Že to myslí Svobodní vážně, potvrzují také v posledních týdnech. Již od začátku září totiž obráží všechny kouty České republiky s peticí proti zákazu aut se spalovacím motorem. A podle dosavadních ohlasů udeřili hřebíček na hlavičku. Do těchto dnů podepsalo petici více jak 30 tisíc občanů, kteří navíc vyjadřují jasnou nevoli proti opatřením, kterým chce Evropská unie přispět k uhlíkové neutralitě starého kontinentu. „Téma zákazu aut na benzín a naftu je pro Svobodné klíčové, protože se dotýká základních principů svobody a odpovědnosti, které zastáváme. Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí o tom, jaký typ auta si člověk koupí, by mělo být na jednotlivci, nikoli na státu. Zákaz aut na benzín a naftu je typickým příkladem státního dirigismu, který omezuje svobodu volby a zasahuje do tržního hospodářství. Takové rozhodnutí by mělo negativní dopad na spotřebitele, kteří by byli nuceni přejít na dražší a méně efektivní alternativy. Navíc, takový zákaz by měl také negativní dopad na českou ekonomiku, která je silně závislá na automobilovém průmyslu,“ vysvětlil Libor Vondráček s tím, že Svobodní budou nadále bojovat proti jakýmkoli pokusům o zákaz aut na benzín a naftu a budou hájit svobodu volby a tržní hospodářství.
V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.
Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.
Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.
Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.
Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.
Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.
Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.
