Kremlík: Automobilky a řidiči, Brusel s vámi pěkně zatočí

Kremlík: Automobilky a řidiči, Brusel s vámi pěkně zatočí

Ambiciozní plán EU, který ohrozí automobilový průmysl a bude stát miliardy, sníží globální emise o… neuvěřitelných a obrovských… necelé 1 procento.

V EU vzniká 9 procent světových emisí CO2. Z toho jednu pětinu (ca 20%) tvoří emise z dopravy (viz koláčový graf č. 1). Z toho necelé tři čtvrtiny jsou emise z dopravy silniční. Takže za necelé 2% světových emisí CO2 může evropská doprava. Pokud by se nám podařilo emise z dopravy snížit na polovinu, tak tím docílíme snížení světových emisí o báječné (necelé) 1 procento. A to se vyplatí, že?

(Upozornění: Pokud v Číně otevřou nějakou tu uhelnou elektrárnu, tak to naše 1 procento samozřejmě vymažou).

Zatím se EU boj proti dopravě moc nedaří. Zatímco v průmyslu, výrobě elektřiny nebo v zemědělství od roku 1990 emise celkově klesly, v dopravě došlo k čistému nárůstu. Lidé jsou bohatší, mají vyšší životní úroveň a více automobilů.

GRAF 1: Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů. Tmavě modře je 19,5% emisí z dopravy. [2]

EU v dopravě totiž vymýšlí samá opatření, která nedávají moc smysl. Povinné přimíchávání biopaliv nám zaplevelilo krajinu žlutým morem. Přísné emisní normy na emise CO2 (nikoli emise škodlivin!) jsou tak absurdní, že je automobilky musejí obcházet různými triky (Dieselgate). Ve Francii zdražování pohonných hmot vyhnalo do ulic řidiče ve žlutých vestách.

Graf 2: Zatímco v roce 1973 jádro a fosilní paliva zajišťovaly 87,6% celkové světové spotřeby energií, v roce 2015 to bylo 86,3%. Solární a větrná energie je stále nevýznamná. Jediný výrazný pokrok přinesla jaderná energie– než její rozvoj Zelení zablokovali.

Ani nepokoje v Paříži ale nepřesvědčily bruselského úředníka, že sahat řidičům na jejich auta je nebezpečné. Nyní Brusel dokonce navrhuje, že mezi lety 2021 a2030 musí emise u nových vozidel klesnout o 37.5%.  Dobře vědí, že to není technicky proveditelné u spalovacích motorů. Chtějí tím donutit firmy, aby přešly na výrobu elektromobilů. Které ale zatím tvoří asi 1,5% nově prodaných vozidel v EU. Inu, nikdo to nekupuje, protože to je drahé a může si to dovolit jen bruselská aristokracie.

Není tajemstvím, že dnešní odrůda ekologie je hlavně o okázalé spotřebě. Tedy že bohatí lidé dávají halasně najevo, že si mohou kupovat luxusní drahé zboží. Drahé eko bio jogurty, drahé elektromobily apod.

Tato okázalá gesta („koukněte se jak jsem bohatý a ekologický a obdivujte mě“) ve skutečnosti nemají na klima ani na počasí žádný vliv. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře stále roste bez ohledu na bruselské směrnice. V desetiletí 1985-1994 šlo o růst CO2 tempem 1,42 ppm ročně, zatímco v desetiletí 2005 – 2014 to bylo už 2,11 ppm ročně. [4]

Na závěr jedna drobnost. Odkud vlastně ty luxusní elektromobily vezmou svou elektřinu? Vesměs z uhelných elektráren, pochopitelně. Protože ty ještě dlouhé desítky let budou dominantním světovým zdrojem energie. Solár a vítr stále tvoří méně než 1,5% světové spotřeby energie. Jediný opravdu významné snížení emisí CO2 od 70. let přinesl rozvoj jaderné energetiky. Který ale Greenpeace a Zelení zablokovali.

EU nám sice stále posílá jakoby více než do EU přispíváme. Ale do toho nejsou započítány škody, které nám způsobují tyto a jiné euroregulace. Opravdu si chceme tento útok proti našim automobilkám a našim řidičům platit ze svých daní? Pokud se těmto euronesmyslům podřizovat nechcete, podpořte petici za záchranu aut se spalovacím motorem.

Vítězslav Kremlík

člen strany Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31