Šichtařová – Zachraňme českou korunu

Šichtařová – Zachraňme českou korunu

Obyčejně dělám byznys – to je náplní drtivé většiny mého pracovního dne. Toto pondělí ale bylo výjimkou. Přichomýtla jsem se k akci, která byla všechno, jen ne byznysová. 

Možná jste zaznamenali, že českým prostorem v uplynulých měsících prosvištěla petice za zachování české koruny. Akci organizovala strana Svobodných a petice si získala tak vysoké množství podpisů, že ze zákona se jí musel začít věnovat i zákonodárce. A tak se v pondělí 6. listopadu uskutečnil v Senátu kulatý stůl na téma zachování české koruny. Kromě zástupců strany Svobodných a samotných petentů se účastnila také řada odborných institucí – od Česká národní banky, přes ministerstvo financí, průmyslu, Vysokou školu ekonomickou, nebo třeba odbory.

Přizvána jsem byla také, a to organizátory petice, abych jako makroekonom promluvila o výhodách a nevýhodách koruny a eura. A zde se začalo rodit mé upřímné překvapení. Čekala jsem totiž leccos, ale ve všech variantách očekávání to především byla sbírka politických a lobbystických prohlášení. Jaké bylo mé upřímné překvapení, když realita byla zcela odlišná. Chce se říci – odlišná od mediálního obrazu.

Pokud totiž podlehnete převažujícím mediálním výstupům, získáte snadno dojem, že veřejnost se dělí na informované vzdělance, kteří volají po euru, neinformované prosťáčky, kteří nemají názor, a „kontrarevoluční národovecké živly“, kteří opěvují českou korunu. Jistě – toto je velká nadsázka, ale když ji poněkud rozředíme, zase tak daleko od pravdy není. Zkrátka slyšet jsou hlavně hlasy volající po euru, které se snaží euro prezentovat jako formu pokroku a symbol kvalitní integrace, zatímco snahu o zachování koruny prezentují jako konzervativní či národovecké zpátečnictví.

V Senátu na setkání různých ekonomů zastupujících různé instituce však vykrystalizoval zcela jiný obraz. V podstatě všichni přítomní jsme se totiž shodli na tom, že euro není pro českou ekonomiku v tuto chvíli vhodné. Ba co více, opakovaně zazníval z některých úst názor, že euro by nás ekonomicky poškodilo a vrátilo zpět. Že bychom se začali místo přibližování průměru EU zase vzdalovat.

Tento názor jsem přinesla nejen já, ale také zástupci Vysoké školy ekonomické. Euro by totiž vedlo k vyšší míře inflace, k pomalejšímu hospodářskému růstu, k poklesu míry konkurenceschopnosti a k nárůstu našeho zadlužení. Vše bylo prezentováno v tabulkách, grafech, statistikách. Tradičně vyšší míru diplomacie si pak musely udržet státní instituce. Z úst zástupců České národní banky nebo ministerstev tedy padaly výroky formulované poněkud zdrženlivěji a diplomatičtěji, ale ve své podstatě měly obdobný význam: euro nedoporučují.

Možná z výše uvedených tvrzení by vás mohlo nejvíce překvapit to, které se týká inflace. Často totiž slýchávám názor, že kdybychom platili eurem, měli bychom nižší míru inflace, vždyť podívejte se na eurozónu a srovnejte ji s námi! Bohužel tento „argument“ vychází z hlubokého nepochopení monetární ekonomie. Inflace nevzniká tím, že máte tu kterou měnu, ale tím, jak je zacházeno s peněžním oběhem v té které zemi. Naši inflaci, které je vyšší, než činí průměr eurozóny, jsme si způsobili jako země sami tím, že jsme do oběhu napumpovali příliš rychle příliš mnoho peněz, a to zejména skrze vládní výdaje od počátku let covidových.

Statistiky a znalosti vývoje v dalších evropských zemích nám dávají mnoho důvodů domnívat se, že v případě, že bychom platili eurem, by naše inflace byla ještě vyšší než dnes. A to hned z několika důvodů. Prvním důvodem by byla takzvaná konvergence skrze cenovou hladinu – což je (pravdivý) argument, který v Senátu zdůrazňovala hlavně Česká národní banka. Druhým důvodem je pak ztráta naší vlastní měnové politiky, která je mnohem akceschopnější a „agresívnější“ (v pozitivním slova smyslu) než v případě ECB. A třetím argumentem pak je souvislost mezi eurem a vyšší mírou zadlužení. (Poslední dva argumenty jsem zdůrazňovala hlavně já a zástupci VŠE.)

Jinými slovy, když se sejdou lidé bez fundamentalistického, ideologického zadání, odborně se velmi dobře shodnou. Problém nastává, pokud se začnou ozývat lobbisté a populisté. Pak může začít mediální obraz vypadat úplně jinak. A právě proto si myslím, že je velmi dobrý nápad vyjednat výjimku z povinnosti přijmout euro – tak, jak petice navrhuje. Je to o jednu pojistku navíc, že případný rychlokvašený populista, který by se mohl dostat k moci po některých dalších volbách, nepřivodí kalamitu tak snadno.

zdroj: blog autorky

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31