Mám již opravdu dost dopravně bezpečnostní propagandy a stupňující se represe, která je tvrdě zacílena na většinu české společnosti.

Jelikož celé dvě třetiny obyvatel naší země vlastní řidičské oprávnění, působení ministra Ťoka ve vedení resortu dopravy tak začíná nabírat rozměrů další celospolečenské pohromy. Bezvýsledně přemýšlím, který z dvojice Šimonovský – Ťok zasluhuje větší odsudek, neboť první z jmenovaných přispěl k bezúčelné silniční šikaně a všeobecnému utahování šroubů zcela nejzásadnějším způsobem a druhý se ho snaží ještě překonat.

Jak jsem už mnohokráte psal, bez ohledu na potřebnou existenci základních pravidel a jejich vymahatelnosti, dopravní represe je velmi přesným lakmusovým papírkem stavu celé společnosti a je naprosto jasné, že nás rozhodně nečekají, nejen na silnici, rozumné časy. V této republice je celkem 7,3 milionu vozidel a něco méně než 7 milionů řidičů. Dá se tedy říci, že ministr Ťok svými aktivitami míří proti drtivé a bohužel mlčící většině obyvatel, která maximálně nadává na situaci v hospodách a doufá, že už to horší být nemůže. Může a dosavadní vývoj jednoznačně ukazuje, že se tento stát snaží své obyvatele postupně uvařit v hrnci jako pověstnou žábu.

V poslední době jsme se tak z médií mohli například dozvědět, že:

1. Ministerstvo dopravy chystá investovat do roku 2020 17,5 miliardy korun do tzv. inteligentních dopravních systémů, včetně nástrojů silniční represe.
2. Ministr Ťok se na začátku léta tohoto roku vyjádřil v tom smyslu, že chce radary na dálnicích, protože rychle jedoucí auta akutně ohrožují v místech oprav stavební dělníky.
3. Ministr chce vydat 100 milionů korun na kontrolu rychlosti na dálnici pomocí mýtných bran.
4. Ministr se vyjádřil, že chce podstatně přitvrdit pokuty s odvoláním na údajné uvolnění respektu řidičů k současnému bodovému systému. Původní úvaha byla desetinásobek současných sazeb (!) za vybrané přestupky a nakonec se prý spokojí pouze s trojnásobkem, prý po vzoru jiných evropských zemí.
5. K tomu všemu se přidává léta trvající masáž devótních médií o téměř „nejhorším stavu na českých silnicích v porovnání s ostatními evropskými státy“.
6. Na komunální úrovni jsou občané v hledáčku různých zelených iniciativ a jiných dirigentů našich životů. A tak třeba Praha 5 plánuje zúžit hlavní dopravní tepny do města (!) a Malá Strana má být úplně bez aut nebo jako pěší zóna. Pro řidiče má být podle oficiálních stanovisek „vytvořena komplikovanější cesta“.

Pokud pominu mé podezření ze snahy účelově manipulovat veřejnost, aby ze vzniklé situace mohli sociální inženýři typu ministra Ťoka osobně profitovat a připustím-li na chvíli, že to myslí upřímně, napadá mě mnoho věcných argumentů proti přihlouplé logice rostoucího útlaku řidičů a automobilismu obecně:

1. Předně, bodový systém jako celek je nefunkční, škodlivý a vykazuje pouze manipulované výsledky k prokázání jeho efektivity (viz změna evidence počtu obětí dopravních nehod po jeho zavedení).
2. Ministerský strašák – dálnice – jsou obecně považovány za nejbezpečnější komunikace a empirické výsledky to jednoznačně potvrzují. Absurdní snaha cílit represi právě na tento typ komunikací je zjevně nesmyslná nebo zakrývající svůj pravý důvod.
3. Samotné policejní statistiky dokazují, že rychlost není nejčastější příčinou dopravní nehody (odkaz např. zde). Ve většině případů totiž neznamená nedovolená rychlost totéž, co rychlost nepřiměřená. Navíc, například tzv. montanský paradox (podobně německý či australský) dokazuje, že úplné uvolnění rychlostního limitu na dálnicích vedlo ke snížení nehodovosti, počtu zranění a počtu obětí. Důvod je prostý. Řidiči poměrně záhy naleznou určitou rovnovážnou rychlost, nastaví sami jakýsi přirozený stav bez přebujelých restrikcí a represe. Ruku v ruce s tím roste i jejich pozornost a odpovědnost. Mysl sociálních inženýrů ťokovsko-humlovského typu něco takového prostě nedokáže zpracovat. Po zavedení podobné liberalizace očekávají stovky mrtvých těl v příkopech podél silnic, ale nic takového se k jejich překvapení neděje (podobně jako v případě českého zvýšení rychlostního limitu na 130 km/h v porevolučním období, před kterým mnozí „dopravní experti“ bili hystericky na poplach).
4. A ještě jeden názorný příklad za všechny. Podle neověřeného článku, který jsem nedávno četl, má prý nepřiměřená rychlost na dálnicích na svědomí méně obětí, než zaskočení jídla řidiči v krku při jeho konzumaci. Proč tedy politici a následně policisté nepronásledují stejně rasantně tyto „hříšníky“? Proč například nezajímá politiky počet dokonaných sebevražd v našem státě, který je násobně větší než počet obětí dopravních nehod? Proč český stát nestíhá takto drakonicky ty občany, kteří si poškozují zdraví nezdravou životosprávou? Protože politikům o žádnou bezpečnost na silnicích nejde! Protože šikanovat řidiče je nejjednodušší, vynáší to plánovaný příjem do státního rozpočtu a ještě to lze ospravedlnit masivní mediální kampaní jako záslužný postup proti společensky nezodpovědným a nepřizpůsobivým jedincům. Jak nedávno trefně poznamenal můj oblíbený bloger Dfens (volně reprodukováno), „není myslitelné, aby se tři tisíce policistů vydaly v rámci celorepublikové akce stíhat třeba bytové zloděje, zloděje aut nebo pachatele loupežných přepadení. Děje se to jen proti řidičům, bez valných výsledků a s pokutováním domnělých neškodných přestupků. A to celé proto, že politici a policie nahlíží na řidiče hůře než na sprosté kriminálníky a pořádají na ně hony. Zkorumpovaná média pak tuto zábavu bezpečnostních složek vydávají za dopravně bezpečnostní akci.“ K tomu pouze dodávám, že to podle mého názoru obvykle nemá nic společného s postupem konkrétních policistů v terénu, kteří jen plní šikanózní příkazy svých nadřízených.
5. Ony radary na dálnicích v místě rekonstrukcí ministr opírá o nutnost zamezit „pirátům“ v ohrožování stavebních dělníků na dálnici D1. Bohužel pro ministra, nelze dohledat žádnou relevantní informaci o jakýchkoliv dosavadních nehodách. A to již stavební práce probíhají pěknou řádku měsíců. Opět tedy jeho argumenty plavou zcela na vodě. Ale zřejmě to ví i on sám.
6. „Nejhorší stav na českých silnicích“ je sebemrskačským a od základu lživým evergreenem našich médií a některých politiků. Předně, v rámci dopravně represivní ofenzívy se prý hraje o každý lidský život. Proč tedy nikomu nevadilo, že počet obětí na přechodech pro chodce, po zavedení přednosti, vzrostl meziročně, díky „evropsky progresivní“ reformě ministra Šimonovského, o 23 osob a každý rok se totéž v podobných počtech opakuje (odkaz zde)? Proč nikomu nevadí, že se před lety prodloužila zákonná dojezdová doba sanitních vozů, např. i k dopravním nehodám, o celých 5 minut? Pokud se tedy jedná o státem podporované opatření, mrtvoly nikomu nevadí. Pokud je tomu naopak, politici, policisté a zkorumpovaná média křičí z plných plic. Lživé argumenty o nejhorším stavu na našich silnicích, které často mnozí diletanti a manipulátoři používají, jednoduše vyvrací například statistika počtu obětí dopravních nehod na 100 000 obyvatel:  Česká republika 7,6, Řecko 12,2, Itálie a Slovinsko 7,2, Polsko 11,8, Slovensko 9,4 atd. Chápu, že se jedná pouze o jediný parametr, nicméně má poměrně vysokou vypovídací hodnotu. Jsme na tom opravdu tak špatně, nebo zde hlavní roli hraje to, že jsme každodenně masírováni zástupnými dopravně bezpečnostními strašáky, účelově manipulováni politiky a policisty a přidáváme k tomu vlastní dávku sebemrskačství?
7. Pokračující útok na automobilismus a automobily je také krásně demonstrován úzkými lobbistickými skupinami (jako např. „iniciativou“ AutoMat), hojně placenými z veřejných peněz. Tedy z peněz, které nám stát nejprve prostřednictvím daní vytáhnul z peněženek. Auto jako úžasný vynález moderní doby tyto skupinky považují za přežitek a tlačí na jeho omezování všude, kde je to jen možné. Je to prostě pro ně nepřítel, kterého je třeba zadupat do země. Dvě třetiny národa, řidiči, jsou pro ně pak jen roboti bez duše, bez společenské odpovědnosti a bez vědomí toho, co je pro ně samotné dobré. A chytří úředníci, ovlivnění těmito komunálně aktivními a hlučnými manipulátory, bohužel takovému tlaku podléhají a nepokrytě vnucují „uvědomělou“ menšinovou vůli většině. Nenechte se však zmást. Auto je jen zástupný prostředek, o který se vede boj až v druhé řadě. V zásadě jde totiž o možnost ovládat druhým život a přičichnout k veřejným zdrojům. A tak dochází k účelovým a pokusným „revitalizacím“ a omezování dopravy v centrech našich měst, které ve výsledku způsobují jejich totální umrtvování. A mlčící veřejnost to vše jen pasivně sleduje. Pokud se například Pražáci zamyslí nad tím, zda ještě považují Václavské náměstí za přirozené centrum města, většina zřejmě odpoví, že už nikoliv. Do „centra“ se prostě již jezdí jinam a tento prostor byl přenechán turistům, případně na ně navázaným živnostem.

Stále se bohužel mnozí z nás domnívají, že je potřeba zpřísnit již tak drakonický bodový systém a duplicitní trestání pomocí pokut, či ještě vice zkomplikovat řidičům individuální automobilovou dopravu. Nevědomky tak dávají dirigentům našich životů do rukou hůl, která bude proti nim dříve či později použita a nechápou, že mnohonásobné předešlé utažení šroubů k ničemu pozitivnímu nevedlo a nepovede tudíž ani žádné budoucí.

Hodlá tedy ministr Ťok například výši českých pokut absolutně srovnat s Německem, kde je průměrný příjem násobně vyšší? Domnívám se, že politik, který takto povýšeně, papalášsky a direktivně přistupuje k občanům, jimž vděčí za své křeslo a kterým má ve výsledku sloužit, by nejlépe zasloužil pořádný výchovný políček a nekompromisní odvolání (pomyslnou defenestraci). Možná se však v jeho případě jedná o koordinovanou snahu zakrýt podstatnější problémy svěřeného resortu (např. neschopnost pokročit s výstavbou infrastruktury) a tedy o záměrné odvádění pozornosti od skutečných problémů prostřednictvím arogantních návrhů. Podtrženo a sečteno, ministr musí být buď zcela nekompetentní jedinec, nebo účelově navedený manipulátor. Jiná alternativa zjevně nepřichází v úvahu. A já pevně věřím, že v ministerském křesle již dlouho působit nebude, aby nenapáchal ještě vice škod.

Jan Polanecký,
člen Republikového výboru

Vyšlo na blog.iDnes.cz