Ester Kaplánková: Sexistické prasátečko, aneb norské fondy nejsou sexy

Ester Kaplánková: Sexistické prasátečko, aneb norské fondy nejsou sexy

„Celý projekt Sexistického prasátečka je financován z norských fondů. Z něčích daní. Z peněz lidí, kteří každý den musí vydělávat na svoji obživu,“ říká Ester Kaplánková.

Před časem jsem natočila klip, ve kterém jsem chtěla poukázat na to, jak nás stát doslova odírá na daních. Abych tuto skutečnost ukázala názorně, neváhala jsem se svléknout – ne úplně do naha, ale přesto svléknout (na poslední chvíli mě před svléknutím zachránila vlajka mé politické strany). Doufala jsem, že pokud v nadsázce ukážu málem holé pozadí, pochopí diváci, že přesně s tímto holým pozadím skončíme dříve či později všichni, pokud vláda svoji daňovou politiku nepřehodnotí. Myslím, že toto sdělení je z videa docela dobře patrné. Našel se však člověk, který ji nepochopil, a tím je jakýsi pan Miloslav Dostál, jenž mě nominoval na cenu v Sexistickém prasátečku.

Přiznám se, že nevím, co je na mém videu sexistického. Označení „sexismus“ má zřejmě souvislost s tím, že dnes žijeme v době, kdy se všemu dává koncovka „ismus“ a kdy jsme zvyklí tyto termíny jen tak bez rozmyslu vypouštět do vzduchu, jako balónky s heliem.

V podstatě jediné, co na celé věci mohu ocenit je, že se autoři pokusili alespoň o vtip, když ve zdůvodnění nominace napsali, že „Problém je znázorněn na ženském těle, které je ke konci nahé. Ženina důstojnost je tu podkopána a žena je tímto videem zesměšněna. Dochází k sexuální objektifikaci.“ Humorné je, že Nesehnutí považuje za nedůstojné a zesměšňující, že se žena ve snaze upozornit na opravdu vysoké daně, svlékne. V Nesehnutí se ohánějí právy žen, ač jejich práva sami (nebo spíše samy) vůbec nerespektují. Nechtějí respektovat fakt, že takto mohou jednat dospělé, svéprávné ženy zcela dobrovolně. Nerespektují, že jsem chtěla upozornit na vysoké daně a moji práci ponižují tím, že mě obviňují ze „sexuální objektifikace“. Slyšeli v Nesehnutí někdy o hnutí FEMEN? Např. ukrajinský HAS FEMEN protestoval v době Janukovyčovy vlády proti omezováním demokratických svobod a svobody tisku. A ano, aktivistky byly nahé. A byly nahé dobrovolně. Ochránkyně zvířat, kterým vadí chov zvířat na kožichy, využívají velice často naprosto stejný způsob.  Kdykoliv se žena demonstrativně svlékne za jakýmkoliv účelem, je to její svobodná volba.  A je to tak správně. V zemi, kde stát bere občanům polovinu jejich příjmů a Den daňové svobody připadá na 22. 6., je potřeba na tento fakt upozorňovat každý den, celý den, jakýmkoliv způsobem. Udělala bych to znovu. Jen bych to udělala trochu jinak.  Protože v Nesehnutí mají pocit, že „Žena je v upoutávce využita bez jakékoliv spojitosti s problémem, na který se ve videu upozorňuje.“ Závěr by byl, aby si lidé dali pozor, že vlivem vysokých daní jim také příští rok může zůstat holá zadní část těla, aby i v Nesehnutí pochopili, že spojitost to má. Hájila jsem svoje práva, lidská práva, ženská práva. Právo na důstojný život a možnost nakládat se svými penězi, dle svého uvážení.

V Norsku je Den daňové svobody ještě o pár dní později než v České republice. V Nesehnutí jim jistě nevadí, že někde existují lidé, kteří na takovou anketu musejí pracovat. Parazitovat na daňových poplatnících přijímáním nesmyslných grantů na kritiku práce někoho jiného je zase jejich způsob obživy. Nevadí jim, že na straně jedné Norové posílají do České republiky peníze na kampaň na podporu proti rasismu a násilí z nenávisti a při tom jsou schopni odebrat Indům děti, protože jejich děti s nimi spí v posteli a jedí rukama na zemi, což je pro indickou kulturu běžné. Nesehnutí se neštítí peněz ze státního rozpočtu země s rozvinutou sociální politikou, která svým občanům bere skoro 60 % peněz na daních a rozděluje je do nesmyslných projektů jako „Dejme šanci ženám“.

Co ženám skutečně ubližuje, jsou vysoké daně, vybírané za účelem sociálních projektů a sociálních dávek, protože jsou placeny z jejich daní, z jejich peněz. A pokud stát nebude občany, tedy i ženy, okrádat o 50 % příjmu, nebudou ženy závislé na sociálních dávkách, nebudou závislé na partnerovi. Když stát nebude ženy ochraňovat u zaměstnavatele hlídáním pracovního místa po dobu 3 let, nebude se bát je někdo zaměstnat, nebudou potřebovat, aby jim pomáhal stát, norské fondy a projekty jako „Dejme šanci ženám“.

Pokud jde, ale o mě, kdybych byla Norka a tato anketa mě mělo stát byť jen jedinou hodinu práce, jedinou hodinu mého času, chtěla bych s ní naložit, jak já uznám za vhodné. Byla bych se svým synem nebo bych mu třeba koupila malý bagr nebo pár jízd v dětském vláčku, ale rozhodně bych nechtěla, aby můj čas a moje peníze šly na nesmyslnou anketu. V Nesehnutí jistě vědí, co věděl již Vespasianus, když zdanil využívání veřejných záchodků, peníze nesmrdí.

Na závěr mi dovolte několik řečnických otázek: K čemu je dobré takové ceny, jako Sexistické prasátečko, vůbec vyhlašovat? A k čemu je dobré je navíc ještě financovat z dotací, tedy veřejných peněz a je jedno, jaké země? Pochopila bych, kdyby byly financované z peněz soukromých, jako je tomu v případě dalších podobných anket, které hodnotí televizní a jiné reklamy. Ale k čemu je dobré za peníze daňových poplatníků vyhlašovat, že nějaká reklama (nebo počínání) jsou sexistické a že některé jsou sexistické více, než jiné? Je vůbec možné, že si z něčeho takového udělá někdo, v tomto případě jakési Nesehnutí, své živobytí? Právě kvůli takovým zbytečným projektům, které hradíme z našich daní, musíme ty daně platit tak vysoké. Právě kvůli takovým lidem jako tyto ženy z Nesehnutí jsem se obnažila a víte co? Klidně bych to udělala znovu!

Ester Kaplánková
místopředsedkyně pražského sdružení Strany svobodných občanů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Svobodni-31