Vondráček: Má smysl, aby se Čech radoval nebo rozčiloval nad výsledkem voleb v cizí zemi? Ano i ne.

Vondráček: Má smysl, aby se Čech radoval nebo rozčiloval nad výsledkem voleb v cizí zemi? Ano i ne.

Myslím, že nemá smysl se pokoušet dívat na věc očima Poláka, Američana, Severokorejce, Syřana, Australana nebo Jihoafričana. V té zemi totiž nežijeme. Nejsme Poláci, Američani, Severokorejci atd. Takže se k nám dostávají jen vybrané informace. Vidíme to zkresleně a tamní situaci nikdy nemůžeme posoudit tak dobře jako místní (nemyslím variantu, kdy do dané země jezdíme pracovat a tam máme půlku rodiny).

Pokud se tedy o volbách dozvídáme jen z médií, pak jsme spíše v pozici pouhých fanoušků. Skoro jako když v Anglii fandíte Liverpoolu, Arsenalu nebo Chelsea. Na některý z týmu jsme si podle prvního dojmu z médií udělali nějaký názor a jestli nám to bylo sympatické, tak už mu asi pár let fandíme.

Za mě teda: Nemá smysl plakat, polud si v Afgánistánu zvolí nějakého socialistu Mustafu, co bude trestat cizoložství ženy ukamenováním, místo kapitalisty Abdula, co to bude trestat „jen“ 20 lety ve vězení.

Nikdy to totiž nebude na celém světě fungovat tak, jak si my osobně přejeme. A je to správně. Člověk má mít snahu dělat si to po svém u sebe doma, ve městě, v okolí a ve své zemi, a radši má koukat do svého talíře, ne do toho sousedova.

🇨🇿 Na zahraniční volby ale má smysl koukat očima Čecha (ne Petra Čecha = fandit Chelsea). Takže pokud, Abdul sliboval válku Střední Evropě a Mustafa chce „jen“ kamenovat ženy a ničit vlastní ekonomiku, ale zahraniční nepřátele nehledá, pak už se ta volba naší země dotýká a rozčilování při zvolení Abdula je na místě.

Jasně, pokud to máme v povaze můžeme se rozčilovat i nad těmi ubohými ženami a dětmi co budou ve zničené ekonomice trpět hladem. To se ale můžeme taky rozčilovat nad podporou drogových kartelů v Latinské Americe, nad rozšiřováním pravomocí Barnevernetu, nad fanatizací lidí v Turecku, nad bezprávím v Jižní Americe, nad šikanou řidičů v Belgii nebo nad blbnutím lidí v KLDR. Takže se vlastně můžeme rozčilovat od rána do večera a to všechno bez efektu.

Kdekdo už se naučil smířit s tím, že v Horní Dolní je starostou zasloužilý komunista. Řekne si: „Když ho tam chtějí – patří jim to!“ Takže proč zahraniční volby nějak dramatizovat? Snad jen proto, pokud to pro naše lidi a naše území může mít různý vliv.

🇵🇱 Mě osobně teda u Polska zajímá to, jak moc se daný kandidát chce „kamarádit s V4 a Českou republikou“. A jestli nás jeho strana podrží v klíčových hlasováních v EU třeba ohledně neschvalování obřího zadlužení nebo při zavádění povinných kvót na migranty.
I na základě zkušenosti ze září 2015 se Česká republika může spolehnout více na Dudu, takže jsem spokojen. ✌️✌️

Jestli je to vnitrostátně pozitivní nebo negativní, je otázka pohledu a hlavně to není naše věc. V dobrém i ve zlém: „Mají toho, koho si zaslouží 🙂“

Libor Vondráček

předseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: http://liborvondracek.cz/ma-smysl-aby-se-cech-radoval-nebo-rozciloval-nad-vysledkem-voleb-v-cizi-zemi-ano-i-ne/

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Celorepublikový volební sněm Svobodných proběhl 14. listopadu 2026 ve jménu spojování a apelu na všechny politické struktury ve smyslu odsouzení násilí a agrese proti jiným názorovým platformám. Jako hosté na sněmu vystoupily špičky naší politické reprezentace.

První vystoupil Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny a předseda strany SPD. Poděkoval za skvělou práci straně Svobodných a především jejímu předsedovi Liboru Vondráčkovi za jeho mimořádně aktivní a nenahraditelnou aktivitu v rámci poslaneckého klubu SPD.

Na projev navázal Petr Macinka, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě. Zmínil „svobodného motoristu“ jako ideální výsledek naší společné práce a svobodu v přímé souvislosti se zodpovědností. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.

Paní senátorka Daniela Kovářová pojala myšlenku svobody jako možnosti žít si po svém a rozhodovat o svém životě ve vlastní zemi a vyjádřila odpor k regulacím EU.

Na sněmu dále vystoupil Jindřich Rajchl, poslanec a předseda PRO, který přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že pravda je dnes částí společnosti vnímána jako útok.

Již tradičním hostem na sněmech Svobodných byl Michal Simkanič, který nechyběl ani tentokrát. Všechny přítomné pobavil krátkou alegorickou povídkou o politických trendech ve společnosti.

Neočekávaně promluvil i jeden z někdejších zakladatelů Svobodných, Ladislav Jakl. Připomněl svůj starší text o pomyslném spojení fotbalových týmů Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi a z nich vyplývajícími riziky. Na současný stav společnosti navázal obratem, kdy při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy a spojit se za účelem získání hřiště zpět. Pokud Evropská unie bere všem našim politickým stranám možnost rozhodovat o našich věcech na politickém hřišti v Praze, aby se o nich rozhodovalo v Bruselu, ty politické strany, kterým se to nelíbí, by měly síly spojovat.

Téma spojování a nutnosti držet při sobě rezonuje celým sněmem. Stejně jako omezení vlivu státu a nutnost vystoupení z EU, která už kromě restrikcí a regulací nic neprodukuje.

Následně se představili kandidáti na předsedu a místopředsedy strany i na členy Republikového výboru. Libor Vondráček tentokrát poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že bude po skončení elektronického hlasování 21. 11., i po sedmi letech ve funkci, znovu zvolen předsedou strany.

V následné politické diskusi byla zmíněna i páteční konference „Co bude po EU?“, při které byl podle diskuse dán policií nepřiměřený prostor protestujícím v rámci jejich ohlášeného shromáždění na úkor účastníků konference. V návaznosti na to bylo přijato prohlášení jako apel na veřejnost i politická uskupení k odsouzení násilí, jako je třeba zamezení vstupu na konferenci jako nástroje politiky.

Na závěr se řešily praktické připomínky a podněty a návrhy na změny stanov, které by umožnily hlubší integraci politických stran v rámci Svobodných.

Text usnesení:

Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používanou jako nástroj politiky.

Alarmujícím příkladem je pro nás včerejší (13. 11. 2026) útok levicových a progresivistických násilníků proti konání konference „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“, kteří násilím bránili účastníkům a hostům ve vstupu do sálu.

Nebudou-li tyto jevy jasně odsouzeny, a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, které se chtějí nazývat demokratickými, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné. Je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?

Vyzýváme tedy strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se projevům násilí v politice, odsuďme je a vydejme tak jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze svobodně projevit politický názor.

Republikový sněm Svobodných


14. listopadu 2026

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31