Británie chce volný obchod se světem a Evropská unie jí dělá naschvály, tvrdí Payne (Svobodní)

Británie chce volný obchod se světem a Evropská unie jí dělá naschvály, tvrdí Payne (Svobodní)

„Vůbec bych se nedivil, kdyby dohoda v britském parlamentu narazila, protože vůbec neodpovídá tomu, co Velká Británie chtěla,“ soudí europoslanec Jiří Payne (Svobodní) s tím, že Evropská komise měla mít vyjednaný záložní plán.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) si ale nedokáže představit, že by Evropská unie v případě britského odmítnutí dále ustoupila. Klíčovým problémem je totiž otázka hranice v Irsku, kde je manévrovací prostor minimální.

„Sami Britové se přihlásili k tomu, že na Irském ostrově nesmí být pevná hranice, ale nechtějí být součástí celní unie. Tím vznikl ten obrovský problém. A musí být jednoznačné, že Unie stojí za Irskem a dohodou, která ukončila letitý náboženský konflikt. Jakákoli změna je vyloučena a byla by to obrovská chyba,“ upozorňuje.

„Brexit je z hlediska britské pozice ve světě i výhledu stability, ekonomiky a životní úrovně negativum. Jsem rád, že obě strany dělají vše pro to, aby minimalizovaly škody, které to způsobí.“ Luděk Niedermayer

Payne ovšem namítá, že na irské hranici funguje volný pohyb zboží a osob už od roku 1922: „Nebýt Evropské unie, tak se Britové s Iry umí domluvit na prostupné hranici. Problém není na britské straně, ale na evropské.“

Podle něj jde ze strany Unie o záměr a politickou schválnost, protože přístup na jednotný trh má například i Norsko, v případě Velké Británie k tomu ale chybí politická vůle.

„Jednotný trh je absolutně uzavřený do sebe a nekomunikuje s vnějším světem. Všechny sousední státy Evropské unie jsou destabilizované, protože Evropa se uzavřela do sebe a přestala obchodovat s okolím. A samozřejmě dochází k destabilizaci, migrační vlna je důsledkem této unijní obchodní politiky,“ tvrdí Payne.

„Britové chtějí mít se světem daleko volnější obchod. Jednotný trh se odlišuje od toho, co zbytek světa rozumí pod volným obchodem.“ Jiří Payne

Nidermayer ovšem jeho výroky považuje za absurdní. Během jednání se prý ukázalo, že Britové chtějí mít celní systém a obchodní dohody dramaticky odlišné od Evropské unie, a to vyvolává potřebu, aby hranice mezi jinak postavenými obchodními zónami nebyla volně prostupná.

„Je to rozhodnutí Británie. Já bych byl hrozně rád, kdyby výsledek byl podobný norskému modelu, bohužel politická vůle tvrdého křídla Konzervativní strany je úplně jiná. A to je hlavní komplikace,“ uzavírá europoslanec zvolený za TOP 09 a STAN.

Zdroj: plus.rohlas.cz

CELÝ ROZHOVOR

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31