Karešová: Za poslušnou společnost si můžeme sami

Karešová: Za poslušnou společnost si můžeme sami

Položili jste si někdy otázku, proč je pro většinu lidí přijatelné neustálé omezování svobod? Proč si lidé poslušně nasadí roušku i tam, kde to nedává smysl, postaví se do fronty na očkování jen proto, aby mohli do kina nebo na lyže, proč bez reptání zaplatí koncesionářské poplatky nebo vyplní při sčítání lidu i údaje, do kterých nikomu nic není? Protože jsme zvyklí poslouchat. A jako vše v životě člověka, začíná to už v dětství.

„Ten váš chlapec je tak vychovaný!“, rozplývá se nejedna sousedka nad dítkem, které na povel matky stojí na místě a ani nedutá. A matka se dme pýchou, jak svou rodičovskou roli dobře zvládla. Ale je tomu tak doopravdy? Opravdu je poslušné dítě cílem rodičovské výchovy? Podle mě ne.

Dítě, které „zlobí“, je mnohem přirozenější než dítě, které poslechne na povel. Protože to „zlobivé“ dítě, nepotlačuje svou přirozenost. Dítě, které „odmlouvá“, zdravě projevuje svůj názor. Když však toto všechno potlačíme, nejprve v rodině, následně ve školce a ve škole, vyroste z našich poslušných a dobře vychovaných dětí jen poslušný a dobře vychovaný dospělý. Přesně ten, který poslechne na slovo. Přesně ten občan, který nedokáže bránit svá práva, který se zmůže maximálně na reptání u piva. Děti není třeba drezurovat, děti je třeba směrovat, učit, nejlépe vlastním příkladem a dávat jim prostor. Protože dítě není pes.

Vím, že vysvětlovat dítěti, proč by něco mělo udělat tak, jak to považujeme za správné, je mnohem náročnější, než dát příkaz, po jehož nesplnění přijde trest. Pak se však nemůžeme divit, že žijeme ve společnosti, která je většinově poslušná. Která se nebouří, neprotestuje, nevzdoruje. Která nemá svůj názor na věc a věří „autoritám“ místo sama sobě. Je pak téměř nemožné, nastavit svobodnou společnost, ve které bychom se cítili dobře. Protože mnozí nevědí, jak taková svoboda vypadá. Protože jim to nebylo dovoleno a sami si to dovolit neumí. Je to pro ně krok do neznáma.


Mám radost, když mé dítě vzdoruje. Když dává otázky. Když chce něco dělat po svém. Protože nám oběma to dává prostor o věcech přemýšlet, vyjasnit si pojmy a dojít k řešení. A také proto, že chci, aby z mého dítěte vyrostl dospělý, který se nebojí vyjádřit svůj názor. Který ví, co je svoboda slova a svoboda projevu a který nebude tyto svobody odpírat sobě ani druhým.

Markéta Karešová

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog Echo 24

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Markéta Karešová

Markéta Karešová

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Markéta Karešová

Markéta Karešová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31