Chceme českou korunu! Aby byly Čechy český…! Tak mluvili ti, kteří přišli ke „stánku“ Svobodných, Trikolóry a Soukromníků v Českých Velenicích podepsat petici za zachování české koruny. O euro tady lidé moc nestojí, ačkoliv jde o městečko přímo na česko-rakouských hranicích. Vyslechli jsme stížnost na Klause a Kalouska i na nápisy v němčině. Na euro jsme se zeptali také v Rakousku. Nostalgie po šilinku a slova o zdražení pečiva, zeleniny…

Lidé z Českých Velenic jezdí do Rakouska za prací, nakupovat, Rakušané k nim zase do restaurací, k zubaři… dělí je doslova jen několik stovek metrů. Přesto lidé v Českých Velenicích příliš myšlence na zavedení eura v Česku nefandí. „Naše koruna je vzácnější, chci českou měnu,“ vysvětlila Miluše Kovaříková, proč se rozhodla podepsat petici za zachování české koruny. V Českých Velenicích žije už dvacet let. Do Rakouska, kam to má doslova „coby kamenem dohodil“, prý nejezdí. „Nemám to tam ráda,“ svěřila se.

„Čechy krásné, Čechy mé… já chci, aby byly Čechy český. Bojovalo se tady za to, budovalo se to léta. A kde to dnes všechno je?“ podotkla Alžběta Boháčová.

„Proč bychom měli mít euro a přispívali na migranty, které mi tady absolutně nechceme?“ dodal Vladimír Vortner a oba podepsali petici.

Podle starosty Českých Velenic Jaromíra Slívy lidé s tím, že v sousedním městě platí jinou měnou, problém nemají. „Není problém vyměnit si peníze nebo platit kartou. To už je úplně běžné. Domnívám se, že lidé spíš přemýšlejí o tom, co by nám to přineslo, jak by se případně zdražovalo a podobně,“ uvedl.

Kalousek ani Klaus to neudělali! Zdražení se nebojím…

Opačný názor než většina lidí, která se u „stolečku“ zástupců Svobodných, Trikolóry a Soukromníků zastavila, měl Vladimír Tupáček. Nutno podotknout, že byl jediný, s kým jsme v Českých Velenicích mluvili, koho by prý přijetí eura potěšilo.

„Abych to nemusel pořád měnit. Vždyť mi tady bydlíme kousek. Do toho Rakouska jezdíme za levnějším zbožím, což tady Kalousek ani Klaus neudělal. No tak proto,“ vysvětlil, proč by českou korunu za euro klidně vyměnil. „To víte, že bych to oželel. Ty centy mi dělají trochu problémy, ale já bych si zvykl. Zdražení se nebojím, vůbec ne,“ prohlásil rozhodně.

Jak prozradil lídr Svobodných Libor Vondráček, petice za zachování české koruny má už více než třináct a půl tisíce podpisů. „V Českých Velenicích se objevilo pár zastánců eura, ale jinak lidé spíš chtějí zachování české koruny. Až mě to samotného překvapilo vzhledem k tomu, že jsou hned u Rakouska. Je to podobné jako v ostatních městech,“ uvedl Vondráček s tím, že hodně lidí mluví o tom, že mají informace od přátel ze Slovenska, kteří už euro mají, ale situace není tak růžová, jak si představovali.

To, že lidé, se kterými v Českých Velenicích hovořili, chtěli vesměs zachovat českou korunu, potvrdil i zástupce Trikolóry Štěpán Tampír. „I tady, ačkoliv jsme na hranicích, většina lidí mluví o tom, že chce zachovat měnu, na kterou jsou zvyklí. Nechtějí vstoupit do eurozóny například proto, jak už řekl i Libor Vondráček, že mají informace ze Slovenska, že se většina věcí zdražila.“

Euro a zdražení? Vzpomínky z Rakouska…

V Rakousku vyměnili šilink za euro už zhruba před dvaceti lety. Přesto někteří na původní měnu vzpomínají s určitou nostalgií.

„Je to těžké. Byli jsme na to zvyklí. Dlouho jsme pak mluvili ještě o cenách v šilincích. Pletlo se nám to,“ pokrčila rameny žena, která se představila jako Helen Balasch, která žije ve vesničce nedaleko rakouského Gmündu. Z eura není příliš nadšený ani její manžel Thomas. „Bylo mi trochu přes 40 let, když přišlo euro. A vzpomínám si, co všechno se zdražilo. Hlavně potraviny, pečivo, zelenina. Myslím, že oblečení ani ne, možná bylo i levnější. Ale jídlo přece jen potřebujete víc než nové oblečení,“ usmál se starší pán.

„Někteří říkají, že to byla spíš inflace. Ale podle nás se skutečně dost zdražovalo. Bavili jsme se o tom s přáteli a všichni jsme se na tom shodli,“ doplnila ho manželka a dodala, že kvůli zdražení tehdy omezili i návštěvu restaurací. „Jako mladí jsme milovali společnost, chodili jsme dost často. Pak ale skutečně o něco méně. Pamatuji si to,“ zamyslela se.

Na druhou stranu se ale manželé shodli na tom, že při cestování je to s jednotnou měnou jednodušší. „I pro podnikatele je to asi lepší. Náš syn na euro nedá dopustit,“ pokrčil rameny Thomas.

Německé nápisy v Českých Velenicích. Lezeme Západu do…?

To, že české a rakouské městečko spolu úzce sousedí, je vidět v Českých Velenicích na každém kroku. Není totiž výjimkou, že české nápisy jsou doplněné i těmi v německém jazyce. „Herzlich Willkommen“ vítá například jeden ze salonů, kde si můžete nechat udělat například kosmetiku. Nápis v němčině najdete třeba i na stojanu s informací, kde mají návštěvníci zaparkovat. Nechybí ani na domě, kde nabízí potřeby pro zvířata. „Alles für tiere,“ dozvíte se tak například. Naopak v Rakousku jsme si ale žádných českých nápisů nevšimli.

„Tak já si myslím, že to obecně vyplývá z toho, že Češi té němčině rozumějí víc než Rakušané češtině,“ domnívá se starosta Českých Velenic.

Místní lidé vysvětlují, že se snaží vyjít svým zákazníkům vstříc. A přece jen sousedé z Rakouska tvoří nemalé procento z nich. Některým starousedlíkům ale tato „vstřícnost“ tak úplně po chuti zřejmě není.

„Lezeme Západu do… víte, co chci říct!? Stejně jako jsme tam lezli Rusákům. My jsme fakt národ, to tedy…,“ uplivl si důchodce, kterého jsme se zeptali, co na nápisy v němčině říká. Jméno prozradit nechtěl a na naše další dotazy se už ani neotočil.

Rakušané se po epidemii ještě úplně nevrátili. Češi na nákupy jezdí…

Jak uvedl starosta Jaromír Slíva, po epidemii se lidé z Rakouska do Českých Velenic ještě úplně „nevrátili“. „Je vidět, že ještě doznívá taková ta koronakrize, ta uzávěra. Velenice se ještě nenaplnily těmi sousedy tak, jako to bylo předtím. Pomalu se to zvedá, přijíždějí. Ale když se podívám na nákupní centrum u hranic, tak tam bylo hlavně o víkendu vždy úplně plné parkoviště. Teď to tak není,“ vysvětluje.

Češi prý ale do Rakouska jezdí stále. „Jezdíme pro některé potraviny jako například jogurty, sýry, když jsou v akci. Drogerii nakupuji převážně tam,“ prozradila Edita Písecká, která si přijela nakoupit do Gmündu z Třeboně.

„Ty ceny nejsou většinou tak vzdálené těm našim, aby si tam lidé od nás nedojeli třeba pro kvalitnější zboží, nebo pro to, co tady u nás ve Velenicích v obchodech není,“ dodal starosta.

Zdroj: Parlamentní listy