iRegiony: Kvůli posudku na novou nemocnici vyhrožuje Zlínský kraj trestním oznámením

iRegiony: Kvůli posudku na novou nemocnici vyhrožuje Zlínský kraj trestním oznámením

Vedení Zlínského kraje zvažuje podání trestního oznámení kvůli jednomu z posudků, které před několika dny rozeslali svým kolegům zastupitelé za Svobodné a Soukromníky. Týká se stavby nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, o které budou krajští zastupitelé rozhodovat v pondělí.

Kraj kritizuje zprávu stavebního experta Zdeňka Havla. Zabýval se hlavně tím, v jakém stavu jsou některé z budov v současném areálu.

„Jsme přesvědčeni, že se jedná o úmysl uvést zastupitele v omyl,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek. Dodal, že podle právníků se mohl dopustit trestného činu poškození cizích práv.

Opozice považuje jednání kraje za formu politického boje. „Pokud někdo začíná hrát hru s trestním oznámením, mohlo by se mu to vrátit,“ naznačil zastupitel za Svobodné a Soukromníky Tomáš Pajonk.

„Někteří primáři z nemocnice v podstatě strašili občany, že budovy jsou v dezolátním stavu. Pokud to tak je, tak by si její statutární orgán neměl dovolit generovat zisk, ale měl by dávat všechny peníze do oprav. I to může někdo zpochybnit,“ upozornil.

Podle kraje je zavádějící Havlova informace, že rekonstrukce budov v současném areálu by byla o čtvrtinu levnější než avizovaná cena u nové stavby v Malenovicích.

Autor posudku si za svými závěry stojí

Zlínský kraj dlouhodobě tvrdí, že je to právě naopak. Nová stavba má podle propočtů vyjít na osm miliard, rozsáhlá rekonstrukce areálu navržená v generelu z roku 2008 na dvanáct miliard.

„Náklady na demolice, nové stavby, protihluková opatření nebo rekonstrukci

Havel podle Čunka posuzoval pouze stavebně-technický stav čtyř budov a nezabýval se generelem. Tedy materiálem, který počítal s tím, že bude nutné 18 staveb zbourat, šest nových postavit a sedm rekonstruovat.

„Náklady na demolice, nové stavby, protihluková opatření nebo rekonstrukci inženýrských sítí ale Havel do nákladů nezapočítal,“ konstatoval hejtman.

Autor posudku si za svými závěry stojí. „Je otázka, v jakém rozsahu si rekonstrukci areálu představujete. Na to mohou být odlišné názory. Stejně tak můžeme polemizovat o tom, zda je osm miliard na novou nemocnici reálných, protože mně vychází na jedenáct až dvanáct. A teď kde je pravda,“ argumentoval Havel.

„Rozdílné posudky nejsou neobvyklé, ale většinou o nich diskutujeme. Trestní oznámení není řešení,“ dodal.

Kritiku si Havel vysloužil i od vedení Baťovy nemocnice, která posudek považuje za neetický, neseriózní a zavádějící. Vadí jí, že expert se pohyboval po budovách a prováděl průzkum, aniž by to majiteli oznámil.

„Nevyžádal si ani patřičné dokumenty nebo posudky znalců na nejrizikovější budovy. Nemohl posouzení provést dobře,“ zdůraznil ředitel Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček.

Kraj se chce obrátit i na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků, aby činnost Havla prošetřila.

Posudků je několik, liší se podle zadavatele

K hlasování o investičním záměru nové Baťovy nemocnice teď mají krajští zastupitelé hned několik odborných posudků. Některé zadal kraj, jiné opozice. Jejich závěry jsou odlišné.

Jedni tvrdí, že projekt je bezpečný, reálný, racionální a odborně zpracovaný. Druzí, že je tendenční, subjektivní, málo realistický a nepočítá s riziky.

Autory všech materiálů chce hejtman pozvat k diskusi na pondělním hlasování.

Nová stavba nedaleko sídliště v Malenovicích má stát osm miliard korun. Zčásti si na ni kraj hodlá vzít úvěr, na část si našetřit a miliardu by investovala nemocnice. Postavená by měla být v roce 2025.

Zastupitelé už o nové zlínské nemocnici jednali začátkem dubna, tehdy se nakonec rozhodli hlasování přesunout na červnové jednání.

 

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.

U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.

Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.

V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.

Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.

Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.

Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31