Zaujal vás (a přiznám se, že i mě) rozsah témat, kterými se zabývají studenti českých vysokých škol soudě podle některých názvů závěrečných prací. Jako například: Sexuální reakce žen na nahé mužské postavy v různých stadiích vzrušení. Současný život superžen po zániku primární rodiny. Žárlivost u heterosexuálních a homosexuálních žen. Strategie seznamování homosexuálních mužů. Orgasticita žen pod vlivem sexuální a partnerské zkušenosti. Proč nejsou plyšové kozy? …Někdy to zní až jako parodie. Co k tomu říci?
Je to degradace úrovně vzdělání táhnoucí se napříč celou euroatlantickou civilizací. Stává se normou, že většina mladé populace musí mít – když už ne přímo vysokou školu – tak alespoň maturitu. Začalo to už v minulosti, kdy se začaly vypisovat učební obory typu „řezník, kadeřnice a zedník s maturitou“. Pominu skutečnost, že každý rodič vidí ve svém dítěti génia, který zaujme čestné místo ve světových encyklopediích. Málokterý rodič realisticky zhodnotí, že jeho potomek asi nebude jaderný inženýr, ale mohl by být vynikajícím instalatérem, švadlenou nebo autolakýrníkem (a paradoxně v některých případech by měl možná i vyšší příjmy).
Problém je ve financování školství a ve srovnávání „úrovně vzdělanosti“ například i mezi jednotlivými státy, kdy se jednotlivé státy (oblasti, regiony…) předhánějí v tom, kdo je vzdělanější. A je přitom úplně jedno, že se jedná o obory, které nemají žádnou přidanou hodnotu, nikam neposouvají úroveň poznání a příslušné diplomové práce jsou maximálně tak na úrovni lepšího blogu nebo článku do středoškolských novin.
Použiji trochu podpásové srovnání dvou diplomek: Na jedné straně třeba: – Coherence effects in hadron-nucleus and heavy ion collisions at high energies (česky něco jako Koherenční účinky při srážkách hadronových jader a těžkých iontů při vysokých energiích), kdy je celá práce navíc v anglickém jazyce, a tím pádem vyžaduje nejen běžnou znalost AJ, nýbrž i hlubokou znalost odborné terminologie. A na druhé straně máme kupříkladu: – Legitimizace veganství v přátelském vztahu nebo Žárlivost u homosexuálních žen. Co myslíte, který student (studentka), museli vyvinout pro sepsání těchto prací více úsilí? Kterou práci lze sepsat za týden a která vyžaduje léta náročného studia? Která je vědeckou prací a která spíše slohovým cvičením? Po obhájení těchto prací mají paradoxně oba absolventi papírově stejnou úroveň vzdělání. Mně to nepřipadá moc fér.
Dalším zmíněným problémem je financování studia. Pokud je „zadarmo“, tak vcelku chápu skutečnost, že mnoho studentů v touze po dosažení titulu volí cestu nejmenšího odporu a volí různé pseudohumanitní obory. Na ruku jim jdou i příslušné vysoké školy, které jsou financovány podle počtu studentů, a tudíž je v jejich ekonomickém zájmu na studiích udržet i mentálně lehce zaostalého šimpanze. Uplatnění po studiu pochopitelně už nikoho nezajímá.
Jiná situace by byla v případě, kdy by si každý student hradil vzdělání ze svých prostředků (a klidně by do tohoto modelu mohl vstoupit stát, různé nadace, firmy apod., například s nabídkou bezúročných půjček). Myslím, že by si každý rozmyslel, zda bude studovat neužitečný obor s mizivou šancí na uplatnění na trhu práce a s perspektivou, že bude své nesmyslné vzdělání splácet z výdělku, který bude podmíněn počtem prodaných hamburgerů.
Lidsky je mi bližší Venca, který si za své peníze udělá řidičák na kamion s vidinou, že díky výdělkům v oboru zabezpečí rodinu, než Jenovéfa, která za peníze daňových poplatníků vysokoškolsky řeší maskulinitu mužských tanečníků u tyče či jiný obdobný nesmysl a plánuje sladký život v neziskové sféře.
Jiří Čunek v nedávném rozhovoru pro Reflex upozorňuje, že ve všech společenských vrstvách porušujeme pravidla. „Místo toho, aby v zorném úhlu společnosti stála záchrana normálních rodin, jež mají děti, pozornost se upíná k marginálním menšinám. My bychom měli chtít, aby nebyly svobodné matky, aby fungovaly normální partnerské vztahy. Legislativu bychom měli přizpůsobit tak, abychom otce vedli k odpovědnosti za své konání, za děti,“ řekl. Co si myslíte vy?
V obecné rovině má samozřejmě pravdu. Z hlediska dlouhodobé ekonomiky je v zájmu společnosti podpora natality, ale jednoznačně proaktivní politikou než direktivními nařízeními. Nicméně stát zde není od toho, aby lidem „kecal“ do uspořádání jejich rodinného života a učil lidi, co to je normální vztah. Stát má zajistit především vymahatelnost práva, a to v rozumných lhůtách. Je nepřípustné, aby se například otec samoživitel bez hmatatelného výsledku 3 roky tahal o dlužné výživné s matkou neplatičkou (bourám genderové stereotypy!).
V Americe několik týdnů sledujeme masivní nepokoje. Co podle vás právě nyní v USA sledujeme? Jde o věc, která může ohrozit základy americké demokracie? Co na hnutí Black Lives Matter, které se přeneslo i mimo území USA, říkáte? Neprovází ho přílišná hysterie a rasismus naruby?
Jedná se o rozvrat společnosti, o rezignaci na dodržování práva a o popření rovného přístupu k lidem před zákonem. Najednou jsou si někteří „rovnější“. Už nezáleží na všech životech, ale jen na těch černých. Přijde to někomu normální? Vtip je v tom, že ekonomicky a společensky neúspěšné etnikum se snaží domoci jakýchsi „náhrad“ od těch úspěšnějších. Ono je vždy jednodušší řvát „vy jste nám v předminulém století ublížili, styďte se, poklekněte, zaplaťte… “ Vždy je jednodušší něco zdemolovat, pokácet sochu než nějakou postavit, než něco vybudovat vlastním úsilím. Tato závist a frustrace se následně projevuje ve vlnách násilí, ničení majetku (rabování, zapalování aut) a popírání hodnot země, která je jejich vlastí.
Někdy to celé nabývá až komických podob – viz např. nedávná aféra s fotografiemi S. Bilesové v časopisu Vogue, kdy se řeší, zda černou atletku vůbec může fotit někdo, kdo není černoch. Nebo odstraňování soch „bílých vousatých mužů“ z univerzit, kdy nikoho nezajímá, že se jedná o vynikající vědce minulosti. Moc by mne zajímalo, čím (kým) chtějí tyto sochy nahradit.
Pokud se kdokoliv z „černé komunity“ cítí být v USA diskriminován, tak mu nic nestojí v cestě pokusit se změnit nastavení pravidel ve společnosti úspěchem ve volbách. Nebo se vrátit do země svých předků. Koneckonců zde máme příklad Libérie a nyní nabízí tento návrat například Ghana. Není zarážející, že třeba ve zmíněné Libérii pod vládou černého lidu proběhly jen od roku 1989 již dvě občanské války? Jak je možné, že Libérie není prosperujícím státem, kde sídlí alespoň dvě světové automobilky, není tam druhý CERN a tato země nevysílá vlastní rakety do kosmu?
Zaregistroval jsem třeba post jedné černošské aktivistky, která si hrozně stěžuje na to, jak je v USA diskriminována, a proto se přestěhuje právě do Ghany. Psala, jak si tam koupí dům, zahradu apod. A já se ptám – kde si na ten dům a peníze na zbytek života vydělala? Pochopitelně že v nenáviděné Americe.
Smutné je, že tento trend podporují i relativně inteligentní lidé, kteří se veřejně stydí za svou „barvu kůže“ a přijímají vinu za události, na které neměli absolutně žádný vliv. Že by kolektivní vina? Ne – spíš se podle mého názoru jedná o totálně úchylnou levičáckou indoktrinaci, které podléhají (v rozporu se zdravým rozumem) snad všechny západní univerzity.
Východoevropské země jsou proti tomuto trendu zatím částečně imunní, což souvisí s jejich historickou zkušeností. Pořád zde žije hodně lidí, kteří vědí, že ne vše, co se oficiálně propaguje, je pravdou. Ale i v tomto regionu lidí s „nevymytými mozky“ ubývá. Krásný příklad jsou volební preference Pirátů. Jedna starší paní, se kterou jsem ve volební kampani na toto téma diskutoval, mi vše vysvětlovala tím, že dlouho nebyla válka, lidé jsou zpovykaní, nemusí řešit existenční problémy a mají proto čas na nesmysly. Jsem náchylný věřit tomu, že v jejích slovech bude zrnko pravdy.
„Konečně se zúročily investice do vymývání mozků dvou až tří generací. Probíhalo zejména na západních univerzitách, bylo tam přítomno ve školském systému. Je to vymývání mozků, které je velmi dobře financováno z nadací s různými otevřenými společnostmi,“ řekl v rozhovoru pro MF Dnes bývalý ředitel Novy Vladimír Železný. Vyústilo to dle něj do tří podvodů – ekologického, genderového a rasového. Jaký je váš pohled?
Naprosto s ním souhlasím. Ekologický podvod je vynikajícím způsobem popsaný v knize Vítězslava Kremlíka „Obchodníci se strachem“. Další dva podvody na podobné ucelené zpracování a vyvrácení mýtů teprve čekají. A názor na levičácké vymývání mozků jsem vyjádřil v odpovědi na předchozí otázku. Různé nadační fondy, neziskové organizace apod. absolutně nemají co zasahovat do výuky na školách. Jakýkoliv pokus o podobnou ideologickou indoktrinaci by měl vést k zákazu působení dotčené organizace v příslušném státu. On o tom sice mluví § 32 školského zákona (561/2004 Sb.), ale myslím, že jeho znění by se mělo rozšířit a více specifikovat.
Vy prý dle vašeho blogu poznáte rozdíl mezi Afroasiatem a běloeskymákem. To si docela koledujete… Myslíte, že podobný blog by vám v dnešním západním světě prošel bez úhony na vaší pověsti?
Zcela určitě neprošel. Ale já mám výhodu v tom, že žiji v (zatím) normální ČR, že nedělám kariéru v neziskovce a nehodlám se ohlížet na to, co si o mně kdo myslí a jak mě onálepkuje. Plout na vlnách multikulturní korektnosti, na vlnách Mee Too a BLM je zcela jistě pohodlné a přináší s sebou určité výhody. To ale členství v NSDAP nebo v KSČ přinášelo také. Obsah blogu je, myslím, zcela v souladu se zdravým rozumem. Běloch je prostě bílý a černoch je černý. A ne, nebudu psát Černoch! (Černoch byl zpěvák). Navíc celý blog je spíš kompilát otázek než konstatování. Text, o kterém se bavíme, je k dispozici na mém fb a na iDnesu, kam se po intervenci vrátil – (po zveřejnění byl původně odstraněn s tím, že podněcuji nenávist atd.).
Německo 1. července převzalo předsednictví v Evropské unii. Mezi priority má patřit řešení otázky migrace, ve které mají členské státy být solidárnější. Posílí podle vás ještě tlak na ty země, které uprchlíky přijímat nechtějí?
Zcela nepochybně výrazně posílí, ale ve výsledku se snad nestane nic. Migranti totiž do „chudých“ zemí nechtějí. Takže se třeba v ČR ohřejí den, dva a už je zde nikdo nikdy neuvidí a navíc je zde výrazná jazyková bariéra. Problém by nastal v okamžiku, kdy by EU pro ně prosadila jednotné dávky a finanční příspěvky stejné napříč kontinentem (tyto snahy jsem již zaznamenal). Rázem bychom pro ně totiž přestali být chudou zemí. Teoreticky by se pak mohlo stát, že migrant „s umístěnkou“ do ČR by měl vyšší bezpracný příjem, než je zákonná minimální mzda, tím pádem i vyšší životní úroveň a problém je na světě.
Chyba je ale systémový a je důsledkem nedostatečné ochrany vnějších hranic EU a štědrou sociální politikou, která nebere ohledy na generace domácích obyvatel, kteří svojí prací zajistili svým zemím současnou životní úroveň. Řešení migrační otázky by mělo být zcela v kompetenci jednotlivých států. Ohánět se falešnou solidaritou není na místě a ve skrytu duše doufám, že Brusel (potažmo Německo) budou „tlačit na pilu“ tak moc, že mezi lidmi vzroste poptávka po vystoupení z EU a po stranách, které toto vystoupení mají v programových cílech jako Svobodní.
Německo chce také přispět k ekonomické obnově EU po koronaviru, budeme tedy zřejmě svědky masivních přerozdělovacích programů. Je to podle vás dobře?
Je to zásadně špatně. Přerozdělovací programy už z definice staví jeden subjekt do role poníženého žadatele a druhý subjekt do role pána velkomožného, který může, ale také nemusí něco dát. A zpravidla vždy to je něco za něco. Ten „rozdávající“ ke všemu nerozdává ze svého, ale z prostředků, které ostatním násilně sebral. Navíc se nedomnívám, že by ekonomika zemí EU byla v nějakém zásadním rozvratu, který by vyžadoval řešení v podobě jakéhosi nového Marshallova plánu.
Ostatně když už jsem zabrousil do historických vod, tak ani ta poválečná pomoc USA nebyla nezištná (nákupy pouze US výrobků atd.) a navíc se řada významných osobností včetně ekonomů Hazlitta, von Misese nebo tehdejšího německého ministra financí Erharda vyjádřila v tom smyslu, že poválečné obnově západní Evropy nejvíce ze všeho pomohlo uvolnění regulací a svobodný trh (tedy přesně to, co Svobodní dlouhodobě prosazují).
Na samostatnou kapitolu pak je naprosto neuvěřitelný schodek státního rozpočtu, který schválila současná vláda.
Poslanec Miroslav Kalousek se rozhodl v roce 2021 neobhajovat mandát. Ve sněmovně tak bude chybět poprvé po 23 letech. Je to podle vás škoda? Bude Kalousek sněmovně chybět? Ať už pro hodnoty, které hájí, nebo pro to, jak výrazná a netypická osobnost to je?
Ačkoliv s Kalouskovými názory zpravidla nesouhlasím, tak nikterak nezpochybňuji jeho rétorické schopnosti, umění přesné formulace myšlenek a pochopitelně jeho inteligenci, kterou výrazně převyšuje valnou většinu svých kolegů ve sněmovně. Odpověď tudíž je ambivalentní – bude chybět právě pro výše zmíněné vlastnosti, nebude chybět vzhledem ke straně, kterou reprezentuje.
Pomůže Kalouskův odchod TOP 09? Kalousek své rozhodnutí odůvodnil i tím, že nové vedení TOP 09 má obrovský potenciál a mohlo by být „kondenzačním jádrem pro spolupráci tradičních stran“. Padla i úvaha, že by to mohl být krok ke spolku ODS, TOP 09 a možná i STAN. Je to reálné a má tento záměr dle vašeho názoru šanci na úspěch?
Obraty „výrazný potenciál TOP 09“ a „kondenzační jádro“ ve mně vyvolávají lehký úsměv. Pokud by takto zkondenzovala ODS s Topkou a případně STAN, tak bych to spíše vnímal, že ve vedení těchto stran zvítězil program Antibabiš za každou cenu. Dokonce i za cenu rezignace na vlastní politické priority. Jinými slovy zoufalá touha po moci by převážila nad dodržováním vlastních programových zásad.
A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,
pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra
probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu
ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla
říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou
musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže
řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba
ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle
toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je
v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají
nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je
prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to
já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,
by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,
že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak
lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní
jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do
toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10
Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,
jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení
a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik
má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi
migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování
kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,
kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,
máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou
lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se
mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,
že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už
v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt
už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě
v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze
toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400
tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom
nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,
kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze
tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,
jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli
lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen
do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých
důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím
že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady
tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00
200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10
přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20
To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30
To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40
ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50
se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00
o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10
teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20
nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30
tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40
úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50
Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01
dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10
z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20
hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30
druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40
migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50
lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00
opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10
A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20
kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30
by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40
jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50
na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00
musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10
je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20
na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30
Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40
chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50
Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00
kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10
ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20
což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30
protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40
A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50
Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00
v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10
naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20
Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30
Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40
kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50
tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01
kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10
No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20
jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30
prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40
to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50
řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00
systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10
v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20
díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka MarkétaŠichtařová. Ta například přišla00:21:30
s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41
naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50
už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00
Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10
v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20
je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30
zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40
Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50
který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00
začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10
a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20
jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30
a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40
Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50
migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00
center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10
to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20
voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31
který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40
teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50
politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00
Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10
nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20
nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30
našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40
na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50
Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00
aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10
především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20
tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30
chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40
jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50
to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00
to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10
u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20
se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30
a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40
a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50
stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00
Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10
zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20
což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30
transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40
budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51
Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00
EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10
se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20
daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30
zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,
tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky
zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila
emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto
tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.
Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30
což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu MatějGregor na Hedlová. Děkuji.
Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.
