Josef Novotný: Řidič auta automaticky není pirát silnic

Josef Novotný: Řidič auta automaticky není pirát silnic

V dnešní době se mi zdá, že média zbytečně tlačí na pilu a snaží se mocně vsugerovat, že všichni, kdo jezdí autem, jsou potenciální a latentní vrazi a zločinci. Já, jako majitel řidičského průkazu B, nesouhlasím a protestuji.

Na úvod bych chtěl poznamenat, že ani v nejmenším nebagatelizuji dopravní nehody nebo neštěstí v podobě úmrtí nebo zranění. Je mi to líto a opravdu mě to zasáhne u srdce, když se dozvím, že se stala nehoda a zemřeli u toho nevinní lidé. Naopak ten, který to způsobil, vyvázne s lehkým zraněním a ještě od nehody zbaběle uteče. Vaří se ve mně krev, když se o něčem takovém dozvím. Ale v jádru problému nebylo špatné nebo zlé to auto, ale již od prapočátku ten člověk, který to způsobil.

Problém je v lidech, ne v autech, ne v pistolích, ne v alkoholu, ne v prostituci… Ne v čemkoliv jiném, co nemusí v zásadě v jádru škodit, ale když se to přežene, když to někdo použije proti vám jako zbraň, tak je to špatné. Ta logika je tak prostá, až to bolí. Je to asi takové, jako radit porodníkům, aby si myli před zákrokem ruce (pravda, dlouhou dobu tak prostá metoda, aby děti neumírali po porodu, byla vysmívaná).

 

Dovolím si tři základní libertariánské postuláty (obecně platné na cokoliv):

  1. Nedělej ostatním, co se nelíbí tobě samému.
  2. Pokud to škodí jen dotyčné osobě, ať si to dělá.
  3. Máš právo se bránit, pokud tě něco ohrožuje.

Znějí skoro jako Asimovy zákony robotiky, že? Zapadají do sebe a jsou velice logické, jednoduché. Dají se snadno aplikovat na zbraně, prostituci, alkohol a kouření, dokonce i na automobilismus a dopravu.

 

Jak na bezpečnou automobilovou dopravu? Pár myšlenek…

Především bychom si mohli odpustit to neustálé krmení přes média, že český řidič nějakým způsobem vybočuje z evropského průměru. Počet úmrtí na silnicích v letních měsících je v Rakousku a Švédsku vyšší. Počet usmrcených na silnicích na milion obyvatel mezi lety 2001 a 2011 klesl o polovinu stejně jako ve většině evropských zemí. Jistě tomu pomohla i osvěta mezi školáky, kteří pak dospěli do řidičského věku. Ale to, co dělají naši novináři, není osvěta, ale hysterie.

Média málokdy reportují nehody na motocyklu, velmi sporadicky se věnují i nehodám způsobeným chodci nebo cyklisty. Pokud tedy médiím nejde jen o atraktivitu zprávy, doufám, že se snaží podávat vyrovnaný obrázek na věc (fakt nevím, nejsem novinář a nic proti nim nemám).

Máme tady naprosto nekompromisní zákon ohledně jízdy pod vlivem. A tím začíná jádro statistiky, kolik řidičů jezdí pod vlivem. Procentuálně tedy všichni, co pod vlivem jsou. Tudíž naše statistika vypadá hrozivě ve srovnání se zemí, kde je řekněme, že tato norma trochu laxnější (např. Británií, kde to je až 0,8 promile). Totéž se i týká cyklistů. Opravdu chceme pokutovat strýca z vísky, jak jede po jednom, dvou pivech z hospody? Nemáme těžší zločince na pronásledování?

A co ti mladí, co mají mokré řidičáky? Ano, souvislostí a příčin je hodně, proč mladí působí nehody častěji.

  1. Nejsou vyježdění.
  2. V autoškole to dostali na dobré slovo.
  3. Neumí se chovat v krizových situací.
  4. Opožděná puberta.
  5. Jsou to rozcapení rozmazlenci.

Ne všechno najednou a ne ve stejném pořadí, ale vy byste také dokázali vymyslet další příčiny. Ale problém asi tkví v tom, že autoškoly mají rozdílné podmínky na výuku. Mnohem víc vám dá autoškola v centru Prahy než na vesnici. V hektickém ruchu města zažijete více krizových situací a musíte se srovnat s více vlivy. Není také ostuda neudělat autoškolu napoprvé. Proč? Tak to odjedete znovu, no. Z chyb se člověk učí. Ale dostat řidičák za velký výstřih? To je podle mě ponižující, leč se to stává. Existuje zde i potenciál v podobě možné korupce u zkoušek…

Takže problém mladých řidičů spočívá v autoškolách. Mladí umí teorii skvěle, ale nejsou vyježdění. Spíš než řidičáky na zkoušku, to už radši vyšší frekvenci a délku jízd v autoškole. To už radši, ať jsou na ty žáky zlí a pořádně je zpucnou za cokoliv. Pokud se na maturitu připravujeme 4 roky studia, proč k získání oprávnění stačí pár jízd? Možná zde tkví kořen problému nehodovosti mladých.

Poslední dva faktory ovlivníte těžko v jakémkoliv věku bez rozdílu na odvětví nebo situaci. To ať si radši zajezdí na motokárách v Radotíně než na silnici. A s tím udělá málokdo leccos.

 

Kamera se hodí…

Poslední myšlenka se týká tzv. nebezpečné jízdy, což je jádro pudla celého mého blogu. Velice špatně se měří a postihuje na rozdíl od rychlé jízdy v klidném úseku. Rychlá jízda nezabíjí nebo nemusí zabíjet hned na první pohled, pokud jedete za optimálních podmínek.

Doporučuji všem, aby si pořídili kameru do auta. Skvělá věc. Bomba. Máte nástroj, jak se bránit proti vybržďování a nebezpečnému předjíždění. Důkazní materiál jak Brno (nebo Zlín, to záleží na tom, komu fandíte ve fotbale).

 

Nejsme školáci ani učitelé

To nejhorší, co řidič může udělat, je nechat se vyprovokovat k oplácení. Nejsme od toho, abychom někoho školili a dělali z něj blbečka. Za to nám to nestojí. Způsobí to ještě více zlé krve.

V praxi se mi osvědčilo, že daného blbečka karma dostihne dříve, než záblesk rozumu.

 

No jo, dárce

Neexistuje jednoznačná korelace mezi značkou a cenou automobilu s nehodovostí. Můžeme jistě na to mít subjektivní pohled. Stejně tak na motocyklisty a jiné účastníky dopravního provozu. Motocyklistův problém netkví v tom, že jede rychle nebo že není v brnění, ale v tom, že si jej všimnete příliš pozdě.

V souvislosti s tím přemýšlím, jak by vypadala vozovka budoucnosti, kde by byla progresivně rozdělená rychlost a teritoriální dopravní segregace. Co tím myslím? Pruh nebo dva jen pro kamiony. Další dva pro automobily. Další jen pro motocykly. Pro tyto účely by se i vytvářely speciální podmínky provozu a stavby takových komunikací.

 

Přání na závěr

Přeji vám klidnou a bezpečnou jízdu. Jsem jedním z vás, z řidičů. Nenechám se médii okřikovat, že jsem latentní zločinec. Já sám chci přispět ke zkvalitnění českých silnic svou příkladnou jízdou. Nenechme se zmást prohlášením "expertů". Kdekdo se pasuje do role experta, včetně levicových filozofů, co si myslí, že auta do města nepatří. Používejme zdravý selský rozum.

Ing. Josef Novotný,

člen Svobodných

Autor je absolventem oboru Logistika – mezinárodní přeprava a zasílatelství na VŠE. Dlouhodobě se zabývá dopravní a logistickou problematikou v ČR a ve světě. Je členem Komise dopravy na Praze 12 za občany.

Vyšlo také na blog.idnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31