Kubec: Orbánova škola – vzdělání v zajetí ideologií

Kubec: Orbánova škola – vzdělání v zajetí ideologií

Marie Terezie pro rok 2030

Školství je obor, který je zhusta (přímo či nepřímo) regulován a řízen státem. To má mnoho negativních důsledků – znemožňuje to ekonomickou kalkulaci ve vzdělávání, mimo jiné.

Ceny přenášejí informace a signály. V hustě regulovaném a státem (vynucováním) financovaném oboru ale nemáme reálné ceny, které by vznikly dohodou mezi kupujícím a prodávajícím, proto nemáme reálné informace.

Nemáme tak informaci o tom, co se ne/má učit, nevíme, o co je zájem na trhu příležitostí po studiu, nevíme, o co mají reálně zájem studenti. Byrokraticky je školství schopné reagovat pouze na podněty z minulosti. Obrazně tak pro rok 2030 vzděláváme děti na základě informací z roku třeba 2010. Marie Terezie pro 21. století už taky nebude tolik aktuální.

Školství v zajetí ideologií

Výsledkem je, že školství je řízeno byrokraticky – nejen, že cílem pak není efektivita, ale rozšiřování byrokratického aparátu, přičemž se vzdělávání zároveň stává politickým nástrojem.

Příklad zásahu vlády Viktora Orbána je tím krásným příkladem. Vládě se nějaký obor nelíbí, tak prostě zařídí jeho zákaz či zruší jeho financování. Reálně nevíme, jestli jde skutečně o ne/užitečný obor. Reálně nevíme, jestli by skutečně na volném trhu daní studenti tento obor tak či tak studovali (nebo ne). Nikdo – ani trh postudijních příležitostí, ani studenti sami – neměli šanci reálně projevit své preference za reálné ceny.

Místo toho, aby o ne/užitečnosti oboru rozhodovali všichni aktéři, kterých se to skutečně týká, do celé situace vstoupí jeden člověk – Viktor Orbán – který nemá nic společného ani se studenty, ani s danými školami, ani s trhem příležitostí, a na základě svého osobního ideologického přesvědčení rozhodne o zrušení oboru.

Spousta konzervativců mu tleská. Co když se příště zakáže či pokřiví obor, který je blízký jim? V tuto chvíli nejde o vzdělávání, ale o ideologickou indoktrinaci – ze strany vlády Viktora Orbána. Že z pohledu konzervativců jsou „Gender Studies“ ideologicky indoktrinované neznamená, že to samé, ale s opačným znaménkem, je řešení.

To, že jeden člověk může rozhodnout od stolu o studiu a osudu takového množství lidí, je přeci absurdní. Jde o relikt centrálního řízení, kdy se centrálně rozhoduje o osudech lidí.

Řešení je jen jedno – a je jím změna systému.

Svobodné školství

Kdy se ze vzdělávání vytratí byrokratický aparát, ideologické zásahy a překrucování? Kdy se vzdělávání stane skutečně výsledkem interakce mezi studenty, školami a „trhem postudijních příležitostí“? Kdy se rozhodování o vzdělávání vrátí těm, kterých se týká?

Bude to ve chvíli, kdy:

  • důležitější, než „školství“ bude vzdělávání
  • vzdělávání bude odstátněné
  • vzdělávání bude pouze privátně financované na základě dobrovolných rozhodnutí lidí (tržní)
  • ve vzdělávání bude možná volná konkurence
  • o vzdělávání budou rozhodovat lidé skrze dobrovolné transakce

Jinak řečeno, bude to ve chvíli, kdy vzdělávání bude svobodné. K tomu samozřejmě vede dlouhá cesta a pochybuji, že lze něčeho takového docílit revolucí, ale spíše evolucí.

Každý krok směrem ke svobodnějšímu vzdělávání je však krokem správným směrem.

Lukáš Kubec,
člen Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31