Dočekal: Proč je drahý benzín, elektřina – a vůbec všechno

Dočekal: Proč je drahý benzín, elektřina – a vůbec všechno

O inflaci, proč dovážíme uhlí z Austrálie, proč existují novodobé odpustky jménem Emisní povolenky, k čemu je Green Deal, atd. Mírně zmatený blog o tom, co se mi honí hlavou. Prostě o krásné budoucnosti.

Nechci být špatným prorokem, ale když si najdete mé starší články, tak jsem současný nepříznivý vývoj cen předpovídal už asi před 2 roky. Máme zde masivní zdražování pohonných hmot, energií, potravin, stavebních materiálů … a to je jen výčet těch mediálně nejvíce propíraných komodit. Ono se totiž zdražuje naprosto vše, jen to třeba u pastelek, bruslí a lokomotiv není tak markantní a nikoho to moc nepálí.

Pojďme se zamyslet nad dvěma příčinami.

1/ Bezhlavé tištění ničím nekrytých peněz.
Ta rovnice je snadno pochopitelná. Peníze jsou směnná komodita jako cokoliv jiného. Pokud se podíváme do historie, tak odjakživa bylo základem obchodních vztahů zlato a mince (které se z něj razily) a jejichž hodnota byla na cenu zlata přímo navázaná. Tohoto kovu bylo v oběhu vždy předvídatelné množství. Výkyv nastal třeba v 16. a 17. století v souvislosti s objevením Ameriky a drancováním tamních zásob zlata conquistadory. Najednou ve Španělsku a Portugalsku přistává množství lodí naložených uloupenými cennostmi a důsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Prostě zlata bylo najednou moc a začalo ztrácet na hodnotě.
Dnes sice místo zlata většinou používáme jakési papírky, kterým říkáme peníze, ale princip je stejný. Pokud je jich v oběhu určité množství, tak si drží svoji hodnotu. Pokud jich natiskneme moc, tak se stávají bezcennými. Té ztrátě hodnoty říkáme inflace. No a pokud je začneme tisknout opravdu ve velkém, tak nastane hyperinflace a najednou každý kouká jak puk, že za bankovku v hodnotě 1 milion si koupí bochník chleba, ale jen dopoledne, protože k večeru už ten bochník stojí 2 miliony. To není nadsázka, to jsou příklady z nedávné historie. V Maďarsku v roce 1946 se ceny zdvojnásobily každých 15 hodin, Německo v letech 1923-32 zažilo míru inflace 400%, další příklady jsou Polsko (1990), Rusko (1992), Venezuela (2017 – 1660%) apod.

A teď se pojďme podívat co se děje v Evropě a i přímo u nás v ČR. V EU máme Evropskou centrální banku (ECB) se sídlem ve Frankfurtu. Na jejích stránkách je doslovně uvedeno: „Hlavním cílem ECB je udržovat stabilní ceny a podporovat tak hospodářský růst a vytváření pracovních míst.“ To je snad špatný vtip. Stabilní ceny má ECB lidově řečeno u zadku. ECB spíše ve spolupráci s MMF lepí díry v rozpočtech zemí, které nedokáží hospodařit podle obyčejného selského rozumu. Např. v březnu 2020 začala nakupovat řecké dluhopisy, i když porušila svá vlastní pravidla, podle kterých nemůže vykupovat dluhopisy, které svým úročením nesplní kritéria bezpečnosti. Neboli ECB uvolňuje naprosto bez jakéhokoliv zaváhání do oběhu ničím nekryté peníze. To se přirozeně musí někde projevit. Ale abych jen nekritizoval – ECB na svých stránkách nabízí pro lidi prohlídku budov. Super. Tak je to turistická atrakce nebo sídlo nejlepších ekonomických mozků EU? Bojím se, že to první.

To bezhlavé zadlužování je problém i v ČR. I zde se rozdávají helicopter money napravo nalevo. Tu přidáme státním úředníkům, tu pošleme 5.000,- důchodcům …… Když už se (jako známý asociál) navážím do důchodců, tak já do toho důchodu sám nemám moc daleko. Nicméně raději bych měl stabilní příjem v systému stabilních cen, než dostal přidáno 5.000,- s tím, že se mi náklady na život zvednou v součtu o 7.000,- (příklad). To ale spoustě lidí nedochází. Bohužel. Takže vesele ve volbách upřednostní rozhazovače peněz a nedojde jim, že si pod sebou vlastně řežou větev.


Ale zpátky ke zdražování. Máme tady další důvod.

2/ Green Deal a Emisní povolenky.
Celý Zelený úděl je jeden velký podvod a vlhký sen aktivistů bez jakéhokoliv technického vzdělání. Důsledkem je likvidace průmyslu, zdražování surovin a energií a s ekologií to nemá vůbec nic společného.
Opravdu je nutné zakazovat lidem topit v krbech?
Opravdu je nutné a ekologické ukončovat těžbu uhlí v ČR a místo toho to uhlí „ekologicky“ dovážet z Austrálie? To není vtip – odkaz je dole v blogu!
Opravdu je nutné v celé pomatené EU zavírat elektrárny na uhlí? Zavírat jaderné elektrárny?
Opravdu je nutné násilně diktovat lidem přechod na elektromobilitu?

Emisní povolenky jsou jen systém odpustků v novodobém zeleném náboženství. Ani milion emisích povolenek neodstraní z ovzduší jedinou molekulu CO2. Naopak je to ohromný byznys, ve kterém se točí miliardy eur, zaměstnává tisíce lidí a produkuje hromadu emisí sám o sobě. Vygooglete si k tématu můj asi 2 roky starý blog. Díky tomuto šílenství se zdražuje teplo, elektřina, stavební materiály, chemie ….. Dnes už nikdo v EU nepostaví jedinou cementárnu, ocelárnu, chemičku ……. to chceme? Dovážet cement z Indie, ocel z Číny a být závislí na tom, jestli zrovna fouká vítr nebo svítí sluníčko? Co je levnější – cihla vyrobená v ČR nebo cihla dovezená z Turecka? Elektřina z uhelné elektrárny (kdy se uhlí vytěží u nás) nebo elektřina z přílivové elektrárny v Norsku, která je sem za cenu ohromných přenosových ztrát vedena přes půl Evropy? Je levnější teplo z teplárny, která prostě jen funguje a plní emisní normy platné v ČR nebo máme raději teplo z teplárny, která musí platit 100euro za každou dokoupenou emisní povolenku (a promítne nám to do ceny)? Je ekologičtější auto s životním cyklem 15 let nebo auto, které vydrží polovinu této doby?

Uvědomme si, že tohle všechno stojí neuvěřitelné peníze, které platí každý z nás – a právě o tyto peníze máme v peněženkách méně. O tyto peníze jsme chudší. O tyto peníze jsou ale zároveň dražší komodity, doprava zboží, služby.

Celý Green Deal mi připomíná jak kdysi Velký kormidelník Mao Ce-tung propagoval Velký Skok a Kulturní revoluci. Zůstalo po něm cca 50 milionů mrtvých a totálně zchudlá země s rozvrácenou ekonomikou.

Když už jsem u té Číny, tak si dovolím malou odbočku. Žijeme v iluzi, že Evropa, USA (a celý tzv. západní svět včetně ČR) je výkvět demokracie, vzor pro celou planetu, že máme nejlepší humanistické ideály, že musíme všem pomáhat, že náš průmysl, věda, technologie, bankovnictví atd. atd. jsou nejlepší na světě. Stavíme nejlepší auta, létáme do vesmíru, máme špičkové zdravotnictví, školství …… ale jak to sakra jde dohromady s tím, že prakticky každá země o které se bavíme je zadlužená? Jak je možné, že ty „zaostalé země“ jako třeba Čína, Indie, SAE skupují evropské podniky, půjčují peníze Americe? Že celý „západní svět“ je naprosto závislý na Asii ve výrobě čipů a dodávkách surovin včetně vzácných kovů? Není tady něco špatně?

Vlastně není. Dluhy se neplatí, s EU na věčné časy a nikdy jinak, zachráníme zeměkouli zákazem plastových uchošťourů, refugees welcome, elektroauto je budoucnost, postavme záchod pro nebinárního rodiče 1, píchněme si vakcínu a místo topení si koupíme pořádnou peřinu (z Číny, protože chov klecových hus je zakázaný).

Zdroje:
https://europa.eu/european-union/about-eu/institutions-bodies/european-central-bank_cs
https://finex.cz/recko-poprve-od-finuancni-krize-vyda-30lete-vladni-dlhopisy/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/konec-cerneho-uhli-v-cesku-tezba-skonci-bude-se-ale-dovazet-174621

Jan Dočekal – místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31