Dočekal: Vidím VELKÝ ŠPATNÝ! Asi jsem Nostradamus křížený s Jolandou.

Dočekal: Vidím VELKÝ ŠPATNÝ! Asi jsem Nostradamus křížený s Jolandou.

Reakce na článek ve kterém se píše o zdražení benzínu v Německu o 18,- Kč. V článku je obsažen i vtip dne:“Česko zatím o ničem takovém neuvažuje“ Tomu někdo snad věří? Jen politik – blázen by něco takového přiznal před volbami.

Nevím, zda jste dnes na iDnes zaregistrovali tento článek:
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/zdrazeni-benzin-nemecko-dan-co2.A210908_122044_automoto_fdv
on totiž naprosto přesně popisuje to, před čím už několik let varuji. Toto téma se objevilo v mnoha mých statích. Bohužel se tato má varování začínaji naplňovat.

V uvedeném článku se v krátkosti říká, že Němcům začínají docházet peníze na to, aby mohli tlačit dopředu své pomatené zelené vize, takže zdraží pohonné hmoty o 70 centů = cca 18,- Kč. Dále, že se očekává, že Němci budou jezdit tankovat do zahraničí a že v ČR se nic podobného nechystá (dovolte mi napsat HAHAHA!).

Jistě všichni víme, že eurounijní blázni se nám snaží naordinovat elektromobilitu silou. Prostě prodat lidem něco, co nechtějí. Co navíc nemá vybudovanou infrastrukturu, není na to dimenzovaná přenosová síť a musí se to dotovat (ať přiznaně nebo skrytě ve zbytečném nárůstu cen aut na klasická paliva), ztrácí to rychle užitnou hodnotu a navíc se to docela špatně hasí.

Úplně bokem ponechám uzavírání jaderných elektráren a elektráren na uhlí (ony to ale mají nahnuté i ty plynové).

Takže zde máme relativně bohatý stát (Německo), který se pro něco rozhodne – a jsem si jistý, že proti vůli značné části lidí, proti elementárním ekonomickým předpokladům i proti klimatologickým faktům, ale protože jsou bohatí, tak si to prostě mohou dovolit. Opravdu mohou? Nebyl bych si tím tak jistý.

Vidím zde právě to „velký špatný“, které bude následovat. Pojďme si to probrat v bodech.

1/ I Německo přiznává šílené finanční náklady v souvislosti s přechodem na bezuhlíkovou ekonomiku. Jak se to ale projeví v chudších zemích jako je např. ČR? Nedělejme si iluze – jsme oproti Německu chudší. …. I když třeba v ČR to možná bude hračkou. Piráti přece nedávno zveřejnili, že pojedou někam do Bruselu a tam natrhají ze stromů bilion korun. …. Tak čekej a doufej. Chci to vidět – blahoslavení chudí duchem, kteří tomu věří.

2/ Zatím i v tom bohatém Německu chybí peníze, ale obecně EU chce, aby se plnila zelená vize. Jinými slovy aby lidé kupovali elektroauta. Jak je k tomu donutit? Lidé se zpravidla chovají racionálněji než vlády, tak se na to půjde přes jejich peněženky. Jednoduchý recept. Zdražíme lidem benzín a naftu (a to na 100% není poslední zdražení – vsadím boty) a oni si to rozmyslí – hloupí nevděčníci, kteří neví, že my, experti na francouzskou literaturu (což je vzdělání socialisty a evropského komisaře Franse Timmermanse), to s nimi myslíme nejlépe. A to i přes to, že v oboru jsme naprostí diletanti.

3/ A hele, ono to nějak moc nefunguje. Příjmy nerostou. Jestli ono to nebude tím, co by na rozdíl od vedení EU a Německa dokázal pochopit i pětiletý Rus. Oni nám lidi jezdí tankovat k sousedům a ti s elektromobilama navíc platí o dost méně do sátní kasy. Takže než si přiznat, že jsme stvořili celoevropský průšvih (a v tom má Německo vcelku tradici), tak ještě přitvrdíme.

4/ V článku se píše, že v ČR se nic podobného nechystá. Tak on by to před volbami napsal jen politický sebevrah. Jasně, že to bude i tady. V ČR je prázdná pokladna, kterou těch pár tankujících Němců v pohraničí pochopitelně nevytrhne. Vyloženě se nabízí zdražit stejně jako v Německu. A možná ještě víc. V duchu hesla: Doženeme a předeženeme. A vůbec si nedělám iluze, že na to zdražení bude ze strany ostatních zemí tlak jak blázen. Vždyť která země by chtěla, aby její obyvatelé jezdili plnit rozpočet nějaké jiné zemi?

5/ Představme si, že 75% lidí používá elektromobily (i když nechápu, kde by na nejprimitivnější auto vzali přes půl milionu). Propad v příjmech států je ohromný. Nějakou chytrou hlavu napadne zavést daň na elektrickou energii. Najednou si každý sakra rozmyslí, zda si zapnout klimatizaci a ti chudší rychlovarnou konvici. Infrastruktura není dobudovaná, soláry nestíhají, vítr nefouká a každý měsíc jsou 2 – 3 blackouty.

6/ Ale věda přece nespí. Máme dálkově ovládané elektroměry, které nám v zájmu všech nedovolí plýtvat. Takže se pravidelně stává, že elektroauto prostě přes noc nenabijete nebo (v horším případě) nezapnete najednou pračku a vysavač. Utopie? Obávám se, že ne.

Myslíte si, že přeháním? On ale každý větší průšvih v historii začínal nenápadně a pozvolna. A já mám právě teď pocit žáby, které stoupla teplota vody o jeden stupeň.


Každý si může zkusit vypočítat pár příkaldů z matematiky na úrovni základní školy. Třeba:

– bydlím v Praze a chalupu mám na Vysočině. Jezdím tam s dětmi 2x týdně. O kolik se mi zvednou roční náklady?
– denně jezdím od nás z vesnice do práce autem. Měsíčně najedu 700 km. O kolik bych musel mít vyšší mzdu, abych na tom nebyl hůř než doposud?
– výrobce uzenin zaváží 100 prodejců a měsíčně jeho auta najedou 12000 km. O kolik se zvedne cena párku, aby se zaplatila dražší nafta?
– kombajn Claas Lexion má denní spotřebu 300 litrů nafty. O kolik bude dražší chleba aby se zaplatil nárůst ceny PHM?
atd., atd. těch příkladů jsou tisíce kolem nás.
Zdraží všechno! Je totiž jen málo odvětví, která nejsou závislá na dopravě výrobků, surovin, lidí ……

A to kompletně vynechávám ekvivalent elektroaut, který se týká průmyslu jako celku. Obdobným nesmyslem je totiž celý systém emisních povolenek, který nás pošle zpátky o 100 let.

A nebo nabídnu konspirační teorii, která ale zase tak moc konspirační být nemusí.

Prakticky všechny státy v EU jsou (lidově řečeno) zadlužené až po uši. Ano, ještě chvíli to půjde, ale nevyhnutelně se dostanou všichni do bodu, kdy už nebude ani na to placení úroků. V zásadě jsou tři způsoby, jak to řešit. První je válka, druhým vyhlášení měnové reformy. Nemyslím si, že by něco z toho bylo na pořadu dne. Ale velmi se obávám třetího způsobu, jak řešit státní dluhy. A tím je inflace. Z hlediska státu má samé výhody. Umazává dluh, bere lidem naspořené peníze, umožňuje svalovat vinu na „nenažrané podnikatele“ a umožňuje uplácet davy věrných voličů.

Co takhle si vzít k srdci alespoň něco málo a nevolit strany, které prosazují Green Deal a místo toho brání normální svět? Týká se to peněženky každého z nás!!!

Jan Dočekal, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31