Sotva uschl poslední podpis ratifikace Lisabonské smlouvy, už nám Evropská unie začala předvádět, jak se demokracie dělá nově, lépe a radostněji. Prezidenta (pokud možno neznámého) správně demokraticky volí jen sedmadvacet voličů bez protikandidáta.

Ten ihned navrhuje zvýšení rozpočtu EU, které po „smířlivém“ jednání Evropská rada a Evropský parlament schvalují na pouhé 123 miliardy eur v hotovosti a 141,5 miliardy ve formě platebních závazků. Z toho prezident sám bude stát jen asi 330 milionů, z čehož 300 milonů budou náklady na stavbu nového prezidentského úřadu a jen necelých 30 milionů činí provozní náklady prezidentského úřadu včetně prezidentského ročního platu 300.000, dvadavceti zaměstnanců, bezpečnosti, technického vybavení úřadu a organizace konferencí. 

A třebaže máme nového prezidenta a ministryni zahraničí (která se už prořekla, že nemá tušení, co vlastně bude mít na práci, kde bude mít kancelář a kdo budou její zaměstnanci, ale ví, kde je v budově kafe, tak tam někde poblíž zůstane), půlroční rotační prezidentství pokračují dál ve věcech týkajících se ostatních rezortů. Rezortní jednání budou nadále řídit příslušní ministři prezidentského státu. Tím je teď Španělsko, které už vyhlásilo svůj program pro tento půlrok.

Patří k němu prosazení nových sociálních zákonů zavádějících evropské občanství a upevňujících lidská práva. Takzvané „společné ekonomické vládnutí“ bude znamenat ustavení nových finančních kontrolních úřadů, které budou dozírat na finanční instituce, včetně londýnské City. Urychlí se ustavení zahraniční diplomatické služby EU, která bude podle Javiera Solany „největší diplomatickou službou na světě“. A do domácích legislací členských států se uzákoní společná evropská policejní a justiční politika podle tzv. Stockholmsého programu vypracovaného za švédského prezidentství. Vytvoří se podle něho „společná kultura policejního dozoru“, pro niž se už sestavují patřičné kurzy, školení a studentské výměny.

Zatímco čeští farmáři vylévali do polí mléko na protest proti nízkým výkupním cenám, francouzští dostali z rozpočtu EU úhradu 700 milionů eur, v průměru 15 000 na farmu. Jiným (nebo týmž?) farmářům a zpracovatelům subvencuje EU výrobu biopaliv ve výši 4 miliardy eur ročně.    

Zavedení nových sociálních zákonů EU do státních legislativ bude jen pro Británii (ostatní státy si to ještě nespočítaly) znamenat roční ztrátu v průměru 7 miliard liber (8 miliard eur), to už dodatkem k dosavadním zákonům stojícím 3,5 miliard liber ročně. Dalších 11 miliard liber v letošním roce půjde na dodržování hlavní stovky nových zákonů, z nichž nejdražší budou energetické náklady na plnění Zákona o změně klimatu 2008 a certifikáty o energetické výkonnosti budov.

Jen tak málo toho těch 45 000 úředníků za jeden měsíc stíhalo udělat proto, že třetinu měsíce tvořily prázdniny a taky proto, že jim členské státy nechtěly schválit zvýšení platů o 3,7 procenta a nabídly jen polovinu. Určitě se v dalších měsících polepší, když za ně Evropská komise ty lakomé státy dává k soudu, jehož soudci jsou mezi těmi, kdo žádají zvýšení.

Ale abychom si nestěžovali, že to máme zcela bez kultury a zábavy, jedna miliarda eur se vydává na rozvoj talentů v podobě divadelních a klaunských workshopů a relaxačních destresujících kaváren vychovávajících mládež, aby se „cítila Evropany“.

Haló? Ještě je tam někde někdo, komu nedochází, jak je ta EU skvělá?

Benjamin Kuras je člen Svobodných. Vyšlo v MF Dnes.