iRegiony: Kvůli posudku na novou nemocnici vyhrožuje Zlínský kraj trestním oznámením

iRegiony: Kvůli posudku na novou nemocnici vyhrožuje Zlínský kraj trestním oznámením

Vedení Zlínského kraje zvažuje podání trestního oznámení kvůli jednomu z posudků, které před několika dny rozeslali svým kolegům zastupitelé za Svobodné a Soukromníky. Týká se stavby nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, o které budou krajští zastupitelé rozhodovat v pondělí.

Kraj kritizuje zprávu stavebního experta Zdeňka Havla. Zabýval se hlavně tím, v jakém stavu jsou některé z budov v současném areálu.

„Jsme přesvědčeni, že se jedná o úmysl uvést zastupitele v omyl,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek. Dodal, že podle právníků se mohl dopustit trestného činu poškození cizích práv.

Opozice považuje jednání kraje za formu politického boje. „Pokud někdo začíná hrát hru s trestním oznámením, mohlo by se mu to vrátit,“ naznačil zastupitel za Svobodné a Soukromníky Tomáš Pajonk.

„Někteří primáři z nemocnice v podstatě strašili občany, že budovy jsou v dezolátním stavu. Pokud to tak je, tak by si její statutární orgán neměl dovolit generovat zisk, ale měl by dávat všechny peníze do oprav. I to může někdo zpochybnit,“ upozornil.

Podle kraje je zavádějící Havlova informace, že rekonstrukce budov v současném areálu by byla o čtvrtinu levnější než avizovaná cena u nové stavby v Malenovicích.

Autor posudku si za svými závěry stojí

Zlínský kraj dlouhodobě tvrdí, že je to právě naopak. Nová stavba má podle propočtů vyjít na osm miliard, rozsáhlá rekonstrukce areálu navržená v generelu z roku 2008 na dvanáct miliard.

„Náklady na demolice, nové stavby, protihluková opatření nebo rekonstrukci

Havel podle Čunka posuzoval pouze stavebně-technický stav čtyř budov a nezabýval se generelem. Tedy materiálem, který počítal s tím, že bude nutné 18 staveb zbourat, šest nových postavit a sedm rekonstruovat.

„Náklady na demolice, nové stavby, protihluková opatření nebo rekonstrukci inženýrských sítí ale Havel do nákladů nezapočítal,“ konstatoval hejtman.

Autor posudku si za svými závěry stojí. „Je otázka, v jakém rozsahu si rekonstrukci areálu představujete. Na to mohou být odlišné názory. Stejně tak můžeme polemizovat o tom, zda je osm miliard na novou nemocnici reálných, protože mně vychází na jedenáct až dvanáct. A teď kde je pravda,“ argumentoval Havel.

„Rozdílné posudky nejsou neobvyklé, ale většinou o nich diskutujeme. Trestní oznámení není řešení,“ dodal.

Kritiku si Havel vysloužil i od vedení Baťovy nemocnice, která posudek považuje za neetický, neseriózní a zavádějící. Vadí jí, že expert se pohyboval po budovách a prováděl průzkum, aniž by to majiteli oznámil.

„Nevyžádal si ani patřičné dokumenty nebo posudky znalců na nejrizikovější budovy. Nemohl posouzení provést dobře,“ zdůraznil ředitel Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček.

Kraj se chce obrátit i na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků, aby činnost Havla prošetřila.

Posudků je několik, liší se podle zadavatele

K hlasování o investičním záměru nové Baťovy nemocnice teď mají krajští zastupitelé hned několik odborných posudků. Některé zadal kraj, jiné opozice. Jejich závěry jsou odlišné.

Jedni tvrdí, že projekt je bezpečný, reálný, racionální a odborně zpracovaný. Druzí, že je tendenční, subjektivní, málo realistický a nepočítá s riziky.

Autory všech materiálů chce hejtman pozvat k diskusi na pondělním hlasování.

Nová stavba nedaleko sídliště v Malenovicích má stát osm miliard korun. Zčásti si na ni kraj hodlá vzít úvěr, na část si našetřit a miliardu by investovala nemocnice. Postavená by měla být v roce 2025.

Zastupitelé už o nové zlínské nemocnici jednali začátkem dubna, tehdy se nakonec rozhodli hlasování přesunout na červnové jednání.

 

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

V pořadu TV Česko vystoupila zdravotnice Adriana Čipižáková, která dlouhodobě komentuje téma očkování a kriticky se vyjadřuje k připravované Národní očkovací strategii. V rozhovoru popisuje, proč podle ní není správné stavět očkování jako „základní pilíř“ prevence a proč v dokumentu vidí riziko nepřímého nátlaku na veřejnost.

Čipižáková strategii označuje za komplexní plán, který podle ní detailně popisuje, „kam se očkování má ubírat“, co má být povinné a nepovinné a jaké má mít vazby a důsledky. Současně tvrdí, že dokument může v praxi vytvářet tlak směrem k „nepovinně povinnému“ očkování, protože jako cíl zmiňuje velmi vysokou proočkovanost – podle jejích slov až  populace. Strategie je podle ní prezentována jako prevence, ale fakticky se soustředí téměř výhradně na vakcinaci.

Jedním z klíčových argumentů, který prezentuje je, že část veřejnosti si podle ní zjednodušila význam očkování a začala jej chápat jako záruku bezpečí. V ordinacích se prý setkává s představou, že po vakcinaci „se už nemůže nic stát“, což podle ní vede k podceňování dalších návyků a opatření. Kritizuje také výroky, které podle ní zaznívají ve veřejném prostoru ve smyslu, že „jiná prevence infekčních onemocnění, než očkování není“.

V další části rozhovoru vysvětluje, proč podporuje výzvu „stop“ Národní očkovací strategii. Jako zásadní uvádí dvě roviny: jednak obavu z donucovacích mechanismů, jednak podle ní nedostatečné a málo férové zacházení s problematikou nežádoucích účinků. Tvrdí, že nežádoucí účinky se v praxi často bagatelizují a lidé se mohou setkat s odmítnutím souvislosti ze strany části lékařů, i když potíže přijdou krátce po očkování. Zároveň připomíná, že informace o nežádoucích účincích jsou uvedené v příbalových letácích a že systém by podle ní měl jasněji řešit, jak budou lidé s vážnými následky případně podpořeni.

Rozhovor se věnuje i očkování dětí a těhotných. Čipižáková říká, že rodiče by podle ní měli dostávat srozumitelné informace nejen o deklarovaných přínosech, ale i o možných rizicích a nežádoucích účincích – a zejména vysvětlení „proč se očkuje“ a proč v určitém věku. Kriticky popisuje zkušenosti některých rodičů, kteří jí podle jejích slov píší o komunikaci v ordinacích, včetně strašení. Opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí má být dobrovolné a postavené na úplných informacích, a zmiňuje i alternativní přístupy k prevenci, jako je životní styl, spánek, strava a hygienické návyky.

Významná část vystoupení se vrací do období covidu. Čipižáková popisuje svou zkušenost ze zdravotnictví, rozpor mezi mediálním obrazem a tím, co dle jejího líčení viděla v praxi, a také situace spojené s tlakem na očkování a testování u zdravotníků. Navazuje tím na svůj podíl na aktivitě známé jako Deklarace sester, kterou prezentuje jako reakci na nátlak na povinné očkování profesí. Podle jejích slov se téma nyní vrací v jiné podobě právě skrze Národní očkovací strategii.

V závěru rozhovoru zve na besedy a přednášky, kde se má diskutovat Národní očkovací strategie i širší rámec tématu. Zmiňuje vlastní web a další informační stránky a popisuje snahu zvát na akce i lékaře, aby zazněly různé pohledy a lidé si mohli informace sami vyhodnotit. Zároveň vyzývá ke společenskému „kompromisu“: aby se lidé navzájem ne dehonestovali podle toho, jakou cestu prevence si zvolí.

Redakce

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31