Josef Novotný: Řidič auta automaticky není pirát silnic

Josef Novotný: Řidič auta automaticky není pirát silnic

V dnešní době se mi zdá, že média zbytečně tlačí na pilu a snaží se mocně vsugerovat, že všichni, kdo jezdí autem, jsou potenciální a latentní vrazi a zločinci. Já, jako majitel řidičského průkazu B, nesouhlasím a protestuji.

Na úvod bych chtěl poznamenat, že ani v nejmenším nebagatelizuji dopravní nehody nebo neštěstí v podobě úmrtí nebo zranění. Je mi to líto a opravdu mě to zasáhne u srdce, když se dozvím, že se stala nehoda a zemřeli u toho nevinní lidé. Naopak ten, který to způsobil, vyvázne s lehkým zraněním a ještě od nehody zbaběle uteče. Vaří se ve mně krev, když se o něčem takovém dozvím. Ale v jádru problému nebylo špatné nebo zlé to auto, ale již od prapočátku ten člověk, který to způsobil.

Problém je v lidech, ne v autech, ne v pistolích, ne v alkoholu, ne v prostituci… Ne v čemkoliv jiném, co nemusí v zásadě v jádru škodit, ale když se to přežene, když to někdo použije proti vám jako zbraň, tak je to špatné. Ta logika je tak prostá, až to bolí. Je to asi takové, jako radit porodníkům, aby si myli před zákrokem ruce (pravda, dlouhou dobu tak prostá metoda, aby děti neumírali po porodu, byla vysmívaná).

 

Dovolím si tři základní libertariánské postuláty (obecně platné na cokoliv):

  1. Nedělej ostatním, co se nelíbí tobě samému.
  2. Pokud to škodí jen dotyčné osobě, ať si to dělá.
  3. Máš právo se bránit, pokud tě něco ohrožuje.

Znějí skoro jako Asimovy zákony robotiky, že? Zapadají do sebe a jsou velice logické, jednoduché. Dají se snadno aplikovat na zbraně, prostituci, alkohol a kouření, dokonce i na automobilismus a dopravu.

 

Jak na bezpečnou automobilovou dopravu? Pár myšlenek…

Především bychom si mohli odpustit to neustálé krmení přes média, že český řidič nějakým způsobem vybočuje z evropského průměru. Počet úmrtí na silnicích v letních měsících je v Rakousku a Švédsku vyšší. Počet usmrcených na silnicích na milion obyvatel mezi lety 2001 a 2011 klesl o polovinu stejně jako ve většině evropských zemí. Jistě tomu pomohla i osvěta mezi školáky, kteří pak dospěli do řidičského věku. Ale to, co dělají naši novináři, není osvěta, ale hysterie.

Média málokdy reportují nehody na motocyklu, velmi sporadicky se věnují i nehodám způsobeným chodci nebo cyklisty. Pokud tedy médiím nejde jen o atraktivitu zprávy, doufám, že se snaží podávat vyrovnaný obrázek na věc (fakt nevím, nejsem novinář a nic proti nim nemám).

Máme tady naprosto nekompromisní zákon ohledně jízdy pod vlivem. A tím začíná jádro statistiky, kolik řidičů jezdí pod vlivem. Procentuálně tedy všichni, co pod vlivem jsou. Tudíž naše statistika vypadá hrozivě ve srovnání se zemí, kde je řekněme, že tato norma trochu laxnější (např. Británií, kde to je až 0,8 promile). Totéž se i týká cyklistů. Opravdu chceme pokutovat strýca z vísky, jak jede po jednom, dvou pivech z hospody? Nemáme těžší zločince na pronásledování?

A co ti mladí, co mají mokré řidičáky? Ano, souvislostí a příčin je hodně, proč mladí působí nehody častěji.

  1. Nejsou vyježdění.
  2. V autoškole to dostali na dobré slovo.
  3. Neumí se chovat v krizových situací.
  4. Opožděná puberta.
  5. Jsou to rozcapení rozmazlenci.

Ne všechno najednou a ne ve stejném pořadí, ale vy byste také dokázali vymyslet další příčiny. Ale problém asi tkví v tom, že autoškoly mají rozdílné podmínky na výuku. Mnohem víc vám dá autoškola v centru Prahy než na vesnici. V hektickém ruchu města zažijete více krizových situací a musíte se srovnat s více vlivy. Není také ostuda neudělat autoškolu napoprvé. Proč? Tak to odjedete znovu, no. Z chyb se člověk učí. Ale dostat řidičák za velký výstřih? To je podle mě ponižující, leč se to stává. Existuje zde i potenciál v podobě možné korupce u zkoušek…

Takže problém mladých řidičů spočívá v autoškolách. Mladí umí teorii skvěle, ale nejsou vyježdění. Spíš než řidičáky na zkoušku, to už radši vyšší frekvenci a délku jízd v autoškole. To už radši, ať jsou na ty žáky zlí a pořádně je zpucnou za cokoliv. Pokud se na maturitu připravujeme 4 roky studia, proč k získání oprávnění stačí pár jízd? Možná zde tkví kořen problému nehodovosti mladých.

Poslední dva faktory ovlivníte těžko v jakémkoliv věku bez rozdílu na odvětví nebo situaci. To ať si radši zajezdí na motokárách v Radotíně než na silnici. A s tím udělá málokdo leccos.

 

Kamera se hodí…

Poslední myšlenka se týká tzv. nebezpečné jízdy, což je jádro pudla celého mého blogu. Velice špatně se měří a postihuje na rozdíl od rychlé jízdy v klidném úseku. Rychlá jízda nezabíjí nebo nemusí zabíjet hned na první pohled, pokud jedete za optimálních podmínek.

Doporučuji všem, aby si pořídili kameru do auta. Skvělá věc. Bomba. Máte nástroj, jak se bránit proti vybržďování a nebezpečnému předjíždění. Důkazní materiál jak Brno (nebo Zlín, to záleží na tom, komu fandíte ve fotbale).

 

Nejsme školáci ani učitelé

To nejhorší, co řidič může udělat, je nechat se vyprovokovat k oplácení. Nejsme od toho, abychom někoho školili a dělali z něj blbečka. Za to nám to nestojí. Způsobí to ještě více zlé krve.

V praxi se mi osvědčilo, že daného blbečka karma dostihne dříve, než záblesk rozumu.

 

No jo, dárce

Neexistuje jednoznačná korelace mezi značkou a cenou automobilu s nehodovostí. Můžeme jistě na to mít subjektivní pohled. Stejně tak na motocyklisty a jiné účastníky dopravního provozu. Motocyklistův problém netkví v tom, že jede rychle nebo že není v brnění, ale v tom, že si jej všimnete příliš pozdě.

V souvislosti s tím přemýšlím, jak by vypadala vozovka budoucnosti, kde by byla progresivně rozdělená rychlost a teritoriální dopravní segregace. Co tím myslím? Pruh nebo dva jen pro kamiony. Další dva pro automobily. Další jen pro motocykly. Pro tyto účely by se i vytvářely speciální podmínky provozu a stavby takových komunikací.

 

Přání na závěr

Přeji vám klidnou a bezpečnou jízdu. Jsem jedním z vás, z řidičů. Nenechám se médii okřikovat, že jsem latentní zločinec. Já sám chci přispět ke zkvalitnění českých silnic svou příkladnou jízdou. Nenechme se zmást prohlášením "expertů". Kdekdo se pasuje do role experta, včetně levicových filozofů, co si myslí, že auta do města nepatří. Používejme zdravý selský rozum.

Ing. Josef Novotný,

člen Svobodných

Autor je absolventem oboru Logistika – mezinárodní přeprava a zasílatelství na VŠE. Dlouhodobě se zabývá dopravní a logistickou problematikou v ČR a ve světě. Je členem Komise dopravy na Praze 12 za občany.

Vyšlo také na blog.idnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31