Diviš bouchl do stolu a uvedl, proč Česko podle něj zaostává

Diviš bouchl do stolu a uvedl, proč Česko podle něj zaostává

Někdejší prezidentský kandidát Karel Diviš se pořádně opřel do kabinetu Petra Fialy. Nedokáže totiž pochopit, proč nikoho z představitelů vlády nepálí, že naše země ekonomicky zaostává a že se úplně zapomnělo na to, že by měl vlastně někdo hájit český národní zájem.

„Jediným a hlavním českým národním zájmem musí být vytváření českých finálních produktů a služeb českými firmami. Pokud chceme určovat ceny na trhu, reinvestovat vydělané peníze do dalšího výzkumu a inovací, být nositelem know-how a tím, kdo určuje a ovládá celý subdodavatelský řetězec, je třeba mít finální produkt ve svých rukou. Ať už ho vytvoříme doma, anebo v nějaké jiné zemi s levnější pracovní silou,“ napsal Karel Diviš v komentáři pro idnes.cz , který vzbudil velké množství reakcí.

„Pokud se naopak budeme zaměřovat pouze na hrubý domácí produkt, tedy na peněžní hodnotu všech finálních statků a služeb vyprodukovaných u nás doma, nemůžeme se divit, že tu stále mluvíme o montovnách, zaostávajících inovacích a odtoku obrovského množství dividend a kapitálu pryč z naší země. Místo abychom doháněli nejvyspělejší ekonomiky světa, blížíme se tak k „banánovým republikám“,“ kroutí nevěřícně hlavou Karel Diviš, který se rozhodl příští rok kandidovat za Svobodné do Evropského parlamentu.

Podle jeho slov je totiž logické, že si Česká republika odskákala nedávné krize jednou z nejvyšších inflací a poklesem reálných platů. „Naše ekonomika je drancovaná jednotlivými navolenými vládami prakticky už od revoluce. Když vezmu jen poslední dvě vlády, tak ta minulá pod rouškou covidu a bezbřehého populismu v podobě rozhazování peněz ze státního rozpočtu komukoliv a kdykoliv, zejména před volbami, posunula státní deficity do úrovní, na které jsme do té doby nebyli zvyklí. A český národní zájem se scvrkl do veledíla „O čem sním, když náhodou spím“,“ domnívá se podnikatel Karel Diviš a připomněl také to, že zatímco dříve poslanci dny a noci bojovali o úspory v řádech desítek miliard korun, Babišova vláda to hodila o řád výš. „A to ještě těmi deficitními stovkami miliard korun víceméně překryla doutnající strukturální deficit, který by kvůli dlouhodobě odkládané důchodové reformě objektivně doběhl kteroukoliv vládu,“ dodal Diviš, který zevrubně zhodnotil ekonomické počínání také současné vlády.

„Vláda zemi přebírala v ekonomicky nelehké situaci. Začínala nepříjemná energetická a inflační krize, kterou skutečně v Evropě nezažehla válka na Ukrajině, ale již nesmyslná opatření Green Dealu. To se týká zejména Německa, kde se rozhodli zavřít jaderné elektrárny, protože kdysi bouchla Fukušima, a pak vykupovat přebytkovou českou elektřinu. Nebýt války na Ukrajině a následně de facto zhroucení energetického trhu, tak to možná nemusel být z pohledu české vlády tak špatný ekonomický výhled,“ domnívá se Karel Diviš, podle kterého se bohužel situace kvůli „šílenci Putinovi“ zvrhla.

„Náš automobilový sektor, který je stále jednoznačným tahounem české ekonomiky, najednou nemá cestu, jak dál. Výrobci aut v německých či jiných zahraničních rukou na našem území vědí, že na jejich český subdodavatelský řetězec výrazně dolehla energetická krize, a tak jim dají lákavou nabídku. Víme, že jste teď strádali, trh s auty se ale oživuje, a proto vám zadáme větší objem výroby, abyste se zahojili. Jenže manažer takové české subdodavatelské firmy namítne, že energie je stále drahá a že i vyšší objem zakázek ještě prohloubí již tak gigantické ekonomické ztráty. Zahraniční chlebodárce se zamyslí a řekne: „Víte co? Ještě tu je jedno řešení, stejně jste ve ztrátě, co kdybychom vás koupili a celé to tu převzali?“ Výsledkem je, že montovny zde zůstávají, možná budou zahraničním vlastníkem dokonce vylepšeny, ale kam poputují zisky a kde se bude případně zvedat HDP nebo HNP? Jaká je šance na české finální produkty a služby?“ ptá se s obavami Karel Diviš, který se rozhodně nepovažuje za zpátečníka.

„Nemám nic proti inovacím, elektromobilitě či ochraně planety, jenže primárně jsem také český státní občan, podnikatel, dokonce vystudovaný ekonom. Ve chvíli, kdy předchozí ani současná vláda stále nejsou schopny rozjet dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně a kdy studie jasně říkají, že pokud se tak nestane, tak Česko už nebude ve výrobě elektřiny přebytkové, chceme direktivně zavádět v naší zemi elektromobily? Navíc nikdo neříká, co udělá v té chvíli náš německý automotive chlebodárce. Zbude tady alespoň ten český subdodavatelský řetězec pro nová elektroauta, když nic výrazněji naši ekonomiku neživí? Žádnou alternativní vizi naší vlády, na čem chce stavět český národní zájem, tedy český HNP za pět, deset, patnáct let, bohužel neslyším,“ zlobí se Diviš.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 8. února hostem politické diskuse Partie Terezie Tománkové, kde se střetl s opozičními stranami nad klíčovými tématy současné politiky – od personální krize kolem Filipa Turka přes státní rozpočet až po návrh zákazu sociálních sítí pro děti.

Debata probíhala v napjaté atmosféře těsně po mimořádné sněmovní schůzi o nedůvěře vládě, kterou iniciovala opozice. Vondráček se v diskusi ocitl v defenzivě vůči kritice Ivana Bartoše (Piráti) a Věry Kovářové (STAN), kteří zpochybňovali vládní hospodaření i schopnost Petra Macinky zvládat současně dvě ministerstva. Zároveň musel balancovat mezi obhajobou vlády Andreje Babiše a vlastními principy Svobodných týkajících se fiskální zodpovědnosti.

Vondráček na úvod zdůraznil potřebu uklidnění politické situace a odmítl „štěpící“ rétoriku. Reagoval na kritiku demonstrací proti vládě tím, že odsoudil označování demonstrantů za „proruské síly“, jak zaznělo podle něj za minulé vlády. „Komunikovat rozhodně musíme, musíme komunikovat i s těmi, kteří přišli na ty protivládní demonstrace,“ zdůraznil s tím, že se s takovými hodnoceními setkával i z vlastního poslaneckého klubu SPD, konkrétně od Jaroslava Rajchla, což ale odmítl jako osobní názor, s nímž nesouhlasí.

Personální turbulence a role Motoristů

Hlavním terčem opozice byla role Petra Macinky, který jako vicepremiér dočasně vede ministerstvo zahraničí i životního prostředí po odmítnutí kandidatury Filipa Turka ze strany prezidenta Petra Pavla. Vondráček bránil Macinku slovy o jeho manažerských schopnostech: „Petr Macinka už překvapil mnoho lidí tím, jak dokázal jako manažer dostat svoji stranu do sněmovny, po dlouhé době se tam objevil nový subjekt. Takže já myslím, že jeho organizační schopnosti a jeho tým, který je současně na obou ministerstvech, toto umožňují.“

Když moderátorka připomněla, že Macinka nemohl odjet na summit ministrů životního prostředí kvůli jiným povinnostem, Vondráček mluvil o „počátečních porodních bolestech“ a vyjádřil přesvědčení, že se vymyslí fungující systém. Odmítl kritiku Ivana Bartoše, že by Motoristé „nerozuměli klimatu jak koza petrželi“, a namísto toho poukázal na plánovanou sněmovní konferenci „Může za sucho CO2″, která se má konat 30. března.

Vondráček zdůraznil demokratický mandát: „My jsme v těch demokratických volbách dostali mandát, Motoristé jsou součástí většiny.“ Nicméně, když byl dotázán, zda není problém, že jeden ministr má dva resorty, uznával, že „to je otázka“ a připustil, že na začátku to nebylo ideální. Opozice mu vytýkala, že se Svobodní, kteří mají ve svém programu návrat k vyrovnanému rozpočtu, vzdávají svých principů ve prospěch setrvání ve vládní koalici.

Rozpočtový spor a kritika Národní rozpočtové rady

Klíčovým tématem byla debata o státním rozpočtu a jeho souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada upozornila, že návrh rozpočtu od Aleny Schillerové je v rozporu se zákonem o 63 miliard korun. Premiér Andrej Babiš na to reagoval označením NRR za „zbytečnou instituci“, kterou nebude poslouchat, a vyrovnané rozpočty nazval „nesmyslem“.

Vondráček se pokusil navigovat mezi těmito protichůdnými postoji. Na jednu stranu připustil, že vzhledem k minulému průměrnému schodku 300 miliard korun za minulou vládu si „nikdo realisticky úplně neumí představit“ rychlý návrat k vyrovnaným rozpočtům. Na druhou stranu se snažil obhajovat návrh Schillerové: „Já doufám, že ta ekonomika i ty reformy způsobí, že to zas takový nesmysl nebude a že třeba ke konci volebního období už se budeme blížit k vyrovnaným rozpočtům.“

Když ho moderátorka konfrontovala s tím, že je jako právník v rozporu se zákonem, Vondráček odpověděl diplomaticky: „Já si myslím, že spíš ano, ale není to tak jednoznačné, protože opravdu, pokud měníte ten rozpočet v průběhu roku, tak nemůžete makroekonomicky počítat s tím, když schvalujete schodek v březnu, jak to je vůči tomu HDP.“

Vondráček se pokusil relativizovat kritiku NRR tím, že připomněl její politické složení: „Mojmír Hampl, který se nezjevil v Národní rozpočtové radě jako že by se tam snesl z obláčku, ale byl tam dosazen vládní většinou ve sněmovně, v Senátu, tímto způsobem se formuje Národní rozpočtová rada a ta pochopitelně má blíže k těm, kteří do těch pozic ji nominovali.“ Kovářová mu ale oponovala, že NRR kritizovala i vládu Petra Fialy velmi ostře a že byla založena na návrh Andreje Babiše v roce 2017.

Obrana a úspory – kontroverzní škrty

V debatě o rozpočtu zazněla ostrá kritika škrtů v oblasti obrany. Vondráček tvrdil, že vláda „ušetří 21 miliard korun na obraně, aniž by to zmenšilo obranyschopnost této země.“ Vysvětloval to tím, že se nebudou platit „zbytečné zálohy“ jen proto, aby se formálně dosáhlo dvou procent HDP na obranu: „My prostě nebudeme dělat takové ty triky, že zaplatíme navíc zálohy, abychom utratili 2% HDP, ty zálohy nám obranyschopnost nezvýší.“

Zároveň se hájil proti kritice, že vláda jen škrtá: „My jsme dali 26 miliard korun do dopravy, které tam chyběly, to znamená, ty stavby, které se zastavily, budou moci povětšinou běžet.“ Kovářová mu vytýkala, že vláda dva měsíce řeší personální problémy místo konsolidace veřejných financí, a připomněla, že předchozí vláda předala rozpočet s deficitem pouhých 2% k HDP.

Svoboda versus bezpečnost – sociální sítě pro děti

Překvapivým tématem bylo oznámení Andreje Babiše, že vláda zvažuje zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, podobně jako v Austrálii. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že plošný zákaz by vyžadoval ověřování totožnosti občanským průkazem, což by znamenalo konec anonymity na internetu.

Vondráček zaujal jasně libertariánské stanovisko: „Jakmile se vzdá společnost svobody ve prospěch bezpečí, nakonec může ztratit oboje dvoje. A tohle to jsou slova Benjamina Franklina.“ Upozornil, že by takový zákaz mohl vést k odchodu některých sociálních sítí z českého trhu, podobně jako Elon Musk čelí tlaku Evropské unie kvůli regulaci DSA (Digital Services Act).

Když byla otázka směřována na ochranu dětí a jejich duševní zdraví, Vondráček připustil, že jako otec malého dítěte chápe výzvu, ale trval na tom, že svoboda nesmí být obětována: „My bychom tu svobodu měli hájit, kdo jiný než Svobodní.“ Kovářová označila téma za velmi závažné, ale varovala před tím, aby byl návrh jen další „perličkou“, kterou Babiš vypouští do médií, aby odvedl pozornost od skutečných problémů vlády.

Komunikace a politická kultura

Vondráček se během debaty snažil prezentovat jako zastánce slušné politické diskuse. Kritizoval „soudy“ typu označování části politického spektra za „svoloč“ a odmítl minulé výroky o demonstrantech jako o „proruských silách“. Navrhl, aby občané měli možnost „opravovat zákony vládní většiny třeba ve formě lidového veta,“ což je dlouhodobý program Svobodných. „Ať občané nemuseli jenom chodit frustrovaně na demonstrace, ale mohli si třeba sesbírat nějaké podpisy a zabránit, já nevím, korespondenční volbě nebo něčemu, co je pro ně důležité,“ vysvětloval.

Bartoš mu ale připomněl nesrovnalosti v komunikaci koaličních partnerů. Zmínil, že Jindřich Rajchl (PRO), dříve demonstrace vehementně podporoval, ale nyní je kritizuje: „Když se demonstrovalo proti minulé vládě, když Andrej Babiš křičel Fialova drahota, tak v pohodě. A když opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě nebo nespokojení lidé jdou do ulic, tak ti samí politici tohle to shazují.“

Vondráček se od Rajchlových výroků distancoval a zdůraznil, že osobně podporuje právo na shromažďování. Připomněl případ muže, který přišel na protivládní demonstraci obhajovat Petra Macinku a byl „polit vodou a nadávali mu“, ale přesto zůstal a snažil se komunikovat: „A já tohle to musím ocenit, protože pokud tam ten člověk nejde tu demonstraci kazit, pískat, narušovat, bučet, tak je to přece v pořádku.“

Vztah k Evropské unii a zahraničí

Bartoš se Vondráčka zeptal na konzistenci jeho postojů k Evropské unii, připomněl mu, že Svobodní prosazujícího Czexit. Vondráček na to nereagoval přímo a namísto toho se zaměřil na kritiku EU: „Ursula von der Leyen vyhrožuje velkými pokutami Elonu Muskovi, když nebude zavádět pomocí různých jeho algoritmů to, co si přeje Evropská unie formou DSA.“ Rovněž obhajoval cestu Petra Macinky do USA, kde měl jednat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ačkoliv nakonec kvůli sněhu zůstal ve Frankfurtu.

Redkace

Oblíbené štítky

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31