V tomto článku ukážeme, že Lafferova křivka funguje, že daňová konkurence v Evropě je dobrá věc a hlavně – což málokdo ví – že právo Evropské unie určovat minimální sazbu DPH za dva roky vyprší.
Při letošním cestování po Evropě mě zaujalo, že v Lucembursku mají v restauracích sazbu DPH ve výši 3 %. Naše daň z přidané hodnoty ve výši 21 % je tudíž sedmkrát, neboli o 600 % vyšší.
Jak je to možné? Copak Evropská unie nepožaduje, aby sazba DPH byla přinejmenším 5 %?
Směrnice EU o DPH stanoví, že základní sazba má být minimálně 15 % a snížená sazba minimálně 5 %. Realita je taková, že v EU existuje mnoho výjimek a Lucembursko je díky aktivnímu hájení svých zájmů uvnitř EU zemí s nízkými daněmi. Sazbu DPH 3 % uplatňuje i na léky, ubytování, na dětské oblečení, knihy, časopisy, vstupenky na kulturní a sportovní akce, potraviny, dopravu a řadu dalších věcí a služeb (na zbytek je 6, 12 nebo 15 %).
Daň z přidané hodnoty se v EU pohybuje od 3 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku. Snaha EU o harmonizaci sazeb DPH je – zdá se – v troskách. V roce 2009 EU dokonce ustoupila a povolila zařadit restaurace do snížené sazby, když už beztak polovina států měla restaurace díky různým výjimkám ve snížené sazbě.
Teď je potřeba začít daně snižovat
V posledních letech měla Česká republika vlády, které daně jen zvyšovaly. O sazbách, které EU předepisuje jako minimum (15 % základní, 5 % snížená sazba), si můžeme nechat zatím jen zdát. (Naše základní sazba je 21 % a snížená 15 %, restaurace máme navíc „dobrovolně“ v základní sazbě.)
Máme ale šanci to volbami změnit. Daně je potřeba začít snižovat!
Lucembursko s nízkými daněmi vybírá na DPH stejný díl národního produktu jako Česká republika s vysokými daněmi. Nižší daně totiž nemusí znamenat nižší výnos pro vládu. Nižší daně znamenají méně daňových úniků a více činorodosti.
I Řecko, které se v podmínkách půjčky od členů EU a Mezinárodního měnového fondu zavázalo zvýšit DPH z 13 % na 23 %, vrací od 1. srpna zdanění hospod zpět na 13 %. Řecká vláda zjistila, že při vyšší sazbě vybírá méně než při původní sazbě. Řecko dostalo lekci z „Lafferovy křivky“, která říká, že vyšší sazba může vynést státu méně než nižší sazba daně. Podle řeckého premiéra po zvýšení DPH zkrachovalo na deset tisíc barů a restaurací a o práci v sektoru přišlo na 30 tisíc lidí. Snížení daně podle něj zlepší konkurenční pozici vůči Turecku a dalším jižním státům v soutěži o evropské turisty. Konkurují si zkrátka nejen jednotliví podnikatelé kvalitou hotelů, ale i jednotlivé státy výší daně. Konkurence je za všech okolností zdravá a mezi státy vede ke snižování daní.
Změňme trend neustálého zvyšování daní. Pojďme udělat i z České republiky „daňový ráj“, aby lidé více pracovali a podnikali, aby se snížily daňové úniky, a aby k nám rádi jezdili sousedé za nákupy.
Až vyprší právo EU určovat daně
Podle platných směrnic EU ustanovení o tom, že základní sazba má být minimálně 15 %, vyprší ke konci roku 2015.
Evropská komise nejspíš navrhne prodloužení platnosti minimální sazby.
Rozhodování o daních ovšem zůstává jednou z mála oblastí, kde Smlouva o fungování EU vyžaduje jednomyslnost. Stačí tedy, aby český ministr financí v roce 2015 nezvedl ruku pro návrh komise a od 1.1.2016 můžeme mít základní sazbu nižší než 15 %, třeba 14 %, nebo 5 % .
Pokud Svobodní budou ve vládě, náš ministr financí v roce 2015 ruku pro prodloužení platnosti minimální základní sazby ruku nezvedne. Budeme moci snížit daně a zdravá daňová konkurence v Evropě bude posílena.
Petr Mach je předsedou Svobodných