Jan Polanecký: Reklama na utrácení vašich peněz. Zaplatíte si ji sami

Jan Polanecký: Reklama na utrácení vašich peněz. Zaplatíte si ji sami

S němým úžasem sleduji, jak se v televizi a rádiích v poslední době zcela běžně objevuje reklama na různé dotační projekty, garantované českým státem a Evropskou unií. Připadá nám už opravdu normální, že stát propaguje i v nejdražších reklamních časech sám sebe za peníze, které nám předtím vytáhnul formou daní z peněženky?

Možná jsou pro občany stát a Evropská unie velmi daleko a souvislosti velkých peněz, se kterými nakládají, jen hrou velkých čísel. Možná se někomu může zdát, že propagace operačních programů nebo třeba českých úřadů práce je dobrá věc. Vždyť taková reklama pomáhá, ne? Milion sem, miliarda tam…

Konkrétně třeba „Operační program Výzkum a vývoj pro inovace“, na který běží v současnosti zmiňovaná reklama a který živí nesčetnou armádu úředníků, je dotován celkovou, běžně těžko představitelnou, částkou 2 436 milionů Eur (zhruba 66 750 milionů Kč), z čehož 85% představuje příspěvek EU a 15% je povinné kofinancování z českého státního rozpočtu.

Nejabsurdnější ovšem je, že v rámci této částky se skrývá zhruba 251 milionů Eur (6 877 milionů Kč), které EU a český stát „potřebuje“ utratit na „komercializaci a popularizaci vědy a výzkumu“. Čili, téměř 7 miliard Kč bude promrháno, abychom mohli například sledovat bezúčelné reklamy v hlavním reklamním čase našich televizních kanálů. Každý obyvatel České republiky, včetně nemluvňat, tak na tuto propagaci věnuje 655 Kč(nejméně 2 tis Kč na hlavu, pokud počítáme jen pracující v produktivní nestátní sféře). Neuměli byste si představit lepší využití těchto svých peněz? A nepřipomíná vám to, ne náhodou, neadresné reklamy předlistopadového socialismu bez značky či výrobce typu „pijte mléko – je zdravé“?

Nejhorší na tom všem je, že toto je jen jeden z nekonečné řady příkladů, který jako špička ledovce pouze dokumentuje celkovou zvrhlost systému.

Pokud byste takovou absurditu převedli do obyčejného života, vypadal by extrémní příklad asi takto: Žijete v bytovém domě, kde je správce, se kterým jsou téměř všichni obyvatelé nespokojení, ale nemohou se ho nijak zbavit. Otravuje všem život, komanduje vás, špicluje, dozoruje a zavádí neustále nové pořádky, kterým se musíte podřizovat. A to prý pro dobro všech. Platíte mu velmi luxusní byt v podkroví a k tomu tučnou gáži ve výši poloviny vaší výplaty. Aby toho nebylo málo, nechává správce za vaše peníze v domě rozvěsit drahé letáky, zdůrazňující, jak je jeho role důležitá a potřebná,  jak je to dobrý člověk, co všechno pro obyvatele domu zařizuje a jak se bez něj téměř nedá existovat.

Že byste nic takového ve svém domě nedopustili? Tak proč to většině lidí nevadí na úrovni státu, ač jde stále o jejich vlastní peníze?

Politici nám často, téměř jednohlasně, říkají, že máme držet ústa a krok. „Vždyť dostáváme z EU více než do ní odvedeme“ (za loňský rok činí oficiální čisté saldo 84,1 miliard korun). To je ale přinejmenším hloupá manipulace. I samotná Evropská komise totiž spočítala a publikovala, že náklady na zavádění její regulace činí 3,5% HDP průměru Evropské unie, což je v případě České republiky zhruba 130 mld. korun (otázka je, jak věrohodné takové procento vůbec je a zda reálně není mnohem vyšší). A to nepočítám další drastické nákladové položky, jako je nutné kofinancování často nepotřebných a nesmyslných projektů nebo třeba cla uvalená na dovozy do EU. Dalších příkladů je nespočet. Kolik nás však stojí postupný ekonomický úpadek, který je přímým důsledkem nuceného unijního socialismu, to je téměř nemožné spočítat. Celková bilance je drtivě minusová.

Stále vám tedy nevadí, že si stát a EU za vaše peníze dělají reklamu na to, jak budou utrácet vaše peníze? Nebylo by lepší žít, utrácet, obchodovat a volně cestovat bez toho, aby nás neustále někdo dirigoval?

Jan Polanecký,
člen ReV Svobodných
 

Vyšlo na blog.idnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31