Povinné platební karty? Experti i politici před tímto varují

Povinné platební karty? Experti i politici před tímto varují

Diskuse o ukotvení používání platebních karet v legislativě nabírá na obrátkách. A řada expertů i politiků bije na poplach a varují před výrazným omezením podnikatelské svobody. Své k tomu napsal např. ekonom Křeček, vyjádřil se i předseda Svobodných Vondráček. 

Nemožnost platit kartou je pro zákazníky diskomfort, a tudíž se zintenzivňuje debata, zda povinnost přijímat karty nějakým způsobem nezanést do legislativy, připustil to člen představenstva Hospodářské komory a Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner. Ekonom Štěpán Křeček ale před tímto krokem varuje, jelikož by šlo o výrazné omezení podnikatelské svobody.

Experti o možnosti legislativního řešení situace hovoří v době, kdy se mnoho podnikatelů rozhodlo vrátit se k platbám pouze v hotovosti, což se stává také stále výraznějším předmětem politického boje. Část obchodů přestala přijímat karty, hotovost však podle některých expertů zákazníky obtěžuje.

„Probíhají velmi intenzivní neformální debaty, protože všichni mají oči a uši a vidí, co se děje. Současný stav neposkytuje hostům komfort, neodráží současné nastavení a vývoj. Míří to do nějaké legislativní úpravy, ale velmi rychle to může sklouznout do velmi iracionální politické debaty. Je možné, že se řešení nenajde, ale ty snahy teď určitě budou,“ uvedl Kastner pro CNN Prima News.

Podle něj ani neplatí to, že by k platbě kartou mohl podniky donutit zákazník tím, že se zkrátka rozhodne pro jiný podnik. „Pokud zákazník jede například vodu na Vltavě, tak se sám rozhodnout určitě nemůže,“ vysvětlil. Ne všichni experti však s tímto názorem souzní. 

„Obchodníci jsou ze zákona povinni přijímat hotovost. Umožnění dalších způsobů plateb je dobrovolné a obchodníci si sami musí vyhodnotit, jak budou v tomto ohledu postupovat. Nutit je, aby povinně přijímali bezhotovostní způsoby plateb, bych považoval za nešťastné, protože by se tím omezovala podnikatelská svoboda,“ sdělil poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček.

Své k tomu napsal také předseda Svobodných Libor Vondráček, který použil pro lepší ilustraci i tabulku s provizemi pro banky.

„Způsob platby musí být dohoda dvou stran. Nikdo třetí nemá nárok do toho mluvit a už vůbec by nikdo neměl být nucen platit nějakou provizi třetí osobě, pokud si to sám nezvolí. A že ta provize není malá, to se můžete přesvědčit sami,“ prohlásil Vondráček.

Ve zveřejněné tabulce pak jednoduchým způsobem propočítává, kolik peněz strhne banka každému podnikateli za použití platby kartou. 

„Přestože konkrétní nabídky bank se mohou lišit, tak jedna konkrétní tabulka mne šokovala,“ neubránil se údivu Vondráček. Z této tabulky vyplývá, že v případě, že zákazník platební kartou zaplatí např. 480 Kč, banka naúčtuje podnikateli poplatek více než 14 Kč, tedy 3 % ze zaplacené částky. Situace je však podstatně horší v případě platby nižších částek. V případě částky 112 Kč si banka strhne 5 %, v případě částky 81 Kč je to dokonce 6 % a pokud zákazník zaplatí např. pouze 39 Kč, podnikatele tento „špás“ vyjde na přibližně 4 Kč a bance tak zaplatí 10 % z tržby.

Úplná katastrofa se pak podle Libora Vondráčka odehrává v případě těch nejnižších plateb. V případě částky 13,25 Kč je provize banky 25 %, v případě částky 6,29 Kč dokonce 50 %. A pokud by zákazník zaplatil kartou částku 3 Kč, tak podnikatel bude muset ještě 7 haléřů připlatit a z takto realizované tržby mu nezůstane vůbec nic.

„Babiš a spol. udělali z podnikatelů lumpy, šejdíře a zloděje. Ohledně plateb v hotovosti teď na stejné vlně nenávisti jedou mnozí lepšolidé,“ zlobí se Libor Vondráček, který zrekapituloval to, jak se poslední vlády stavěly k podpoře podnikatelů.

„Podnikatel v ČR je už roky otloukánek. Nejprve zavedl Babiš EET a nevybral nic navíc. Nejmenší podnikatelé to neustáli. Pak přišel covid, Babiš zavřel ekonomiku a nejmenší to opět neustáli. To vše se souhlasem pětikoalice. S novou vládou se to moc nezlepšilo. Zaznívají v ní názory, že je třeba z podnikatelů dostat ty šušně, co obdrželi jako odškodnění za lockdowny. Fialova vláda zvedne daně a ti nejmenší to zase zabalí,“ domnívá se předseda Svobodných, který se tak přirozeně zlobí také na nejnovější nápad Hospodářské komory v čele s bývalým místopředsedou ODS Zdeňkem Zajíčkem.

„Pokud tohle šéf Hospodářské komory mysli vážně, pak měl Zdeněk Zajíček kandidovat na předsedu Bankovní asociace, ne Hospodářské komory,“ dodal Libor Vondráček.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31