Prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkelová napsali 17. srpna 2011 společný dopis předsedovi Evropské rady Hermanu van Rompuyovi. V něm vyzvali k vytvoření ekonomické vlády eurozóny. V dopise Rompuyovi navrhli, že by mohl být prvním předsedou takového kabinetu.
Ekonomická vláda by vydávala pro členské státy směrnice v oblasti zdanění, důchodových systémů, trhu práce a státních rozpočtů. Jinými slovy, v kompetenci členských států by nezbylo prakticky nic. Sarkozy s Merkelovou Rompuyovi oznámili, že obešli Evropskou komisi a jejich ministerstva financí už zahájila práci na evropské dani z finančních transakcí, která má být prvním počinem ekonomické vlády.
Napsali také, že Francie a Německo půjdou příkladem a jako první si mezi sebou zavedou společný základ a sazbu daně z příjmu právnických osob.
Lisabonská smlouva jim k tomu dala mandát
Sarkozy a Merkelová v dopise také uvedli, že mají nástroj, kterým budou plnění doporučení ekonomické vlády ze strany členů eurozóny podmiňovat: Strukturální a kohezní fondy EU mají být využívány jako donucovací nástroj k plnění směrnic ekonomického kabinetu. „Tyto změny by se měly zavést v rámci nové legislativy strukturálních a kohezních fondů, které by měly být navrženy pro příští víceletý finanční rámec,“ navrhují Sarkozy s Merkelovou. Po loňské ratifikaci Lisabonské smlouvy, která zrušila pravidlo jednomyslnosti při rozhodování o evropských financích, mají Francie a Německo dost síly na to, aby změnily pravidla rozdělování evropských dotací.
Dalším nástrojem má být článek 136 Smlouvy o fungování EU, který nově umožňuje většinovým rozhodnutím stanovovat členům eurozóny „směry hospodářské politiky“. „V rámci platných smluv by se měla zvážit legislativa EU, která se opře o článek 136 Smlouvy o fungování EU,“ píší. Francie a Německo využívají přesně to, před čím jsme varovali, když se Lisabonská smlouva schvalovala.
České republiky se franko-německý plán ekonomické vlády bezprostředně netýká, protože nejsme v eurozóně. Týká se nás ale skrze chystané přesměrování evropských fondů a týká se nás jako budoucího člena eurozóny.
Ekonomická vláda EU pro nás není výhodná
Je řada důvodů pro to, aby Česká republika zůstala mimo společnou ekonomickou vládu. Společná sazba DPPO by ohrozila naši daňovou konkurenceschopnost a odlákala firmy, které zaměstnávají tisíce Čechů. Daň z finančních transakcí by dopadla na všechny občany používající bankovní služby. Demokracie by ztratila smysl, když by vše rozhodoval vzdálený kabinet.
Naše vláda by proto neměla podlehnout vábení Merkelové a Sarkozyho a i přes hrozbu omezení dotací zůstat mimo režim ekonomické vlády. Ty dotace za to nestojí. Pokřivují trh, svádějí ke korupci a kvůli pravidlu kofinancování táhnou rozpočty obcí a státu do deficitů. Nejlepší by bylo, kdyby naše reprezentace při vyjednávání o finančním rámci EU pro léta 2014-20 sjednala omezení našeho příspěvku do EU výměnou za vzdání se všech strukturálních a kohezních fondů. Podobnou výjimku má nyní Velká Británie, které EU každoročně vrací část jejího příspěvku, aby nebyla čistým plátcem.
Česká republika by si také měla sjednat trvalou výjimku ze zavedení eura, aby se nestalo, že EU rozhodne o zavedení eura v ČR se všemi důsledky proti naší vůli. (Na rozdíl od Velké Británie a Dánska, které trvalou výjimku mají, nepotřebuje EU na zavedení eura u nás žádost vlády.) Náš parlament by proto měl v září odmítnout změnu Smlouvy o fungování EU, která má umožnit eurozóně zřídit nový mechanismus na masivní dotování a úvěrování krachujících států eurozóny. Schvalme jim tu změnu výměnou za získání trvalé výjimky z eura. Jinak nám hrozí, že jednoho dne spolu s eurem dostaneme i francouzsko-německou ekonomickou vládu.
Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů.
