit peníze za připravené zakázky než narychlo předplácet, jak to podle něj dělala předchozí vláda.
Navrhl pokritizovat dopravní infrastrukturu a efektivitu, protože koncepce minulé vlády nebyla plně dodržena. Jeho postoj byl pragmatický: bezpečnost ano, ale bez zbytečného zadlužování a bez neefektivních výdajů.
ETS 2 a EU
Nejvýrazněji se Vondráček vymezil proti ETS 2, které označil za škodlivé centrální plánování. Tvrdil, že systém vyhání průmysl z EU, snižuje konkurenceschopnost a poškozuje domácnosti litr benzínu by podle něj zdražil o 3 Kč.
Podpořil premiérovu žádost o odklad, ale trval na tom, že ČR ETS 2 nezavede, stejně jako kvóty. Jako alternativu vidí EFTA s volným trhem bez dotací a s menší regulací (jen 18,5 % EU předpisů).
EET a vládní kompromisy
K EET Vondráček vysvětlil, že Svobodní jsou v menšině koalice a ANO na tom trvá. Raději prosadili neslýchána daní a další priority, než by se vymkli z vlády.
Jeho argument byl realistický: bez účasti ve vládě by prosadili méně. Zůstal věrný libertariánské linii, ale ukázal ochotu ke koaličním kompromisům.
Vondráček v pořadu působil jako člověk, který umí vysvětlovat složité ústavní a ekonomické otázky jednoduše a s daty. Jeho vystoupení zdůraznilo Svobodné jako stranu pragmatismu, suverenity a ochrany občanů před nadměrnou regulací.