Kocourkov. To nelze lidem vysvětlit. Svobodný o elektřině a současné vládě

Kocourkov. To nelze lidem vysvětlit. Svobodný o elektřině a současné vládě

„Nechápu, jak si ti v letošních volbách méně úspěšní, jako jsou Piráti a Praha sobě, mohou diktovat podmínky a de facto dávat ultimáta vítězi voleb. Tato dvě aktivistická uskupení, která se po volbách sdružila do jednoho bloku, si berou všechny Pražany jako rukojmí. To nemá s odpovědnou politikou nic společného,“ říká k zablokovanému povolebnímu jednání v Praze Tomáš Štampach (Svobodní). Odborný referent ve Středisku společných činností Akademie věd ČR a lektor v oblasti veřejných zakázek tvrdí, že některým politikům nejde o Prahu, ale o vlastní prospěch.

Jste bývalým pražským zastupitelem. Jak vnímáte současné dění kolem snah sestavit koalici v hlavním městě?

Z mého pohledu je aktuální politická situace v Praze naprosto tristní. Máme již dva měsíce po volbách. Nejenže není ustavena koalice, ale ani se k ní podle dostupných informací neblížíme. Osobně jsem z této situace jako občan Prahy rozčarován. V době, kdy je třeba řádně připravovat rozpočet na příští rok, což s ohledem na současnou ekonomickou situaci není zrovna snadný úkol, jsou strategická rozhodnutí odkládána, a naopak jsou přijata jen nekonfliktní kompromisní usnesení. Toto bude mít za následek jen a pouze stagnaci našeho krásného hlavního města. A nastartování vývoje pak potrvá o to déle. 

O čem vypovídá, že dosud nedošlo k dohodě?

Především to vypovídá o tom, že části zvolených politiků nejde o Prahu jako takovou, ale hlavně o vlastní prospěch a zviditelnění. Nechápu, jak si ti v letošních volbách méně úspěšní, jako jsou Piráti a Praha sobě, mohou diktovat podmínky a de facto dávat ultimáta vítězi voleb. Tato dvě aktivistická uskupení, která se po volbách sdružila do jednoho bloku, si berou všechny Pražany jako rukojmí. To nemá s odpovědnou politikou nic společného. Zároveň by tato situace měla vyvolat celospolečenskou debatu, zda není načase změnit volební systém. Volby do zastupitelstev obcí jsou z hlediska voličů komplikované a nepřehledné. O preferování kandidátů a jejich změně pořadí na dané kandidátce nerozhodují voliči daného uskupení, ale voliči konkurenčních politických stran a hnutí. Osobně bych pak byl i pro bonus pro vítěze voleb, aby byla zjednodušena povolební vyjednávání a nedostávali jsme se do situace, jakou zažíváme teď v Praze.

Češi čelí zdražování energií, potravin, služeb i pohonných hmot. A viníci se různí podle úhlu pohledu či politické strany – Putin a válka na Ukrajině, Green Deal, minulá vláda Andreje Babiše a tak dále. Kde vidíte hlavní příčiny vy?

Aktuální nepříznivá ekonomická situace je samozřejmě kombinace všech zmíněných viníků. Nelze dávat do popředí jen jeden negativní vliv a ostatní upozaďovat. A bohužel celé situaci vůbec nepomáhá současná vláda premiéra Petra Fialy. Když se podíváme na ekonomické ukazatele a statistiky, naše republika se nelichotivě pohybuje na chvostu žebříčků. Vláda není dostatečně pružná a razantní, namísto toho podniká kolikrát naprosto zmatené kroky a chová se jako pověstný slon v porcelánu.

Je pravda, že čísla v České republice jsou jedněmi z nejhorších výsledků, přestože mnoho dalších států čelí stejným potížím, ať už jde o inflaci nebo ceny plynu či elektřiny, ale i benzínu. Jak si to vysvětlujete a jakou měrou za to může vláda minulá a jakou ta současná?

Odpovědnost mezi minulou a současnou vládou bych dal půl na půl, ať se chlapci nehádají. Babišova vláda se nechovala jako řádný hospodář. V době ekonomického růstu populisticky rozhazovala peníze a vůbec nemyslela na budoucnost a že můžou přijít ekonomicky horší časy. Tedy styl vládnutí po mně potopa. U současné vlády je vidět, že jediné, co tento spolek spojuje, je téma Antibabiš. Z toho pramení, že nemohou rychle nalézt shodu nad klíčovým řešením problému. Namísto toho tiše přešlapují na místě, aby jeden subjekt nenaštval ten druhý, a mezitím se řada Čechů dostává do existenčních problémů.

Politici ODS dnes téměř svorně tvrdí, že za energetickou krizí stojí kromě Ruska zelený plán Evropské unie Green Deal bez promyšleného nahrazování odmítaných zdrojů energie. Sdílíte tento názor? Jak by se v této tematice měla Česká republika stavět vůči Evropské unii?

Na jednu stranu mě těší, že politici ODS začínají vidět věci tak, jak opravdu jsou. Na druhou stranu mě mrzí, že ODS prozřela až příliš pozdě, kdy už je lidem ouvej. Co se týče Green Dealu, tak na jeho nepromyšlenost a „škodlivost“ pro občany upozorňují Svobodní již řadu let. Nezbývá než věřit, že i ostatní státy si začnou uvědomovat, že Green Deal je cesta do záhuby a Evropská unie tento plán odpíská.

Nynější vláda slibovala před volbami změnu, slušnou politiku bez korupce, odpovědné hospodaření se státními financemi. Oproti tomu exministr financí Miroslav Kalousek řekl, že za podobu současného rozpočtu by se šel rituálně zastřelit. Jak se politikům po roce vlády daří plnit své sliby?

Vidíte slušnou politiku bez korupce či odpovědné hospodaření se státními financemi? Já tedy nikoliv. Korupčních skandálů přibývá, ať se jedná o hnutí STAN a například kauzu Dozimetr či třeba ODS v případě kauzy brněnských bytů. A o odpovědném hospodaření s financemi jsem již hovořil, ten zmatek a nečinnost nelze odpovědností nazývat. Vláda tak své sliby rozhodně neplní, což je vidět i na narůstající nespokojenosti občanů, viz časté protivládní demonstrace, a zvyšujících se volebních preferencích opozičních hnutí ANO a SPD.  

Cenu v Česku vyrobené elektrické energie stále určuje německá burza i přesto, že do ní na prodej putuje jen malé procento české výroby. Podle některých názorů je odchod z burzy nemožný a příliš nákladný, podle oponentů je nezbytný. Česká elektřina zůstává nejdražší v Evropě, ale Česko je současně jedním z největších vývozců na světě. Co s tím?

Toto je zcela schizofrenní situace. Vyrobíme elektřinu, kterou levně prodáme ven, abychom pak za draho koupili elektřinu z venku. Hotový kocourkov, který nelze obyčejnému člověku, který nemá na platbu vysokých záloh, jak vysvětlit. Situace však s ohledem na naše závazky v Evropské unii nemá jednoduché řešení. Je velice jednoduché populisticky křičet na náměstích, že elektřinu, kterou v Česku vyrobíme, si i spotřebujeme. Ale nikdo z těchto lidí již nemluví o následcích, které by českou ekonomiku postihly. Jak jsem již říkal před podzimními volbami, zde je klíčová role premiéra Fialy, který musí v rámci Evropské unie vést aktivně jednání a přicházet s návrhy řešení. Nikdo jiný to totiž dělat nebude, jelikož dopad cen energií není v jiných zemích tak brutální jako u nás. Bohužel zatím vidím jen aktivitu v jednání ohledně Ukrajiny, v tom se premiér Fiala může přetrhnout, ale ohledně elektřiny je více než pasivní.  

Před dvěma lety jsme spolu hovořili o České televizi a její objektivitě. Co se za tu dobu změnilo?

Od našeho posledního rozhovoru k tématu České televize se paradoxně situace týkající se nezávislosti a objektivity tohoto veřejnoprávního média ještě zhoršila. Prostor je dáván jen vyvoleným, ostatní mají smůlu, v horším případě jsou ještě dehonestováni. Česká televize neuznává kritiku proti sobě. Svoboda projevu začíná být plíživě nahrazována cenzurou pod záminkou pravdivosti informací.

Česká televize se bude muset bránit u soudu. Žalobu podá platforma Zdravé fórum, jehož členové byli v reportáži označeni za dezinformátory a nedostali možnost se v ní jakkoliv vyjádřit. Ředitel Petr Dvořák reagoval na výzvu Rady České televize k vyvození důsledků nekonkrétně, rada musela žádat znovu, další výsledek není znám. Trestní oznámení z podobných důvodů podal i provozovatel zrušeného webu a bývalý zpravodajec Exanpro.cz Jiří Wagner. Jak to vnímáte a bude podobných případů přibývat?

Dokud zde bude veřejnoprávní médium s povinným výběrem koncesionářských poplatků, rozhodně bude podobných případů přibývat. Jako koncesionář mám právo na reakci na odvysílanou reportáž, která se mě osobně dotýká a považuji ji za lživou, a taktéž i možnost informovat občany skrze toto médium o své činnosti v obdobném časovém prostoru, jako ho dostávají jiná uskupení.

Došlo k zablokování více než dvou desítek internetových stránek bez rozhodnutí policie nebo soudu. Ministerstvo vnitra hodlá zavést monitoring státních zaměstnanců, kteří se prý radikalizují. Vít Rakušan (STAN) tak vytáhl do boje s dezinformacemi, se kterými jsme podle něj ve válce. Když se za nedávným svátkem 17. listopadu ohlédneme o 33 let zpátky, jak se tedy v České republice daří udržovat svobodu projevu a respekt k odlišným názorům?

V předchozích odpovědích už jsem naznačil, že osobně mi přijde, že svoboda projevu se z veřejného prostoru vytrácí. Ačkoliv s odlišným názorem nemusím souhlasit, měl bych ho nechat zaznít a v diskusi ho racionálními argumenty vyvrátit. Bohužel toto se v poslední době nikterak neděje. Je nám de facto předkládána jen jedna pravda, o které se nesmí polemizovat, jako kdyby se někdo bál diskuse. A evidentně tento pocit nemám sám, vždyť stačí vzpomenout i spolek Společnost pro obranu svobody projevu, který se touto problematikou zaobírá a činnost tohoto spolku je mi velmi sympatická a blízká.

Tomáš Štampach, člen Republikového výboru

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31