Shodou okolností jsem se dozvěděl, že na Univerzitě Palackého na Katedře politologie a evropských studií se bude konat beseda s bývalým eurokomisařem Vladimírem Špidlou. Vzhledem k tomu, že pan Špidla je v knize velmi často citován, mi to nedalo a zúčastnil jsem se, abych porovnal názory citované v knize se surovou realitou.
K napsání tohoto článku mě inspirovala kniha Petra Macha: „Jak vystoupit z EU“. Popravdě řečeno je mi Evropská unie trnem v oku, jak je patrné z mých předchozích článků. Nicméně jsem si, jako naprostá většina lidí v naší zemi, nedokázal představit vystoupení z Evropské unie v praxi. To byl důvod, proč jsem si chtěl přečíst návrh konkrétního řešení, zvážit, nakolik je popsané řešení reálné, a utvrdit si v této problematice svůj názor. Část knihy pojednává o celkové atmosféře v parlamentu a na konkrétních výrocích, které jsou opatřeny odkazem na zdroj, dokazuje, že momentálně jako stát nedisponujeme suverenitou. Výroky, které poukazují na demokratický deficit a mimo jiné na to, že se v parlamentu nenašel člověk, který by se proti tomuto faktu ohradil a hlasoval proti. Vždy jsem měl pocit, že do Evropy Česká republika vstupuje z důvodu, že jí Evropská unie podá pomocnou ruku a zafinancuje určité projekty a tím zvýší životní úroveň. O tom, že budeme muset transponovat z Bruselu nařízení proti našim národním zájmům, nikdo nehovořil. I naše média o tom takřka neinformují. Veřejnost si to tím pádem neuvědomuje, problém tedy prakticky neexistuje.
Shodou okolností jsem se dozvěděl, že na Univerzitě Palackého na Katedře politologie a evropských studií se bude konat beseda s bývalým eurokomisařem Vladimírem Špidlou. Vzhledem k tomu, že pan Špidla je v knize velmi často citován, mi to nedalo a zúčastnil jsem se, abych porovnal názory citované v knize se surovou realitou.
Vybral jsem si dva dotazy, první se týkal již zmiňované suverenity a druhý hájení německých národních zájmů na úkor českých.
Přednáška začala a my přítomní jsme se hned v úvodu dozvěděli, že za mír v Evropě vděčíme výhradně Evropské unii a to právě proto, že národní státy ztratily svou suverenitu. Dále to, že zcela svrchované státy jsou zárodkem válečného konfliktu. Tyto zcela jasně řečené teze mi odpověděly na mou první otázku. Čekal jsem, že se pan Špidla bude snažit tutlat, že o osudu naší země si již nerozhodujeme sami. To se nestalo, pan Špidla to bere jako pozitivní a nezbytnou věc. Přednáška pokračovala a dále se dozvídáme, že evropská strategie je vzorem pro Spojené státy a Japonsko a že Čína je přímo fascinována sociálním systémem unie. To je z těch nosných informací z prvního bloku rozhovoru mezi Špidlou a moderátorem vše. Přišel čas na dotazy a tedy na mou v pořadí druhou otázku. Dostal jsem slovo a nyní si dovolím citovat:
Tomáš Jirásek:,,Žádal jste na Mezivládní konferenci 18.6.2004 prezidenta Francie Chiraca o podporu návrhu na zlepšení hlasovací pozice ČR oproti návrhu Evropské ústavy? Odmítl Vám Chirac vyhovět a vy jste přesto hlasoval pro jeho návrh, aby byl šéfem Evropské komise Guy Verhovstadt?“
Vladimír Špidla: ,, V první řadě musím říct, že tento detail se nepamatuji, ale opravdu ne, protože pro mě ten hlasovací systém neměl moc velký význam. Ta struktura hlasování posilovala menší státy. Já jsem pro Verhofstadta hlasoval, protože jsem teda absolutně přesvědčenej, že je to člověk co to má dostat. Verhofstadt je orientován velmi proevropsky až federalisticky. Žádné požadavky na Chiraca jsem neměl.“
Tomáš Jirásek: ,,Pak je otázkou jestli hájíte zájmy České republiky nebo Německa?“
Vladimír Špidla: ,, No to je omyl, já vám prostě řikám. Zájem České republiky je fungování Evropské unie! Zájem České republiky, je aby všechny státy, které v tom jsou, byly schopni vzdorovat komunitární unii a jestliže Německo podle Nice, které má 80 milionů obyvatel mělo shodnej počet hlasovacího práva jako Polsko, tak vidíte, že základní princip proporcionality nebyl dodržen! Základní politický úkol je snížení demokratického deficitu uvnitř Evropské unie. Nemůžete prohlásit, že Evropská unie je demokratická, když občané největšího státu, který je nepochybně zcela demokratický má v systému hlasovaní poloviční váhu než občané ostatních států. Takhle jsem hlasoval, to je pravda!“
Následovaly další dotazy a beseda se chýlila ke konci. V řadách posluchačů výroky pana Špidly nevzbuzovaly žádné výjimečné emoce, až na pár důchodců z řad voličů sociální demokracie. Moderátor ohlásil z časových důvodů konec besedy a vzal si závěrečné slovo, ve kterém poděkoval bývalému eurokomisaři za návštěvu a zdůraznil, že pan Špidla přijel vlakem. Stalo se něco, o čem jsem dříve pouze slyšel. V sále propuknul bouřlivý ryk a potlesk, který trval nekonečně dlouho. Ze sálu proudily nadšené davy studentů převážně politologie a práva spolu s voliči, kteří hlasitě projevovali uznání nad použitým dopravním prostředkem.
Závěr podle sociálního demokrata přátelé, buďte rádi, že není válka a že si tu už konečně nemusíme vládnout sami, máme v unii mizivé procento volebního hlasu, ale je to dobře, protože na jednoho Čecha je tu osm Němců a jelikož jsme hrdými Evropany, tak na národnosti již nezáleží, učí se od nás takřka celý svět, a nezapomeňte, že máme pouze jeden národní zájem: A to, aby Evropská unie dobře fungovala, tak přestaňte hrabat pro sebe a koukejte společnou prací budovat Evropskou unii !!!
Odpovědi pana Špidly jsou doslovným přepisem ze záznamového zařízení.
Tomáš Jirásek je příznivcem Strany svobodných občanů.
