Karel Zvára rezignoval na funkci místopředsedy Svobodných

Karel Zvára rezignoval na funkci místopředsedy Svobodných

Karel Zvára rezignoval k dnešnímu dni na funkci místopředsedy strany. Zde jsou důvody, které ho k tomu vedly:

Fandím dál, jen ne z předsednictva

Tento článek je jakýmsi mým tiskovým prohlášením k mé rezignaci na funkci místopředsedy strany. Mým cílem je zabránit spekulacím o důvodech, pro které jsem se k rezignaci rozhodl.

Současné předsednictvo bylo zvoleno po sněmu na konci roku 2015. Po relativně úspěšných volbách do Evropského parlamentu (máme jednoho europoslance – Petra Macha) a alespoň v Praze vcelku neúspěšných komunálních volbách (získali jsme pár mandátů na místních radnicích, ale žádný v Zastupitelstvu hlavního města Prahy) byl jasný hlavní cíl – příští parlamentní volby. Na tom se shodli snad všichni zvolení členové Republikového předsednictva (ReP), to soudím dle jejich kandidátských projevů a diskuse na sněmu.

Během roku 2016 se začaly projevovat nepříjemné vlastnosti systému, ve kterém jsou jednotliví členové exekutivního orgánu voleni samostatně. Je jasné, že různí lidé mají na způsob provádění činnosti orgánu různé názory. A protože všichni mají víceméně stejně silný mandát, neshody je třeba vyřešit hlasováním. Potud s tím nemám žádný problém, s tím vědomím jsem do předsednictva kandidoval. Jenomže kolektivní rozhodování také vede k nejisté stabilitě rozhodnutí a ke sdílené odpovědnosti. Ve Svobodných jsou naštěstí vesměs odpovědní lidé, kteří se nebojí odpovědnost přijmout a neshazovat ji na jiné. A to i přesto, že by k tomu někdy mohli mít důvod.

A zde přichází důvod, proč jsem se rozhodl pro rezignaci. Nedávno proběhlé krajské volby byly pro Svobodné ve většině krajů neúspěšné. Prosadili jsme se jen ve Zlínském kraji a mírně také v Plzeňském kraji (kde se koalice s účastí Svobodných také dostala do krajského zastupitelstva, ale bez mandátů pro Svobodné). Za hlavní příčiny tohoto neúspěchu považuji především špatnou srozumitelnost prezentovaného programu a nedostatečně viditelné osobní vedení kampaně. Myslím si, že právě to musíme pro parlamentní volby změnit. Během roku pokračovat v budování značky, několika zásadních témat a nadchnout pro to nejen vedení strany, ale celou členskou základnu. Potřebujeme totiž velmi silně táhnout za jeden provaz a ne jen čekat, že za ten provaz dost silně a ve správnou chvíli zatáhne pár lidí ve vedení.

Ukázalo se, že ne se všemi se shodnu ve svém pohledu na kampaň do Poslanecké sněmovny. Ne, že by předsednictvo nemělo plán. Ten existuje a nemusí být špatný. Kdybych ale zůstal ve vedení strany, nejspíš bych plán brzdil. Myslím si, že daleko více než časově náročné debaty o podobě kampaně a nejistotu ohledně jejího provedení nyní potřebujeme, aby vedení kampaně bylo pevně v rukou sebevědomého a rozhodného člena předsednictva odpovědného za kampaň a politický marketing strany, ať už jím bude kdokoliv.

Nikam neodcházím. Svobodní jsou pro mne stále jedinou volitelnou stranou. Vedení strany může i nadále počítat s mojí podporou. Vzhledem k mým důvodům pro rezignaci pochopitelně na funkci nebudu bezprostředně kandidovat znovu. Nesnažím se "testovat sílu svého mandátu". Chci být Svobodným užitečný a jsem přesvědčený, že nyní budu více užitečný jako řadový člen, než jako člen vedení strany.

Na funkci místopředsedy strany rezignuji k dnešnímu dni.

Toto prohlášení vydal Karel Zvára na svém webu

22. října 2016

Kateřina Kašparová
tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31