„Zvažoval jsem založení nové politické strany,“ říká Diviš. Nakonec jde do eurovoleb za Svobodné, chce být spojkou mezi Štrasburkem a Prahou

„Zvažoval jsem založení nové politické strany,“ říká Diviš. Nakonec jde do eurovoleb za Svobodné, chce být spojkou mezi Štrasburkem a Prahou

Někdejší prezidentský kandidát Karel Diviš se politických ambicí nevzdává. Příští rok bude kandidovat do Evropského parlamentu na kandidátce Svobodných a jak sám říká, chce být spojkou mezi Štrasburkem a Prahou. Zároveň kritizuje vládu Petra Fialy, že prý nehájí české národní zájmy. Diviš tvrdí, že bude prosazovat racionální politiku, která pomůže českým firmám i tuzemské ekonomice. 

Máte za sebou kandidaturu na prezidenta, nedávno jste oznámil kandidaturu v evropských volbách. Co vás táhne do politiky? 

Stejný pocit, který mě motivoval jít do prezidentské volby: totiž že je třeba něco v politice změnit. Úplně narovinu: hlavní důvod je, že stále nevidím, že by české vlády, ať ta současná nebo ta předchozí, hájily české národní zájmy. Že by podporovaly tuzemské firmy, aby se staly takzvanými finalisty, výrobci konečných produktů a aby ovládly celý dodavatelský řetězec. Aby Česko bylo tahounem inovací.

Chtěl bych, aby vláda přišla s vizí, se strategií. Aby premiér s ministry přišli a ukázali plán, jak se nám podaří do tří, pěti let být tahounem v tom či onom. Jenže nic takového tu nevidíme, nic takového tu nemáme. Stále spoléháme na automobilový průmysl, přestože víme, jak to s ním může dopadnout. Důsledkem, pokud to přeženu, může být, že se z Česka stane banánová republika.

A jak si myslíte, že zrovna toto téma ovlivníte ze Štrasburku a Bruselu? 

Pochopitelně evropský poslanec příliš pravomocí nemá, maximálně může hlasovat „pro“ nebo „proti“. Nemá dokonce ani žádnou zákonodárnou moc. Na druhé straně se ale může podílet na přípravě zákonů Evropské komise v různých výborech, může lobbovat u českých politiků a u české vlády. A především, správný europoslanec by podle mě měl být jakousi mediální spojkou mezi Českou republikou a Evropskou unií, aby se tu víc vědělo o tom, co se v Bruselu děje a připravuje. Pokud totiž skutečně přibližně 60 procent nové legislativy Česka má původ v EU, tak je škoda těch dobrých věcí nevyužít a ty špatné věci včas nezarazit. To se nyní neděje.

Máte konkrétní příklad toho, v jakých oblastech „se to neděje“?

Jedním z příkladů je to, čemu se nyní se Svobodnými věnuji: petice na podporu výroby aut se spalovacími motory na benzín a naftu. Jestli totiž skutečně dojde k tomu, že se tato auta v roce 2035 direktivně zakáží, tak může dojít, zejména v České republice, k zásadním ekonomickým problémům. Český průmysl je totiž orientovaný na automotive sektor, a pokud by toto bylo narušeno, je otázkou, co by se mělo novým tahounem naší ekonomiky stát. 

Ta otázka konce spalovacích motorů v Evropě ale není jen o ekonomice. Je třeba se na to dívat pohledem ekologie – pokud studie říkají, že zákazem spalovacích motorů v Evropě se CO2 v ovzduší sníží jen o 0,14 procenta, tak je na místě se ptát, zda podobného efektu neumíme dosáhnout jinak, aniž bychom ničili tradiční odvětví. A nechápejte mě špatně: já mám elektromobily rád, mám rád inovace. Ale je třeba se na tak zásadní rozhodnutí dívat v trochu širším kontextu. 

Je z vašeho pohledu plánovaný zákaz spalovacích motorů „trade-off“ mezi ekonomikou a životním prostředím?

Naše planeta trpí a je třeba jí pomáhat, to je myslím zřejmé. Na druhé straně je třeba, aby to bylo nějakým způsobem vyvážené, v určitém poměru cena výkon. Nemůžeme se jen tak vrátit do doby kamenné, nemůžeme marginálně snižovat emise za cenu toho, že si tu „vypustíme“ náš autoprůmysl. Já jsem ekonom a počtář, mám přírodu rád, ale musí to být vyvážené.

Pokud jste počtář, jak jste si spočítal šance, že se vám podaří prolomit tento zákaz spalovacích motorů?

Začínáme peticí a je třeba, aby o ní lidé věděli. Naším cílem je shromáždit 100 tisíc petičních podpisů. Následně je důležitý rok 2026, kdy se bude o zákazu znovu hlasovat na evropské půdě. V té době už bude po českých parlamentních volbách, bude tu nová vláda, takže je šance, že ta svůj lobbing za spalovací motory na evropských radách trochu zvýší. Je šance, že se to podaří udělat ještě nějak rozumněji. 

A znovu dodávám: není to nic proti ekologii, nejsem zpátečník. Elektroauta jezdí pěkně a mají své výhody. Ale z pohledu Čecha, který chce hájit české zájmy, to pro nás, vzhledem ke struktuře naší ekonomiky, prostě není ideální.

Poměrně hlasitě kvůli tomu kritizujete vládu Petra Fialy. Není to s přihlédnutím k evropskému kontextu trochu nefér? 

Podívejte, tvrdili, že zákaz výroby spalovacích motorů odmítnou. A když přišlo české předsednictví, nestalo se vůbec nic. Následně předsednictví přešlo pod Švédsko a hned došlo ke změkčení z toho pohledu, že bude možné používat spalovací motory na syntetická paliva. 

Řada věcí se ale předjednávala během českého předsednictví. 

No dobrá, ale když se pak bavíte s ministrem dopravy Kupkou, tak tvrdí, že petice za zachování spalovacích motorů po roce 2035 je dezinformační a že se mu nelíbí. Vláda zkrátka v řadě případů něco slibuje, ale reálně dělá něco úplně jiného. Dělo se to u spalovacích motorů, děje se to u úsporného balíčku a škrtání dotací, děje se to v dalších oblastech. 

Zůstane vám motivace jít do politiky i v případě, že vás voliči do Štrasburku nepošlou? 

Já jsem člověk, který jde krok za krokem, nevím co bude. Pokud to vyjde, bude to fajn, pokud ne, tak se uvidí. Já jsem po prezidentských volbách cítil podporu. A i když nebyla úplně vyjádřena volebním výsledkem, měl jsem z toho dobrý pocit. I řada lidí v zákulisí mi říkala, ať pokračuju, že je to fajn, že jim moje myšlenky přijdou zajímavé. Dokonce mi navrhovali, aby založil politickou stranu. Chvíli jsem o tom uvažoval, nicméně v této době to není úplně reálné – jak finančně, tak z pohledu energie. A ve chvíli, kdy jsme si se Svobodnými myšlenkově poměrně blízko, tak jsem kývnul na poměrně logické spojení a budu na jejich kandidátce. 

zdroj: INFO.CZ

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31