Bednář: Lisabonská smlouva ohrožuje evropskou civilizaci a světový mír

Bednář: Lisabonská smlouva ohrožuje evropskou civilizaci a světový mír

Letos tomu bude dvacet let, co se náš stát, tak jako celá, sovětským komunistickým režimem dlouhodobě podmaněná východní část Evropy, osvobodil z totalitního područí a obnovil se na demokratických politických základech. Získal zpět komunisty na jedenačtyřicet let odstraněnou státní svrchovanost, přirozeně vyplývající z demokraticky utvářené suverenity lidu.

Je proto značně otřesné, slyšíme-li z úst někdejších hlavních postav návratu ke svobodné státní suverenitě z r. 1989 komunistický režim připomínající výroky o tom, že státní suverenita je sobecký nacionalistický přežitek, chránící v podstatě mafiánský stát před ušlechtilým vnějším donucováním k civilizovanému chování osvícenou, tentokrát bruselskou vrchností, kterou nemůžeme demokraticky zvolit a kontrolovat. Autoři oněch prostoduchých výroků dávají najevo, že pohrdají demokracií a svobodou občanů jako obtížnou překážkou při uplatňování svého nekritického sklonu ovládat druhé. Takové uvažování a jednání není jen závažným osobním selháním. Je zároveň názornou ukázkou moderní polovzdělanosti jako kulturní nezakotvenosti v demokracii jako názoru na život a svět. Vášnivé spory o sněmovnou schválenou Lisabonskou smlouvu, letošní projev prezidenta Klause před Evropským parlamentem a s problémem Lisabonské smlouvy přímo spojený pád české vlády, jež Evropské unii předsedá, jsou důležitou zprávou o dnešním stavu Evropy.

Způsob uvažování a jednání zastánců ratifikace po zamítavém irském referendu právně neexistující Lisabonské smlouvy dokládá, že ústup od demokracie k faktické diktatuře je v Evropě reálnou hrozbou. Poslanci zastávající Lisabonskou smlouvu a odmítající prezidentovo stanovisko k ní sklouzávají k typu argumentace, jenž připomíná rétoriku komunistické totality. Mocná osvícená vrchnost to po nás chce, a taková vrchnost znamená pokrok. Posloužíme jí proto, a vlastně stejně musíme, abychom se nedostali na periférii její tak blahodárné přízně. Ti náchylnější k ideologickému vymývání mozků si již čiperně osvojili vědecký unijní světonázor, jenž demokracii s opozicí, a tedy i českého prezidenta, zařazuje na smetiště dějin minulého století, jak pravila česká europoslankyně. Zbývá již jen přidat okřídlený výrok komunistických mocipánů o zákonech z doby Marie Terezie, jimiž se oni jako pomazaní majitelé dějinného pokroku a pravdy nebudou řídit.

Čest stále ještě poměrně svobodné republiky v nedemokraticky jednající Evropské unii zachraňuje prezident Václav Klaus s některými poslanci a senátory ODS. Jejich statečný mravní postoj, odvaha říkat pravdu a jednat podle ní v podmínkách nevybíravé politické a mediální hysterie si zasluhují úctu, veřejnou podporu a účinné spojenectví.

Lisabonská smlouva je v rozporu s demokratickou civilizací Evropy proto, že  

– odstraňuje suverenitu demokratických členských států v oblasti zahraniční a obranné politiky, soudnictví a vnitra. To například znamená, že vloni uzavřená dohoda mezi Českou republikou a USA o zrušení víz pro české občany při cestách do USA by již nebyla možná bez souhlasu Evropské unie, právě tak jako loňské uzavření dvou smluv mezi ČR a USA o obranném protiraketovém radaru.

– umožňuje měnit dosavadní pravomoci a jednomyslná hlasování v EU na hlasování kvalifikovanou většinou bez dojednání a ratifikace takto změněné nové smlouvy o EU členskými státy.

– obsahuje další ustanovení, jež umožňují změny smlouvy ve prospěch státní povahy EU bez následné ratifikace členskými státy. Jde mimochodem, tak jako v předcházejícím případě, o popření základních principů evropské právní kultury.

– ruší střídající se půlroční předsednictví Evropské unii jednotlivými členskými státy ve prospěch až pětiletého předsedání EU jejím nově zřízeným hlavním představitelem (vlastně prezidentem). Výrazně posiluje pravomoci rovněž nově zřízené funkce představitele EU pro zahraniční politiku (vlastně ministra zahraničí). Evropská unie se tak přemění ve stát napodobující, ale občany členských států nekontrolovatelný mocenský útvar.

– do hlasování kvalifikovanou většinou zahrnuje dalších 39 oblastí rozhodování.

– váhu hlasu České republiky při tomto převažujícím způsobu hlasování snižuje na polovinu, zatímco váhu hlasu Německa zdvojnásobuje. Tím významně posiluje převládající faktické ovládání Evropské unie Německem.

Jestliže by se z právně neplatné Lisabonské smlouvy při nynějším mocenském nátlaku stal právně závazný dokument, Evropská unie se již stane výrazně nedemokratickým, nelegitimním útvarem. Evropa se politicky přiblíží fakticky nedemokratickému stavu současného Ruska, a tím se vymkne z okruhu euroatlantické demokratické civilizace. Souběžně se zvýrazní existující úsilí hlavního ideově-politického proudu EU o strategické politicko-ekonomické propojení s Ruskem a postupné vytvoření eurasijského mocenského bloku zaměřeného hlavně proti Spojeným státům americkým.

Evropská unie, postupně likvidující demokracii Evropy, se obdobně jako Evropa třikrát ve dvacátém století, velmi pravděpodobně stane spouštěcím prostředím již čtvrtého zničujícího globálního střetu mezi oblastmi demokratické civilizace a jejími nejen evropskými odpůrci.

Autor: Miloslav Bednář,
politický filosof,
místopředseda Svobodných
a kandidát do Evropského parlamentu
 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31