Strana svobodných občanů byla založena na unikátním principu, který je svým pojetím o hodně dál než všechny ostatní strany v Evropě (zatím jsem nenašel žádnou stranu, která by něco podobného praktikovala), že se každého podstatného rozhodování může zúčastnit každý člen. Je to odmítnutí delegátského systému – kde jeden delegát na sněmu zastupuje třeba sto jiných členů, ale neexistuje jeho morální odpovědnost hájit jejich názory – prostě si jako delegát dělá, co chce. V takovém prostředí se po česku rozmohla praxe velrybářů a mrtvých duší. Když delegátovi někdo slíbí podporu na nějakou vytouženou funkci, nechá se ‚zkorumpovat‘ a podpoří i něco, o čem ví, že to je zcela špatné. Výsledkem je popření férové soutěže.
Když se pokusí kdokoli vymyslet nějakou legislativní obranu proti takové praxi, tak zákonitě dojte k tomu, co jsme zavedli a vyzkoušeli: elektronické hlasování otevřené pro všechny členy, tedy absolutní zrušení delegačního systému. (Druhým opatřením jsou otevřené primárky.) Internetové hlasování je v praxi časově mnohem úspornější – aktivnější člen strany u nás etablované tráví tři až čtyři večery v týdnu na schůzi, která nakonec nepřijme ani jedno politické rozhodnutí. Jako fyzik jsem pro to zavedl veličinu “množství politických rozhodnutí za jednotku času“ a ta se v praxi těchto stran limitně blíží nule.
Jestliže se má rozhodovat po internetu, znamená to obrovskou úsporu času a peněz. Celostátní rozhodnutí stojí stávající etablované strany řádově miliony a možná až desítku milionů a vyžaduje asi půlroční přípravu. Musí být zvoleni delegáti a při tom se odehrává neuvěřitelná manipulace. Pro delegáty musí být zajištěn zasedací sál (jsou jich stovky). Musí se pro ně zajistit nocleh v hotelu a stravování. Příprava takového jednání vyžaduje tisk materiálů, ozvučení, ochranku, atd. atd. S vynaložením obrovské práce a s obrovskými náklady se uskuteční schůze, která nakonec nic nerozhodne a pokud ano, tak je rozhodnutí nevymahatelné. Takovou stranu jsem nechtěli.
Cena, kterou platíme za to, že jsme první, kdo se pokusil zabudovat internetové hlasování do demokratického systému, je dost velká. Generace občanů, kteří nejsou na Internetu doma, nemá šanci na plnohodnotné členství. Přitom jsou to lidé zkušení a dokonce podstatná část z nich by podpořila praktickou politiku. Další cena, kterou zákonitě musíme zaplatit je pravidlo, že na sněmech nemůžeme připustit zařazování nových bodů. Získáváme však možnost během jednoho týdne učinit demokratické rozhodnutí za účasti všech členů a náklady jsou zanedbatelné.
Ty, kdo mají principiální výhrady k Internetu (a takových lidí si opravdu vážím), jsme prostě škrtli. Doufám, že se jednou podaří vybojovat do katalogu základních lidských práv také “právo nepoužívat počítač, mobil, Internet apod.“ Státní správa musí navěky věků respektovat lidi, kteří nechtějí mít televizi a počítač, mobil a datovou schránku. Politická strana ale nemusí. Rozhodli jsme se, že bez elektronické komunikace nelze být členem naší strany.
Abychom kompenzovali zákaz zařazování nečekaných bodů na pořad jednání, musí být povinně na konci každé schůze bod “připomínky a podněty“. To je postačující kompenzace – příprava celostátního rozhodnutí netrvá půl roku ale jeden nebo dva týdny, takže můžeme rozhodovat častěji.
Pokud někdo touží po možnosti zařazovat nové nepřipravené body na program jednání, tak nepochopil základní myšlenku Svobodných. Bude-li zpochybněn tento princip, který je opravdu absolutní novinkou v politických vědách, ztrácí strana Svobodných opodstatnění, bude jen jednou z mnoha malých straniček bez naděje na úspěch.
Samozřejmě respektujeme právo neustále navrhovat změny, dokonce i takové, které by ze Svobodných udělaly něco jako “béčko ODS“. Jenom doufáme, že většina členů, kteří pochopili historickou jedinečnost cesty, na kterou se Svobodní vydali, vždycky takové pokusy v demokratickém hlasování odmítnou. A pokud někdo nepochopil základní princip, na kterém stojí Strana svobodných občanů, nebo pokud se někomu tento princip nelíbí, moc prosím, ať si založí vlastní stranu.
Ty, kdo pochopili, prosím: Nedopusťte, abychom opustili to nejcennější, co máme. Nedopusťte, abychom zahodili poukázku, která ve střednědobé perspektivě povede k úspěchu.
Jiří Payne je místopředsedou Svobodných
