Francie, britský recept obráceně

Francie, britský recept obráceně

Víte, proč mohla nebo spíše musela Británie vystoupit z EU? Proč pro to hlasovala většina voličů, i když v parlamentních volbách hlasovali obráceně? Tím receptem je většinový volební systém.

V takovém systému se nevolí kandidátní listiny, ale jednotliví kandidáti. Podobně jako u nás do senátu. Na každé místo ve sněmovně jedna osobnost.

Volby do Evropského parlamentu se však pořádají poměrným systémem. Kandidáti tudíž nejsou nijak spojeni s daným volebním okrskem a lidé nevolí osobnosti, ale kandidátku toho, s kým souhlasí.

To byl také důvod, proč volby do EP stabilně vyhrával UKIP, což byla silně protievropská partaj. Podařilo se jim totiž přesvědčit jak voliče konzervativců, tak i socialistů, že za některé věci se má cenu sjednotit a na etablované strany nehledět.

Samotný volební systém v UK nepřiznává menším stranám možnost uspět a získat většinu ve sněmovně. To ale poměrný systém umožňuje.

To že voliči opakovaně hlasovali pro UKIP bylo silným signálem, že pokud se něco nestane, přijdou toyrové se socialisty o svá místa ve sněmovně a systém, který je doposavad u moci držel, se celý obrátí proti nim.

To byl také důvod, proč konzervativci nakonec souhlasili s referendem o vystoupení, byť vnitřně jej nepodporovali. Hrozilo jim totiž nejenom to, že přijdou o unii, ale rovnou o celou Británii. Ukázalo se totiž, že jejich voliči odcházejí volit UKIP a i většinový systém se povážlivě naklonil.

Jak to dopadlo všichni víme. Hra vabank o unii selhala. V poměrném systému by se tak patrně nikdy nestalo. Většinový systém totiž nedokáže odhadnout opravdovou sílu třetího kandidáta. Volí se mezi dvěma velkými stranami. To však ve volbách do EP odpadá.

Touto logikou je celkem jednoduché pochopit, kde se bude konat příští referendum o odchodu z EU, tím klíčem je totiž většinový systém a v neposlední řadě rozšíření EU o Ukrajinu, což je novou prioritou evropské levice. Co myslíte vymění Brusel Paříž za Kiev? Necháme se překvapit. Obchodníci jsou to zdatní.

Francouzi se z britského scénáře poučili, ale i tak je Sarkozyho UMP na suchu a nástupničtí republikáni prohráli co se dalo. Navíc prezident Macron přišel o většinu v Národním shromáždění na úkor protievropských stran. Pokud bude Francie nucena platit obnovu Ukrajiny, je další referendum o EU na spadnutí.

Tomáš Vochozka

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31