Evropská komise se rozhodla – na základě podnětu od sdružení evropských výrobců solárních panelů – uvalit clo ve výši 47,6 % na dovoz solárních panelů z Číny. (Na vybrané firmy dokonce až 67,9%!)
Takovýto protekcionismus zdraží solární panely pro všechny, kdo by si je chtěli koupit na svou střechu, a povede k protireakci – k uvalení cel na evropské zboží Čínou a tedy poškození našich exportérů.
Uvalení cel je velmi nespravedlivé: Všichni, kdo si v minulosti postavili fotovoltaická monstra se státním zvýhodněním, nakupovali solární panely bez cel. Teď, když se od zvýhodňování nových instalací konečně upouští, místo aby politici nechali rozhodování o solárních panelech na nepokřiveném a svobodném rozhodování lidí, uvalují vysoká dovozní cla. Budou tedy poškozeni všichni poctiví lidé, kteří by si chtěli zajistit solární panely pro sebe, na střechu vlastního domu, pro svou nezávislost a bez státního zvýhodňování.
Zdanění bez zastoupení
Na rozhodnutí Evropské komise o uvalení cel nemá český občan ani přímo ani zprostředkovaně žádný vliv. Uvalování daní na dovoz zboží do EU je v kompetenci Evropské komise. V Evropské komisi sice může při projednávání návrhu vznášet argumenty komisař pocházející z České republiky, ale ten nesmí dle Smlouvy o EU hájit zájmy státu, z něhož pochází a musí splňovat podmínku „evropanství“, tedy být oddaným zastáncem Evropské unie. O uvalení cel Evropská komise rozhodla jednomyslně, takže se tam nenašel jediný člen, který by měl názor, že uvalení cel je chybné.
Uvalení cel je nejen proti svobodě lidí, je i velmi nedemokratické.
Čínská odveta
Protekcionismus škodí vždy dvakrát. Poprvé, když zdražuje dovoz pro domácí spotřebitele a podruhé, protože vyvolává protireakci a ztěžuje export.
Čína zřejmě tuší, že jádro evropského protekcionismu leží ve Francii. Jak uvedl podle e15.cz jeden čínský deník, „Časy se mění a velmoci povstávají a padají. A přesto to nezměnilo hluboce zakořeněné, naduté postoje jistých Evropanů“ a plánuje jako odvetu uvalení cel na dovoz evropských vín.
Všimněme si, jak se časy mění. Z Číny do Evropy se vozí vyspělé technologie, kterým evropští výrobci nedokážou konkurovat, a naopak z Evropy do Číny se vozí zemědělské produkty. Nový protekcionismus Evropu jen posune hlouběji do nastalého úpadku a za pár let už budeme do Číny nejspíš exportovat jen levná trička.
Solární průšvih pokračuje
Uvalením cla pokračuje EU v ničemné solární politice, která v uplynulých letech zavedením kvót na solární a větrné zdroje elektřiny vedla v evropských zemích ke zdražení elektřiny a zastavení hospodářského růstu. Češi na evropské směrnice o nucené podpoře solární elektřiny doplácejí ročně 44 miliard korun v dodatečných daních a přirážkách k cenám elektřiny (položka „příspěvek na OZE“ na vaší faktuře za elektřinu).
Chyba ale není na straně technologie, ale na straně politiků. Solární panely by byly skvělou věcí, bez státních zásahů. Před třiceti lety skvěle sloužily bez dotací jako pohon kalkulaček. Dnes dokážou pohánět provoz domu a vyplatí se na samotách, kam není zavedeno elektrické vedení. Mohly by být postupně konkurenceschopné bez dotací na dalších a dalších místech. Uvalení cel konkurenceschopnost této technologie ale rapidně sníží.
Co je a co není vidět na první pohled
Zdravý rozum říká, že bychom se z klesajících cen solárních panelů měli radovat. A že by se z nich kromě spotřebitelů měli radovat i zastánci zelené energie.
Evropská komise to ale vidí jinak: Jak uvedl evropský komisař pro obchod Karl de Gucht: „Na první pohled je vidina levných a snadno dostupných solárních panelů úžasná, ale nakonec by vedla ke zhoršení situace a ke ztrátám všude…I ti, kdož tvrdí, že levné solární panely jsou prospěšné pro udržitelnou energii a životní prostředí, si musí uvědomit, že máme-li postupem času vidět nějaký přínos, je třeba nejprve zajistit životaschopnost tohoto průmyslového odvětví.“
Ve skutečnosti ale komise jen konzervuje neefektivní výrobu a utužuje technologické zaostávání. Možná zvyšuje evropskou zaměstnanost v oboru výroby panelů, ale zdražením panelů současně snižuje zaměstnanost ve všech ostatních oborech, když lidé budou mít po nákupu panelů méně peněz na jiné věci. Evropská komise absolutně nechápe ekonomické principy. Jestli někdo používá jen analýzu „na první pohled“ a není schopný tušit to, co není vidět na první pohled, je to právě Evropská komise.
Osudová domýšlivost
Evropská komise navíc trpí osudovou domýšlivostí, přesvědčením o své genialitě a hlouposti prostých lidí. Jak uvedl komisař Karl de Gucht, „Evropská komise nese odpovědnost za vnější obchodní politiku EU. Má to jeden dobrý důvod, a sice že Komise dokáže zaručit nezávislost a jednat jménem všech v celé Evropě, protože zná celkové souvislosti.“
Jakou solární politiku potřebujeme?
Potřebujeme pravý opak toho, co EU dělá. Potřebujeme zrušit cla a umožnit každému, aby si dovezl levné panely z Číny. (Díky tomu se nám bude i lépe do Číny zboží vyvážet, třeba víno.) Potřebujeme zrušit nesmyslná byrokratická omezení, podle kterých si nesmí jednotlivec přišroubovat solární panel na vlastní střechu sám a musí najímat drahé certifikované montéry.
Kdybychom se stali opět nezávislým státem, místo byrokratické EU se přidali k Evropskému sdružení volného obchodu, odstranili nesmyslné a drahé kvóty na solární panely, zrušili cla a byrokratické překážky svobodnému podnikání lidí, dařilo by se nám lépe.
Pak by na rozvoj solární technologie nebyla potřebná žádná předražená zvýhodnění a za solární panel na střeše by se nikdo nemusel stydět.
Petr Mach je předsedou Svobodných. Vyučuje ekonomii na VŠEM a VŠFS.
