MACH: Výzva politikům v mimořádné situaci

MACH: Výzva politikům v mimořádné situaci

Zatímco vládnoucí politici nevládnou, ale politikaří, státní dluh roste tempem půl miliardy každý den. Výdaje na úroky z dluhu už jsou dvakrát tak velké jako výdaje celého ministerstva obrany nebo čtyřikrát tak velké, jako výdaje státu na vysoké školy. Na úroky se vynakládá částka rovnající se výnosu státního rozpočtu z daně z příjmu. Od začátku roku také trvale roste úroková sazba, za kterou je náš stát schopen získávat další půjčky.

Vláda Petra Nečase sama sebe na začátku své existence nazvala „vládou reformní“ a „vládou rozpočtové odpovědnosti“. Politické strany tvořící vládní koalici slibovaly před volbami konec zadlužování státu. Vláda slíbila Sněmovně předložit ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu.  

Navzdory slibům, skutečností je, že vláda nedokáže hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a ani neudělala žádné kroky k předložení ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu. Vypadá to, že vláda nebude schopna takový zákon předložit.

Už se nespoléhejme na tuto vládu. Nechme ministry, ať hodiny a dny jednají o své budoucnosti, ať se třeba navzájem špehují a uplácejí. Schvalme ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu nyní a bez nich.

Vyzývám zákonodárce kterékoliv politické strany – pravicové či levicové – aby využili svého ústavního práva a takový zákon předložili jako řadoví poslanci.

Strana svobodných občanů, jíž jsem předsedou, nebyla zvolena do Poslanecké sněmovny, nemá tedy zástupce ve Sněmovně, který by takový zákon místo vlády předložil. Jsem ale připraven kterémukoliv poslanci z kterékoliv politické strany pomoci s přípravou takového zákona.

Podle vzoru ústavy Švýcarska či německé ústavy navrhuji tyto principy ústavního zákona:

Ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu

Čl. 1 Tento ústavní zákon upravuje zásadu vyrovnaného hospodaření vlády České republiky.

Čl. 2 Vláda předkládá Poslanecké sněmovně státní rozpočet v zásadě jako vyrovnaný, přičemž při odhadu rozpočtových příjmů bere do úvahy očekávaný hospodářský vývoj. Podrobnosti postupu schvalování státního rozpočtu stanoví zákon.

Čl. 3 V případě neplánovaného poklesu rozpočtových příjmů v období rozpočtového roku přizpůsobí vláda výdaje tak, aby ke konci roku dosáhla vyrovnaného hospodaření.

Čl. 4 V mimořádných situacích, jmenovitě v případě vojenského napadení České republiky nebo v případě přírodní katastrofy celonárodního rozsahu, může vláda navrhnout Poslanecké sněmovně dodatečné výdaje kryté půjčkou.

Čl. 5 V situaci podle Čl. 4 vláda současně s takovým návrhem předkládá Poslanecké sněmovně plán splacení takovéto půjčky ve lhůtě nejpozději během následujících deseti let.

Čl. 6 V případě schválení dodatečných výdajů dle Čl. 4 se vyžaduje souhlas alespoň 120 poslanců.

Čl. 7 Vláda je oprávněna poskytovat záruky za úvěry jiných subjektů jen tehdy, pokud na takové záruky vytvoří rezervu prostřednictvím výdaje v mezích schváleného státního rozpočtu.

Čl. 8 Nejpozději do 31. 3. následujícího roku předkládá vláda Poslanecké sněmovně Státní závěrečný účet, který věrně popisuje hospodaření státu v uplynulém roce.

Čl. 9 V případě, že hospodaření státu skončí přebytkem, použije se přebytek na splácení státního dluhu.

Čl. 10 V případě, že státní závěrečný účet skončí schodkem, který nebyl schválen podle Čl. 6, podává vláda demisi do rukou prezidenta republiky.

Jsem připraven pomoci v rámci svých možností. Pracoval jsem dlouho jako poradce prezidenta a mám díky tomu zkušenosti s tím, jak mají zákony vypadat. Ke stažení nabízím možnou podobu ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu v paragrafovém znění, aby s ním měli poslanci, kteří by jej předkládali, co nejméně práce.

Prosím kteréhokoliv poslance či senátora, ať vládního nebo opozičního, aby předložil takovýto nebo podobný návrh zákona. Prosím zákonodárce, aby pak pro něj hlasovali napříč politickým spektrem v zájmu budoucnosti České republiky.

Petr Mach, Svobodní

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31