Josef Lebduška: EET po stotísíciprvé

Josef Lebduška: EET po stotísíciprvé

Ministerstvo financí na svých stránkách uvádí článek „Zavedení EET neohrozí farmářské trhy“. Mám na to úplně jiný názor. 

 Dále uvádí, že jednou z výhod zavedení elektronické evidence tržeb je právě to, že se jedná o plošné opatření, které zajistí rovné podmínky pro všechny.  A také prý, cílem Ministerstva financí ani Finanční správy rozhodně není likvidace farmářských trhů či jiných forem podnikání. Dokonce prý resort financí vychází podnikatelům maximálně vstříc a pomáhá jim při přípravě na online evidenci.

Jak dále MF uvádí, nenařizuje podnikatelům žádné konkrétní zařízení a umožňuje využívat širokou paletu řešení od stávajících pokladen přes tablety až po mobilní telefony. Nebude k tomu zapotřebí žádná certifikace. Každý podnikatel prý tak bude mít možnost zvolit si řešení, které je pro něj nejjednodušší a nejlevnější. Podle odhadů Ministerstva financí, prý u nejmenších podnikatelů půjde jednorázově maximálně o několik tisíc korun. A dokonce prý nejmenší subjekty, které platí daně, nebude pořízení zařízení stát nic. Náklady na vybavení si totiž díky slevě na dani ve výši 5000 korun odečtou od daně z příjmů. Dokonce Ministerstvo financí ví, že pro podnikatele nevzniknou ze zavedení elektronické evidence tržeb žádné měsíční náklady nad rámec připojení k internetu. A sám ministr Babiš je tak vstřícným, že dokonce ve výjimečných případech, pokud by se trhy konaly na místě, kde je prokazatelně problém s připojením k internetu, lze požádat Finanční správu o zjednodušený (offline) režim a data zasílat do 5 dní.

Jsem rád, že tohle všechno ministerstvo financí ví a odhadlo. Jsem rád, že ministr financí se tak dojemně stará o drobné podnikatele a živnostníky, fakt. A jsem neskonale rád, že Ministerstvo financí usoudilo, že to ty nejmenší podnikatele nebude stát nic. Prý si ty náklady mohou odečíst z daní. Jenom ministerští nějak zapomněli, že aby bylo možno odečítat, je nutno nejprve vydělat. Ale to jim nezazlívám, vždyť oni, ani jejich ministr neví, co to je vydělat. Úředníci mají své jisté, jsou placeni státem, bez ohledu na to, jakou hovadinu vymyslí a kolik peněz prošustrují, jejich pan ministr podniká dokonce tak výborně, že nebýt pobíračem státních dotací, tak už přišel na buben.

Aby pan ministr rozptýlil i zbylé obavy tak nám sděluje, že zaevidování tržby proběhne okamžitě, celá transakce nebude trvat déle než platba kartou. Prý, podle zkušeností ze zahraničí, je například průměrná doba odezvy cca 0,3 vteřiny. Podle zkušeností z ČR je průměrný plat přes 26 tisíc, že? A dále říká, „v případě výpadku spojení, kdy podnikatel neobdrží do několika vteřin unikátní kód, vytiskne pokladní zařízení účtenku bez něj a opatří ji zjednodušeným elektronickým podpisem. Data pak budou automaticky odeslána na Finanční správu do 48 hodin po zaevidování, a to dávkou. Nehrozí tedy ani tvorba front z důvodu případného výpadku internetu“.

A ejhle, pokladní zařízení vytiskne účtenku bez něj a opatří ji zjednodušeným elektronickým podpisem. Jak to jde dohromady s tím, že nenařizuje podnikatelům žádné konkrétní zařízení a umožňuje využívat širokou paletu řešení od stávajících pokladen přes tablety až po mobilní telefony? Nebo snad některý podnikatel vlastní telefon s tiskárnou a pokladnou? Kolik podnikatelů vlastní nějaké pokladní zařízení, které nejenom že umí komunikovat s FS ohledně přidělení unikátního kódu, umí zjednodušený elektronický podpis a navíc bude umět si pamatovat jaká data má odeslat na FS v případě výpadku spojení a v jaké dávce, jak má ta odesílaná věta té dávky vypadat?

Nezapomněl někdo na MF, že drobný podnikatel v kamenné prodejně má nějaký účetní systém, pokladny a to vše bude muset předělat na komunikaci s Finanční správou? Že bude muset zakoupit nové pokladny, které budou umět vytisknout unikátní kód a k tomu upravit příslušné programy? A že to rozhodně nebude stát oněch avizovaných 5 tisíc, ale mnohem víc?  Že u trhovců to probíhá tak, že při prodej zboží sice vystaví účtenku, může mít i pokladnu, ale teprve po příjezdu domů přenáší data do systému?

A najednou MF nařídí trhovcům, aby svůj systém propojili tabletem, mobilem, nebo čímkoliv jiným a to tak, že na nějakém zařízení vytiskne účtenku – párek v rohlíku – to se propojí s jeho mobilem, ten odešle data kamsi na FS, to mu přidělí číslo a následně mobil dá povel k vytištění účtenky. Opět nová pokladna, program, možná i mobil a program v něm, zcela jistě záložní zdroj energie.

Schválně si někdo změřte, jak dlouho trvá v nějakém obchodním domě po zadání pinu propojení se systémem, schválení platby a zahájení tisku účtenky. Trvá to 0,3 vteřiny? Ani náhodou. A to mají všechna taková místa pevné připojení linkou. Schválně, zkuste si někdy mobilem připojit, nejlépe někde v zapadlé vísce, na facebook. Vzdáte to, protože se vám nebude chtít čekat na natažení stránky. Ale ono to pořádně nechodí ani v menších městech.  

Vzpomínám si, jak jsem před r. 89 pracoval v prodejním oddělení jednoho strojírenského podniku. A dostali jsme úkol vytvořit plán, kolik kterých výrobků se prodá v r. 2050. Když šéf odešel, podívali jsme se po sobě, každý vytáhl z peněženky dvacku, já jako nejmladší jsem pro tu lahvinku došel a plánovali jsme. A mám dojem, že podobně plánovali náklady státu i podnikatelů, daňové výnosy i vše okolo EET na Ministerstvu financí. Jen nevím, zda tu lahvičku platil ministr, nebo si ji koupili ze svého.  

Josef Lebduška,
místopředseda Svobodných v Pardubickém kraji

 

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31