Reflex: Jedlička z Liberlandu: Klaus nás do EU zatáhnout nemusel, eurodotace nám způsobily nevyčíslitelné škody

Reflex: Jedlička z Liberlandu: Klaus nás do EU zatáhnout nemusel, eurodotace nám způsobily nevyčíslitelné škody

Byl mezi zakladateli Strany svobodných občanů v roce 2009, do Evropského parlamentu za ni kandidoval už v roce 2014. O rok později vyhlásil na sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem Svobodnou republiku Liberland a prohlásil se za jejího prezidenta. Dnes opět kandiduje do Europarlamentu a navzdory pověsti Svobodných coby „klausovců“ bývalého prezidenta tvrdě kritizuje.

Nedávno jste poměrně ostře kritizoval prezidenta Klause kvůli Evropské unii. Proč?

Václav Klaus nejdříve Českou republiku v roce 1996 do Evropské unie přihlásil a následně také v roce 2003 slavnostně podepsal přístupovou smlouvu. V dalším kole v roce 2009 svým podpisem definitivně ratifikoval Lisabonskou smlouvu. Ta přenesla masívní část naší suverenity do aparátu Evropské unie.

Nechcete ale tvrdit, že Klaus je příznivec EU…

Systematicky celý život tvrdí, že k Evropské unii neexistovala alternativa. Nedávno to znovu prohlásil v České televizi.

A byla tu tehdy pro nás alternativa?

Sám Klaus v knize Evropská integrace bez iluzí přiznává, že ho Švýcarsko lákalo do EFTA (Evropské sdružení volného obchodu). Když jsem se ho na to před lety ptal, řekl mi, že není zase tak hrdinný snílek, aby se vydal cestou pojetí podílení na obecném evropském vývoji spojením se Švýcarskem. Evidentně preferuje potřebu podílet se na obecném evropském vývoji před zájmy občanů České republiky.

EFTA tvoří Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Opravdu vám to nepřipadá jako naivní spojení pro Česko v té době?

Představa, že by Švýcaři, kteří nám spolupráci v rámci EFTA nabídli, byli naivními snílky, je podle mě scestná. Myslím, že za jejich diplomatickou misí byl reálný zájem chránit Českou republiku před prokletím Evropské unie, do níž nás Václav Klaus zavedl. Velmi mě trápí, že Klaus v devadesátých letech nabídku Švýcarů záměrně nedal ke společenské diskusi. Česká republika stála před ohromnou příležitostí, jak se postavit po bok jednoho z nejsvobodnějších a nejbohatších států na světě. ČR by si jednoduše mohla vyjednat přistoupení ke všem dohodám o volném obchodu, které měla EFTA, protože na rozdíl od těch, jež uzavírá EU, obchod skutečně liberalizují, neharmonizují. Mohli jsme využít švýcarských zkušeností z nastavení právního a politického systému, a přitom postupně odstraňovat obchodní překážky s EU. A to dlouho před rokem 2004, kdy jsme do Unie vstoupili.

Co myslíte tím prokletím Evropské unie?

My jsme se nechali opít rohlíkem a omámeni prvními dotacemi jsme se vydali na historické scestí stále hlubší evropské integrace. Argumentuje se, že členství v EU pro nás je výhodné, neboť Česko dostalo mnohem víc peněz, než odvedlo. Jenže dostupná čísla Evropské komise z roku 2004 tvrdí, že náklady evropských regulací dosahují čtyř procent HDP. To by znamenalo, že tento rok nás členství na regulacích EU stálo 200 miliard korun. Mám za to, že to je podstatně víc, když si uvědomíte, že jenom za kombinaci podpory obnovitelných zdrojů, biopaliv a GDPR v minulém roce zaplatil český stát, občané a firmy zbytečných 80 miliard korun. Nicméně pokud bychom počítali jenom se čtyřmi procenty HDP, tak nás členství v EU stálo 2456 miliard korun. Navíc jsme z peněz daňových poplatníků za dobu našeho členství museli poslat 565 miliard korun do rozpočtu EU, z čehož nám na cyklostezky a Čapí hnízda poslali zpátky 1306 miliard. V minusu jsme tedy jenom na regulacích po odečtení dotací 1715 miliard korun. To je víc, než je aktuální státní dluh.

Jenže i země EFTA přebírají spousty regulace, aby se dostaly na trh Evropské unie. Navíc regulace vytvářejí i jednotlivé státy, nemůžete přece započítat celou částku.

Záleží, jakým způsobem bychom přesně vystoupili. V případě, že bychom šli norskou cestou a ponechali si členství v Evropském hospodářském prostoru, tak bychom se mohli naráz zbavit 20–60 procent regulací, a přitom svobodně obchodovat s celou EU. Členství v EHP nám navíc dává možnost jakoukoliv právní normu podle článku 102 Smlouvy o EHP vetovat. V případě, že bychom šli švýcarskou cestou, tak bychom evropské regulace mohli zrušit ještě podstatně více.

Myslíte si, že ty regulace Unie vytváří proto, aby omezila ekonomický růst?

Je to záměr. Účelem unijních regulací bylo omezit naši konkurenceschopnost, aby v Německu mohli udržet socialismus (tzv. sociální stát), který by jinak ve svobodné mezinárodní konkurenci neobstál. Chrání německé firmy před zahraniční konkurencí. Proto se němečtí socialisté snaží uvalit stejné svazující regulace i na všechny ostatní země.

Proč?

Dotace samotné způsobují nevyčíslitelné škody na hospodářství. Když dáte dotace jednomu podnikateli a druhému ne, tak jeden z nich pravděpodobně zkrachuje. Zvláště silný je příběh Petra Fryče, jemuž kvůli tomu, že nesídlil v dotovaném regionu, zkrachovala zajetá tiskařská firma. Vyčíslit tyto škody nejspíše jednoduše nelze. Média, vláda, odborníci a EU nám tvrdí, jak je pro nás členství v EU výhodné. Tasí se tím, že naše čistá pozice vůči EU je v plusu, ale úplně zapomněli započítat ohromné skryté náklady v podobě unijních regulací a byrokracie. Václav Klaus nám léta tvrdí, že EU nemá alternativu, ale evidentně nás zapomněl seznámit se švýcarskou pozvánkou do EFTA. V každém případě uvnitř Evropské unie v současné podobě se nám dohnat německou ekonomiku nikdy nepodaří.

 

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Vít Jedlička

Vít Jedlička

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Vít Jedlička

Vít Jedlička

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31