Vládní poslanci zdravotnického výboru Rostislav Vyzula a Jaroslav Krákora přišli s iniciativou udělit výjimku ze zákazu kouření vesnickým hospodám.
Považuji to za výraz naprosté zoufalosti zákonodárců a státní moci obecně, která se neustále snaží konat „dobro pro lidi“ i proti jejich vůli. Proč by měl mít zrovna tento typ restaurací výjimku? V čem je princip ve velkých městech jiný, než na malé vesnici? Politici a stát prostě neustále a chaoticky strkají nos do věcí, do kterých jim nic není. A když konečně začnou o své neomylnosti pochybovat, vymýšlejí zkratkovitá, polovičatá a v podstatě naprosto hloupá řešení. Ne náhodou mi to připomíná podobnou zhůvěřilost, jakou je zavírání obchodů s plochou nad 200m² o svátcích. Princip je totiž úplně stejný. Státní moc si myslí, že ví lépe, co je pro lidi dobré a tak direktivně a především selektivně rozhodne. Tito ano a tamti už nikoliv…
Jako zarytý nekuřák a člověk, kterému vadí, když mu někdo v restauracích „kouří pod jídlo“, budu vždy zarputile obhajovat právo restauratérů a jejich hostů v soukromém podniku svobodně nabízet a konzumovat cokoliv podle jejich libosti. Nerozumím tomu, kde se bere snaha politiků a mnohých spoluobčanů neustále zasahovat do soukromého prostoru jiných. Když se v dané restauraci kouří, nejdu tam. Volím tzv. nohama. A pokud takových jako jsem já bude většina, daná restaurace se neuživí a sama časem přijde na to, že jako nekuřácká bude prosperovat lépe, případně zkrachuje. Jednoduché, přirozené, efektivní. A žádný "chytrý" státní „ouřada“ k tomu není potřeba.
Mám tedy pro pány poslance lepší návrh. Přestaňte vymýšlet výjimky z nesmyslů, nepleťte se už konečně lidem do života a zrušte rovnou celý tento hloupý protikuřácký zákon!
Jan Polanecký,
člen Republikového výboru Svobodných
