KURAS: Ať žije Posselt

KURAS: Ať žije Posselt

Václav Klaus by měl poděkovat Bernardu Posseltovi za to, že mimo veškeré další pochybnosti potvrdil obavy z nároků sudetských Němců na restituce majetku v České republice. Kdyby Lisabonská smlouva takové nebezpečí neobsahovala, Posselt by neměl důvod označit Klausův požadavek na českou výjimku z Listiny lidských práv za „omezování lidských práv sudetských Němců a cynickou hru s osudy milionů lidí, zbavených práv, vyhnaných a mnohdy zavražděných, a jejich potomků“.

Požadavek Václava Klause nijak neomezuje žádná existující práva sudetských Němců jako německých občanů ani jako občanů Evropské unie. Neomezuje dokonce ani žádná jejich práva spojená s Českou republikou, jaká mají bez rozdílu všichni občané Evropské unie. Tedy právo na neomezený pobyt, podnikání, práci a za vlastní peníze nakoupený majetek. Žádná jiná práva spojená s Českou republiku sudetští Němci nemají, protože neexistuje žádný zákon ani mezinárodní dohoda, která by jim je dávala. Podle úsudku Jiřího Dienstbiera jim dokonce veškerá další práva upírají samotné zákony německé o ukončení okupace z roku 1953 převzaté pozdější smlouvou o sjednocení, podle nichž „žádný nárok nebo jednání nebude přípustné proti osobám, které získají nebo na které bude převeden majetek“. Rozumějme majetek Němců odsunutých po válce ze sousedních států. Včetně třeba Dánska, které si už záruku nenavracení německého majetku pro sebe vymohlo. Stejnou záruku si vymohli Poláci. O stejnou záruku – a nic víc – žádá český prezident. A to není jen prezidentovo právo, to je jeho státnická povinnost, přes jeho mrtvolu.

Kdyby Posselt moudře mlčel, nikdo by si toho nevšiml a Lisabonská smlouva by brzy převálcovala i tu Klausovu mrtvolu. Němečtí diplomaté už o ni prý ostatně horečnatě usilují a při uplatitelnosti českých politiků a soudců se jim to možná i podaří. Ale svým přihlouplým uřeknutím dal Posselt jasně najevo, že spoléhá na Lisabonskou smlouvu jako nově se otvírající cestu k opetnému německému záboru českého území. Jestli o tom někdo ještě pochyboval, od Posselta to má na stříbrném tácu. A jak jinak než vlastizradou bude po Posseltově výroku možné nazvat českou ratifikaci Lisabonu bez žádané výjimky?


Benjamin KURAS je členem Svobodných
(publikováno na
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/benjamin-kuras.php?itemid=7789)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Napřímo na TN Live poskytl věcný rozhovor o klíčových tématech aktuální politiky: kompetenčním sporu mezi Hradem a vládou, výdajích na obranu, ETS 2 a možném odchodu z EU. Jako odborník na ústavní a unijní právo argumentoval jasně a pragmaticky, s důrazem na Ústavu a ekonomické dopady pro občany.

Kompetenční spor a NATO

Vondráček se vyjádřil k možné kompetenční žalobě prezidenta Pavla proti vládě ohledně summitu NATO. Podle něj Ústava v článku 63 jasně stanovuje, že prezident reprezentuje republiku spolu souhlasem premiéra, takže premiérova role je nezbytná.

Zdůraznil, že Ústavní soud by měl spor vyjasnit, pokud k němu dojde, protože je od toho, aby chránil Ústavu. Připomněl předchozí případy, kdy prezident Zeman na summitu nejel kvůli zdraví, a NATO to nečekalo. Vondráček tak působil jako zastánce institucionálního řádu bez dramatizace.

Obrana a rozpočet

K výdajům na obranu Vondráček varoval před honbou za procenty za každou cenu. Podle něj je důležitější efektivní utratit peníze za připravené zakázky než narychlo předplácet, jak to podle něj dělala předchozí vláda.

Navrhl pokritizovat dopravní infrastrukturu a efektivitu, protože koncepce minulé vlády nebyla plně dodržena. Jeho postoj byl pragmatický: bezpečnost ano, ale bez zbytečného zadlužování a bez neefektivních výdajů.

ETS 2 a EU

Nejvýrazněji se Vondráček vymezil proti ETS 2, které označil za škodlivé centrální plánování. Tvrdil, že systém vyhání průmysl z EU, snižuje konkurenceschopnost a poškozuje domácnosti litr benzínu by podle něj zdražil o 3 Kč.

Podpořil premiérovu žádost o odklad, ale trval na tom, že ČR ETS 2 nezavede, stejně jako kvóty. Jako alternativu vidí EFTA s volným trhem bez dotací a s menší regulací (jen 18,5 % EU předpisů).

EET a vládní kompromisy

K EET Vondráček vysvětlil, že Svobodní jsou v menšině koalice a ANO na tom trvá. Raději prosadili neslýchána daní a další priority, než by se vymkli z vlády.

Jeho argument byl realistický: bez účasti ve vládě by prosadili méně. Zůstal věrný libertariánské linii, ale ukázal ochotu ke koaličním kompromisům.

Vondráček v pořadu působil jako člověk, který umí vysvětlovat složité ústavní a ekonomické otázky jednoduše a s daty. Jeho vystoupení zdůraznilo Svobodné jako stranu pragmatismu, suverenity a ochrany občanů před nadměrnou regulací.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31