MACH: Jak se vyhnout hrozbě ekonomické vlády EU

MACH: Jak se vyhnout hrozbě ekonomické vlády EU

Prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkelová napsali 17. srpna 2011 společný dopis předsedovi Evropské rady Hermanu van Rompuyovi. V něm vyzvali k vytvoření ekonomické vlády eurozóny. V dopise Rompuyovi navrhli, že by mohl být prvním předsedou takového kabinetu.

Ekonomická vláda by vydávala pro členské státy směrnice v oblasti zdanění, důchodových systémů, trhu práce a státních rozpočtů. Jinými slovy, v kompetenci členských států by nezbylo prakticky nic. Sarkozy s Merkelovou Rompuyovi oznámili, že obešli Evropskou komisi a jejich ministerstva financí už zahájila práci na evropské dani z finančních transakcí, která má být prvním počinem ekonomické vlády.

Napsali také, že Francie a Německo půjdou příkladem a jako první si mezi sebou zavedou společný základ a sazbu daně z příjmu právnických osob.

Lisabonská smlouva jim k tomu dala mandát

Sarkozy a Merkelová v dopise také uvedli, že mají nástroj, kterým budou plnění doporučení ekonomické vlády ze strany členů eurozóny podmiňovat: Strukturální a kohezní fondy EU mají být využívány jako donucovací nástroj k plnění směrnic ekonomického kabinetu. „Tyto změny by se měly zavést v rámci nové legislativy strukturálních a kohezních fondů, které by měly být navrženy pro příští víceletý finanční rámec,“ navrhují Sarkozy s Merkelovou. Po loňské ratifikaci Lisabonské smlouvy, která zrušila pravidlo jednomyslnosti při rozhodování o evropských financích, mají Francie a Německo dost síly na to, aby změnily pravidla rozdělování evropských dotací.

Dalším nástrojem má být článek 136 Smlouvy o fungování EU, který nově umožňuje většinovým rozhodnutím stanovovat členům eurozóny „směry hospodářské politiky“. „V rámci platných smluv by se měla zvážit legislativa EU, která se opře o článek 136 Smlouvy o fungování EU,“ píší. Francie a Německo využívají přesně to, před čím jsme varovali, když se Lisabonská smlouva schvalovala.

České republiky se franko-německý plán ekonomické vlády bezprostředně netýká, protože nejsme v eurozóně. Týká se nás ale skrze chystané přesměrování evropských fondů a týká se nás jako budoucího člena eurozóny.

Ekonomická vláda EU pro nás není výhodná

Je řada důvodů pro to, aby Česká republika zůstala mimo společnou ekonomickou vládu. Společná sazba DPPO by ohrozila naši daňovou konkurenceschopnost a odlákala firmy, které zaměstnávají tisíce Čechů. Daň z finančních transakcí by dopadla na všechny občany používající bankovní služby. Demokracie by ztratila smysl, když by vše rozhodoval vzdálený kabinet.

Naše vláda by proto neměla podlehnout vábení Merkelové a Sarkozyho a i přes hrozbu omezení dotací zůstat mimo režim ekonomické vlády. Ty dotace za to nestojí. Pokřivují trh, svádějí ke korupci a kvůli pravidlu kofinancování táhnou rozpočty obcí a státu do deficitů. Nejlepší by bylo, kdyby naše reprezentace při vyjednávání o finančním rámci EU pro léta 2014-20 sjednala omezení našeho příspěvku do EU výměnou za vzdání se všech strukturálních a kohezních fondů. Podobnou výjimku má nyní Velká Británie, které EU každoročně vrací část jejího příspěvku, aby nebyla čistým plátcem.

Česká republika by si také měla sjednat trvalou výjimku ze zavedení eura, aby se nestalo, že EU rozhodne o zavedení eura v ČR se všemi důsledky proti naší vůli. (Na rozdíl od Velké Británie a Dánska, které trvalou výjimku mají, nepotřebuje EU na zavedení eura u nás žádost vlády.) Náš parlament by proto měl v září odmítnout změnu Smlouvy o fungování EU, která má umožnit eurozóně zřídit nový mechanismus na masivní dotování a úvěrování krachujících států eurozóny. Schvalme jim tu změnu výměnou za získání trvalé výjimky z eura. Jinak nám hrozí, že jednoho dne spolu s eurem dostaneme i francouzsko-německou ekonomickou vládu.

Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31