Velká Británie jako první členská země Evropské unie tento politický integrační projekt po třech letech peripetií zdárně opouští. Celý proces Brexitu nastavil zrcadlo základům evropského
Gratulujeme britským voličům k potvrzení, že výsledek referenda nebyl omyl. Již tři roky trvající přetahovaná o to, zda a jakým způsobem Velká Británie opustí EU,
Ve čtvrtek 21. března proběhne zasedání Evropské rady, na kterém se bude hlasovat o odkladu brexitu, který je naplánovaný na 29. března. Svobodní vyzývají premiéra České republiky Andreje Babiše, aby využil svého práva dle čl. 50(3) Smlouvy o Evropské unii a hlasoval proti odkladu. „Je evidentní, že britský parlament neodsouhlasí dohodu o vystoupení v současném znění ani dnes ani za měsíc. Zároveň se nezdá, že by vláda premiérky Mayové měla jasný plán, co v rámci prodloužené lhůty dělat jinak. Odklad brexitu by uvrhl celou Evropskou unii do procesního kómatu,“ shrnul předseda Svobodných Tomáš Pajonk.
K napsání tohoto článku mě přiměla smršť kritiky, která se poslední dny valí na Velkou Británii kvůli brexitu. Především pak na ty její voliče, kteří
Brexit se blíží a zatím to vypadá, že letitá vyjednávání byla zbytečná. Nepřeceňujme schopnosti vyjednávačů z Velké Británie, nicméně jednání Evropské unie si nezadá s
Podle filozofa Miloslava Bednáře je brexit třeba jednoznačně podpořit: „To, že se tradičně nejdemokratičtější země Evropské unie rozhodne ji kvůli naprostému nedostatku demokratických zásad opustit,
Britský parlament dnes čeká důležité hlasování o dohodě s EU. Očekává se její odmítnutí. Méně zřejmý je další vývoj situace.
Podle britské premiérky Theresy Mayové je na dosah dohoda o uspořádání budoucích vztahů s Evropskou unií, která bude pro Spojené království výhodná. Dohodu o brexitu ale kritizuje opozice, a to parlamentní i vnitrostranická. Podle BBC má premiérka na své straně jen menšinu konzervativních poslanců.
Zvolil jsem si tento titulek proto, že EU nabízí Británii 21 měsíců na přechodné období po odchodu z bloku. Součástí „bruselské nabídky“ je, že v Británii bude další skoro dva roky platit unijní právo, i když se Londýn nebude smět účastnit rozhodovacích procesů.
Mainstreamová média, propaganda EU a podobně se nás snaží přesvědčit, jak Velká Británie, respektive Britové by v referendu znovu pro Brexit nehlasovali.
Poslankyně Markéta Šichtařová, vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.
Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.
Inflační krize a její řešení
Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.
K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.
Daňová kvóta jako hlavní problém
Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.
Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.
Živnostníci a koncesionářské poplatky
K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.
Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.
Bydlení jako priorita
Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.
Závěrem
Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.
