Karel Havelka: Odmítám platit pokuty za pochybení úředníků

Karel Havelka: Odmítám platit pokuty za pochybení úředníků

„Obří pokutu 551 miliónů korun týkající se skandálně předraženého ozvučení českého předsednictví EU v roce 2009 firmou Promopro vystavil minulý čtvrtek pražský finanční úřad Úřadu vlády.“

Po přečtení této zprávy jsem si vzpomněl na několik dalších podobných případů z poslední doby:

  • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) udělil Chebu pokutu 600.000 korun za nezákonný postup při zadávání veřejných zakázek;
  • Každému ze zadavatelů (MPSV a MV) byla za porušení zákona o veřejných zakázkách současně uložena rovněž pokuta ve výši 500 tisíc Kč;
  • Antimonopolní úřad udělil ministerstvu vnitra třímilionovou pokutu;
  • Tři sta tisíc korun z obecní pokladny možná padne na zaplacení pokuty, kterou udělil antimonopolní úřad Ostravě-Jihu;
  • Za porušení zákona o veřejných zakázkách má Praha zaplatit 600.000 korun, dopravní podnik 500.000 korun.

Toto je namátkou vybraných několik případů, kdy příslušné kontrolní orgány udělily pokuty orgánům státu či jiným veřejnoprávním subjektům za pochybení jejich úředníků. Není náhodou, že k největšímu množství pochybení dochází právě při realizaci veřejných zakázek. Právě manipulace s veřejnými zakázkami a jejich předražování bývá považováno za nejobvyklejší formu korupčního jednání.

Je chvályhodné, že se příslušné orgány zabývají kontrolou dodržování pravidel při zadávání veřejných zakázek. Za odhalenými případy porušení zákona pak lze zpravidla vidět pouze dva důvody. Buď je to snaha o zmanipulování veřejné zakázky a z toho plynoucí vlastní prospěch, nebo naprostá nekompetentnost rozhodujících úředníků.    

Ukládání takovýchto pokut má jediný cíl – vytvořit dojem, že se proti nešvarům při zadávání veřejných zakázek aktivně bojuje a že viníci jsou trestáni vysokými pokutami. Stát předpokládá, že občan už nedomyslí, že pokuta hrazená ministerstvem nebo obcí, je vlastně hrazena jeho penězi, penězi, které od něj stát musí vybrat ve formě daní.       

Pokud úředník svým chybným rozhodnutím zapříčiní nehospodárné využití prostředků státu nebo obce, má to naprosto stejný následek, jako když podnikatel zaplatí na daních méně, než mu ukládá zákon, ať už úmyslně nebo neúmyslnou chybou. V obou případech přichází stát o peníze, které by měl k dispozici, pokud by k porušení zákona nedošlo. Zásadní rozdíl je v tom, že odhalení chyby (nebo úmyslu) na straně podnikatele je potrestáno doměřením daně, pokutou a úrokem z prodlení, které musí uhradit chybující podnikatel. Odhalení pochybení na straně úředníka je také potrestáno pokutou, ale tuto pokutu nehradí tento úředník, ale my všichni ze svých daní.        

Nechci přispívat svými daněmi na úhradu pokut, které jedna státní instituce uloží jiné složce státu. Nechci platit ze svých daní pochybení úředníků. Odpovědnost za chybná rozhodnutí, ať už se za nimi skrývá korupce či neschopnost, musí nést ten, kdo takováto rozhodnutí učinil a ne všichni daňoví poplatníci.

Karel Havelka
člen republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31