Kandidát do Evropského parlamentu Karel Diviš souhlasí s tím, že současná vláda měla škrtat více, lépe než tato vláda to dělal jako bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Diviš a Pospíšil zdůrazňují, že škrty měly přijít na straně státu, ne na úkor občanů.
Jestli se Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) něco povedlo, tak to byly jeho škrty, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka kandidát do Evropského parlamentu Karel Diviš. Současná vláda podle něj měla po vzoru bývalého ministra financí víc škrtat. Zdůraznil, že měly přijít na straně státu, ne na úkor občanů.
„Vadí mi, že vládní konsolidační balíček úplně zabrzdil nastartování české ekonomiky,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS neúspěšný prezidentský kandidát Diviš. Zároveň uvedl, že vláda měla víc škrtat, podobně jako bývalý šéf státní kasy z kabinetů Mirka Topolánka a Petra Nečase.
„Já bych daleko víc škrtal. Jestli se něco povedlo otci zakladateli TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, byly to jeho škrty v době minulé krize v letech 2009 a 2010. Škrtal hned a na nic nečekal. To se mi líbí,“ uvedl Diviš, který bude příští rok usilovat o křeslo europoslance na kandidátce Svobodných.
K pochvale pro bývalého šéfa TOP 09 se přidal i Pospíšil. „Miroslav Kalousek se nebál seknout do veřejných výdajů, tedy škrtat více, ale škrtat na straně státu, ne na straně občanů. To je podle mě klíčové. Ve chvíli, kdy narůstají mandatorní výdaje a rozpočet je čím dál více nabubřelý, tak je třeba primárně třeba šetřit na rozpočtu,“ uvedl europoslanec v pořadu Co na to vaše peněženka.
Kabinet Petra Fialy (ODS) na příští rok počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun. TOP 09 podle Pospíšila chtěla šetřit ještě víc a schodek snížit. „Byl to kompromis ve vládní koalici. Budu doufat, že se oněch 252 miliard schodku podaří dodržet,“ uvedl Pospíšil.
Zároveň zkritizoval opozici, že straší před vyšším schodkem. „V situaci, když máme rozvrácené veřejné finance, je pro opozici strašně jednoduché pouze kritizovat a nic nenavrhovat. Ale hnutí ANO za ten rozpočet částečně nese odpovědnost,“ řekl europoslanec. Narážel tím na skutečnost, že resort financí mělo pod sebou osm let hnutí Andreje Babiše (ANO).
Přepis rozhovoru:
A já už dvojici hostů přivítám. V tuto chvíli zdravím Jiřího Pospíšila. Pěkný večer. Krásný večer. A ve studiu vítám také Karla Diviše. Pěkný večer i vám. Dobrý večer vám i vašim divákům. Pane Diviši, začnu s dovolením rovnou u vás. Danuše Nerudová, ekonomka, také kandidátka na prezidentku, v rozhovoru v pátek v reakci na schválení rozpočtu ve sněmovně prohlásila, že konsolidace mohla být mnohem vyšší. Takže když teď vidíte ty mediální přestřelky vlády a opozice, tak jak se to povedlo? Tak jak se to povedlo, co se týká občanů, vlastně se teprve ukáže. Sami víte nebo sama víte, že pokud třeba snížíte DPH áčko, tak není jasné, jak se to promítne do finálních cen. Myslím si, že to, co všechny občany trápí a co trápí mě, ať už jako občana, otce dvou dětí nebo jako podnikatel, jako politika, je to, že tady je zhruba 2 miliony osob žije buď v chudobě, nebo od výplaty k výplatě, což nějakých 30 let revoluci je úplně strašné. Takže kdo si vylosuje z těch jednotlivých sociálních skupin toho Černého Petra víc nebo méně, to si nedokážu hodnotit. Mně prostě vadí, že ten konzervační balíček úplně vlastně zabrzdil nějaké nastartování, nastartování ekonomiky. Tak abych to shrnula, tak byste přidával nebo ubíral v tom balíčku, v tom rozpočtu? Já bych jako když tady máme hosta s TOP 09, tak bych jednak daleko víc škrtal, protože otec zakladatel TOP 09 pan Kalousek byl ministrem financí a jestli se mu něco povedlo, podle mého ekonomického názoru vzdělání. V době té minulé krize v letech 2 devět, dva 10 tak výrazně škrtala hned nečekal na nic. Takže to se mi líbí. A pak věc, o které se málo mluví, kdy vláda na té tiskovce v rámci toho balíčku říkala, že nebude vlastně omezovat investice z evropských peněz pro investiční peníze, tak já sám jsem z IT oboru, kde se chystaly projekty mnoho let různých českých firem v tzv. oblasti ipcej to zas bude znát pan europoslanec impoltnprodjexkomon juropeninte rest společné evropské projekty toho celoevropského zájmu, kde byly české IT firmy, které chtěly opravdu udělat unikátní věci, co se týká využití cloudových služeb, využití umělé inteligence. A toto všechno vláda zastavila a vyšumělo to, prošumělo to a nikdo se o tom ani třeba nebaví. Takže jeden konkrétní příklad s dovolením postupně. Obrátím se na pana Pospíšila. Pane europoslanče, nehoníte tedy tzv. dva zajíce najednou ve chvíli, kdy váš kolega Zbyněk Staňura, ministr financí, říká, že vláda chtěla být sociálně smířlivá nebo sociálně citlivá, když budu přesná, ale zároveň jsou tady kritici, kteří říkají, mělo seškrtat více. Já osobně si také myslím, že se mělo škrtat více. Pan kolega diskutér tady zmiňoval Miroslava Kalouska. Má pravdu? Miroslav Kalousek se nebál seknout do veřejných výdajů, tedy škrtat více, ale škrtat na straně státu, ne na straně občanů. A to si myslím, že je to klíčové, že ve chvíli, kdy tady narůstají mandatorní výdaje, kdy rozpočet je čím dál více nabubřelý, tak je třeba primárně šetřit na rozpočtu. Já si pamatuji dobu, byl jsem v té době vládě, kdy opravdu Miroslav Kalousek šel a ostrou tužkou seškrtal výdaje jednotlivých resortů včetně ministerstva spravedlnosti. Tehdy. Uvidíme, jak to bude se dařit této vládě. To schodek 252 miliard je kompromis. TOPka bych chtěla, aby ten schodek byl menší. Strany typu stát by ten schodek možná chtěli větší, jak jsem zaznamenal. Kterých představitelů. Toto je kompromis. Já alespoň budu doufat, že tady sedí 252 miliard podaří dodržet a že to číslo nakonec nebude větší, horší, jak o tom hovoří opozice. Ta samozřejmě straší. On je strašně jednoduché v této chvíli pouze kritizovat, když tu máme rozvrácené veřejné finance a nic nenavrhovat. Andrej Babiš i SPD to mají strašně jednoduché, protože kritizují, sami nic nenavrhují a hnutí ANO za ten rozpočet částečně nese odpovědnost. Andrej Babiš tady osm let vládl jako ministr financí a pak jako premiér, takže škrtat by se mělo určitě více. V tom má pan kolega diskutuje pravdu pan Diviš, že opravdu pokud budeme jenom zvedat daně, tak to oslabí celkový hospodářský růst a je to jaksi na úkor občanů, ne na úkor státu, takové reformy. Pane Pospíšil, ještě krátce, protože nesedí tady opozice, jak jste správně zmínil, pan Diviš, on říkal, že když už se škrtá, tak se škrtá na nesprávných místech. Jestli jsem to pochopila, tak vaše reakce na to? To jako bych, já zase úplně nedokážu potvrdit, já nejsem člen té vlády ani člen sněmovny. Tak to je informace, kterou se omlouvám, ne úplně potvrdit. Obecně škrtání dotací jako takových, pokud nemají investiční charakter, ale víceméně jsou to dotace, které narušují trh, tak je podle mě správný princip. Ale teď bychom se museli podívat na konkrétní škrtání, které nastává. A dodám k tomu tolik. Pořád si myslím, že je možné šetřit na straně státu a k tomu ještě prostor určitě je. Na druhou stranu říkám, tato vláda v té politické bídě, jaké se nacházíme, našla odvahu, našla odpovědnost a něco navrhuje. Takže my to buď máme reformní kroky, které se snaží prosadit tato vláda a snížit schodek rozpočtu za dva roky o 150 miliard, anebo to máme opozici, která říká, zdá se, šetřit nemusíme, jakékoliv šetření je špatně. Ono totiž, aby byla se férový vůči vládě, on udělá šetření, které se nijak nedotkne občanů. Takové zkrátka neexistuje. Nebo to které sociální skupiny se dotýká a v jakém rozsahu. A tady já souhlasím s tím, co říká pan kolega Diviš. Nemělo by se to dotýkat těch nejchudších, ty by, ti by neměli nést dopady za kroky a změny v daňovém systému, které se na. Čili děkuji. Tak zkusme být konkrétní. Dnešní zpráva, ve školském rozpočtu chybí více peněz, než se původně uvádělo. Školství, jeden z resortů, kde se muselo škrtat, ale nakonec údajně ne tolik, jak bylo plánováno. Celkově ale to vypadá, že nejsou prostředky na 17 tisíc nepedagogických pozic. To je dnešní zpráva na Seznam Zprávách. Pane Diviše, není to právě ten případ, že to dopadne zkrátka na střední třídu, na to nejchudší? Tak já musím říct, že je fajn, že mě pan europoslanec Pospíšil vlastně chválí a souhlasí se mnou, ale musí si uvědomit, že on je součástí TOP 09, je součástí té vládní koalice. Abych odpověděl konkrétně, pokud by se chtělo, tak všechny věci jdou udělat, jo. My třeba říkáme správně, že chceme dát dvě % HDP na obranu a my je vydáme vlastně hned v tom roce, kupujeme nějaký pětatřicítky, místo abychom teda rozložili, dorovnali ty dvě % HDP. Všichni asi se shodnou, že v dnešním světě, kde vládnou války, bohužel je potřeba posílí obranyschopnost země, ale může se to dělat postupně. Může, omlouvám, ta otázka zněla jinak. Ta otázka zněla tak, peníze bylo nutné šetřit ve školství. Peníze se dají najít i v jiných těch kapitolách, rozložit se třeba ty investice na obranu a část peněz dát do školství například. Všechno se dá udělat. Když, pane Pospíšile, budu citovat pana Diviše, přece jen tady jste zástupce vládnoucí koalice, tak bylo nutné škrtat právě ve školství, když máte jednu z priorit danou investici do vzdělávání? Já jsem také řekla, tu vládu já chválím za to, že to je jediná politická síla v této zemi, která byla schopna, ochotna činit nepopulární kroky. A ve chvíli, a tady opakuji, já pana Diviše nechválím, to, že s něčím, s tím souhlasím, mně připadá, že v korektní politice neznamená, že je špatně. Ale ještě k tomu řeknu jednu věc. To, že ta vláda musí, učiní kroky, které se někoho dotknou, to je realita. A ve chvíli, kdy se navýšily peníze a garantují se peníze pedagogickým pracovníkům, tak bohužel nepedagogických pracovníků je ta situace složitější a někdy se ty peníze ušetřit musí. A já vám teď neumím říci, jestli jsou jiné oblasti ve školství, kde je možné i tam nějaké peníze ušetřit. To je jako velmi sporné. Říká třeba pan kolega Diviš ve vztahu k těm penězům do obrany. Žijeme v geopolitické situaci, válka na Ukrajině, blížící se možný konflikt na blízkém východu. V tuto chvíli zatím teda jenom válka jenom v uvozovkách, zdůrazňuje, mezi Hamasem a Izraelem, ale nevíme, kam se rozšíří. No, máme tedy odkládat nárůst peněz na obranu? Já si myslím, že si to nemůžeme dovolit. To, že ten nárůst byl nutný učinit okamžitě v tuto chvilku, protože bezpečnost této země, zkrátka priorita číslo jedna. Tak to aspoň čtu já v tomto směru. Takže někde se to ušetřit ty peníze musí a bude muset ministr školství a vláda řešit, nakolik jsme schopni s úsporami v oblasti školství přežít, aniž by to mělo dopad na kvalitu školství v této zemi. Pane dějiště, nemá pan Pospíšil pravdu? Není ta rovnice zkrátka neporovnatelná? Tak já mu platím tím, že s ním také souhlasím. A říkal jsem to v té větě první své, že určitě potřebujeme posílit obranyschopnost země. Ale víte, jak je to třeba tím tendrem na ty f 35. Za každou cenu se musí kupovat ta nejdražší technologie, když mnoho třeba vojenských expertů říká, že bychom vystačili s těmi Gripeny, že by to bylo levnější. Vláda si ani nenechala udělat tu nabídku, jo, rozumím všem těm věcem, že říkají, že přece jenom to není tak moderní atd. Spoustu vojenských expertů řekne, že by to stačilo. A tam byste třeba ušetřila peníze. Jasně, že já když budu z resortu armády, že budu chtít mít nejmodernější, nejmodernější technologie, stejně tak jako v IT, stejně jako ve všem, to je přirozené. Ale otázka, jestli skutečně třeba tady nešly ušetřit peníze a dát je třeba třeba do toho školství. Třeba. Pánové, posunu trochu list. Vy, obrátím list, vy jste oba kandidovali nebo budete kandidovat do Evropského parlamentu. Pan Pospíšil bude obhajovat svůj post. Když se podíváme na zadlužení ČR vůči HDP. Tak, máme to s otazníkem. Řekla jsem to za vás. Když se podíváme na české zadlužení vůči HDP, tak je stále relativně nízké. Řada ekonomů stále přibližuje, že standard v EU 84 %. Pane Pospíšile, existují podmínky, za kterých byste toleroval výší dluh vůči HDP? Máte pravdu. Ta míra dluhu vůči HDP je nižší než v jiných zemích, zemích západní Evropy. Problém ale je, jakým tempem se od doby COVIDu, od doby vlád Andreje Babiše zadlužujeme. Řekl to někde moc hezky. Pan Hampl, kterého považuje za jedno z předních ekonomů. Sice naše letadlo relativně vysoko, ale řítí se prudce dolů a ta rychlost pádu je rychlejší než v jiných zemích. A vezměte si jednu věc, je to zadlužení malé, velké. Je třeba říci, že příští rok tato vláda zaplatí 90 pět miliard korun pouze na obsluhu toho dluhu, to znamená pouze na úroky z toho dluhu. To je takový balík peněz. Pamatuji si dobu, kdy ta částka byla čtvrtinová, pětinová v době, kdy jsme ve vládě byli v rámci Nečasovy vlády. A dneska ta částka je tak obrovská, že to jsou, že to je rozpočet jednoho velkého resortu, jedno velkého ministerstva, kolik škol, km dálnic bychom byli postavit. Jinými slovy říci, nevadí to, nejsme zadluženi, zadlužíme se dále. Když to někdo říká hokej, ale musí tomu přiznat, jsme připraveni ročně vyhodit zbytečně desítky miliard korun pouze na úroky. Takže já žádným dluhem nesouhlasím. Chápu, že dneska moderním trendem, že každá demokratická země je do určité míry zadlužena, ale říkejme občanům i tebe, za jakou cenu, co musíme vynaložit na obsluhu dluhu. Takže já jsem pro to udělal maximum, pro to, abychom ten dluh snížili nebo aspoň aby dál nenarůstala. My jsme tady nemuseli více a více peněz vyhazovat na úroky. Letos je to osmdesát miliard, příští rok devadesát pět, patnáct miliard navíc, to tak je. Proč jsem se ptala, protože například ekonom Jan Švejnar razí teorii, že by toleroval takové dluhy, když to parafrázuji, ve chvíli, kdyby stát realizoval efektivní investice s nějakou vysokou návratností, tak pane Diviši, dokážete takové představit? Tak o tom jsem já tady mluvil. Pokud by byla skutečně vláda rozumná a měla velkou odvahu, tak když už jsme tedy roztočili takto velké deficity, tak já říkám, možná to mohl být poslední pokus a skutečně ty peníze dát do těch investic, strategických investic, inovativních projektů. A už se vám jmenoval konkrétní příklad, si to najděte, ICE, který třeba zarazil, ale určitě takových věcí bude víc. A k tomu 80 procentnímu zadlužení vůči HDP, to je pravda. Pak zase teda nechápu stranu to 9 a TOP 09 a jednoho z jejich vlastně lídrů do eurovoleb pana Niedermayera, proč trvají na přijímání eura ve chvíli, kdy je vidět, že ani ta Eurozóna neplní ta Masters k kritéria, z nichž jedno je právě šedesátiprocentní zadlužení? Určitě dobře, že to zadlužení máme, máme nižší, ale vlastně roztáčí se neuvěřitelná pila spirála a prostě nedává to vůbec smysl. To je vlastně dobrá otázka. Pane Pospíšile, je to stále tak vysoko na tématu dne přijímání eura ve chvíli, kdy budete kandidovat do Evropského parlamentu tzv. spolu, tedy s ODS a s KDU-ČSL? Pro TOP 09 je euro klíčovou programovou lodí. Ale prosím, nepleťme si národní politiku, evropskou politiku. Ono samo, že to vypadá, že euro souvisí s evropskými volbami a s evropskou politikou, ale o tom, zda euro v této zemi bude či nebude přijato, rozhoduje česká vláda a následně český parlament. Je to tedy vnitrostátní rozhodnutí a vidíte, že spoluvládne na české úrovni euro v tuto chvíli v zásadě, pokud jim neřeší a nezpůsobuje to kolizi nebo rozpad této vlády. Takže zní to lákavě, ale myslím si, že tři strany dokáží spolu solidně kandidovat a přitom nemusí mít společný názor na euro, které je vnitrostátním tématem. Nedával bych to úplně dohromady. Pane Diviše, je zdánlivě jednoduchá otázka, jak teď nastartovat českou ekonomiku? No, nastartovat českou ekonomiku, jak jsem říkal, vlastně udělat nějaká strategická rozhodnutí, strategické investice a vláda by jasně měla říci, co je český národní zájem, český národní zájem, která odvětví budeme dlouhodobě podporovat, v čem chce ČR být dobrá, protože pokud tady nebudeme mít finální výrobce českých produktů a služeb, tak se nikam neposuneme, jo, my se tady furt bavíme o HDP a v několika svých článcích pořád apeluji na to, že bychom se měli bavit o hrubém národním produktu, to znamená, co vyprodukují české firmy, čeští lidé, ať už doma nebo v zahraničí, protože to je to klíčové. Pokud tady budeme jenom spoléhat na zahraniční kapitál a ještě ty podmínky vzhledem ke Green Dealu. A mluvila jste o energetické krizi. Víte, že svobodní hodně brojí pro. Omlouvám 1 těm spalovacím motorům. Obyčejná odpověď. Stačí krátká. Co by byla ta jedna jediná věc, jak nastartovat ekonomiku? Co by byl ten národní zájem? No, určitě strategické, strategické investice. Já jsem mluvil třeba. Já, já jsem o tom mluvil v prezidentské kampani. Vlastně kdybychom to udělali, tak dneska jsme zabili dvě mouchy jednou ranou. Třeba obranné technologie, jo, já jsem mluvil o tzv. armádě. Dneska o to víc se to ukazuje jako naprosto strategická věc a máte tam IT, ve kterém jsme dobří, máte tam obranný průmysl, kde ČR taky hraje prim, tak to ještě třeba víc podpořit. Ale ať vláda vybere, ale ať hlavně něco dělá. Pane Pospíšile, má teď být priorita nastartovat ekonomiku, o čemž jsme tady hovořili, anebo se snažit udržet nebo zajistit lepší životní standard Čechům? Já si myslím, že vláda teď musela udělat nepopulární kroky a opět říkám, kdyby opozice předložila vlastní návrh, lepší návrh, tak určitě se o tom můžeme bavit. Ale ta neudělala nic a tato vláda prosadila konzervační balíček, to je nutnost a udělala to. A teď musí přijít druhý krok poté, co se stabilizují veřejné finance, a to je krok právě oživení, nastartování růstu. Odborníci o tom hovoří, vláda v té roli, v té věci může sehrát svoji roli. Například pokud vím, tak dneska jsem měl, pan premiér potkat se zástupci průmyslu, kteří chtějí prosadit kick a faktory u Plzně. To jsou investiční projekty, ve kterých se vláda může realizovat. Kdo může podporovat takové investice v ČR? A ty mají smysl. Podívej se třeba, jak Německo podporuje investice v oblasti polovodičů, investice z Asie, z Tchaj-wanu atd. A i my takové specifické, vysoce sofistikované investice s vysokou přidanou hodnotou bychom měli na našem území podporovat. Takže já doufám, že to vláda bude dělat. Teď řešila veřejné peníze, teď může přijít čas na posílení hospodářského růstu. Pánové, za malou chvíli poděkuji. Mluvili jsme o výdajích a také příjmech státu, tak tady jsou bližší čísla. Daňoví poplatníci příští rok zaplatí více než tisíc sedm set miliard korun. Spotřeba státu rychle roste. Výdaje za posledních deset let narostly o zhruba tisíc miliard korun. Příjmy rostou o poznání pomaleji. Vláda tvrdí, že předkládá odpovědný rozpočet, který pečlivě zvažuje, jak peníze daňových poplatníků utratí. Do rozpočtu státu přispějí zvýšenou zátěží skoro všichni. Firmy vyšší daní z příjmu, zaměstnanci znovuzavedením nemocenského pojištění. Zvedá se daň z nemovitosti, ruší se některé daňové výjimky a mění se daň z přidané hodnoty. To, co teda skutečně pocítí, je to, že tento rok za ně vláda zaplatila ten příspěvek na ty obnovitelné zdroje energie a přestanou platit. To jsou právě ty dotace, které se sníží. To, co platila vláda za občany, zvednou se jim ceny energií, všichni asi pocítí pro Čechy typické pivo, které bude přeřazeno, to čepované, do té nejvyšší sazby daňové. Přes polovinu výdajů tvoří sociální výdaje a výdaje na politiku zaměstnanosti. Pane Diviši, čeho vy se osobně bojíte po nástupu konsolidačního balíčku? Já osobně, tak jako občan, jak jsem říkal, vlastně někdo si toho Černého Petra vylosuje méně, někdo více. Já pořád se mi nelíbí, jak se tady řešila a řeší ta energetická krize a prostě pořád se nemůžu smířit s tím, když máme jednu z nejlevnějších výrob elektřiny, že platíme takové šílené peníze za elektřinu. Pane Pospíšile, má podle vás vláda plán b, pokud opět narostou ceny energií? Předpokládám, že ano. Minulý rok toto vláda řešila. Řešila to v době mnohem emocionálně vypjatější, kdy ceny začaly na počátku topné sezony výrazněji růst. Byli jsme schopni, a to jako výhoda, tady já musím chválit EU, v rámci spolupráce zemí v Evropě získat zásoby zemního plynu, nové přívody plynu z Holandska, z Polska, nové terminály, to je cesta, kudy do budoucna zajistit energii. Ve chvíli, kdy například nebude dostatek plynu, tak by dlouhodobě ten plyn zkrátka neměl zdražovat, jo, ta situace je opravdu jiná než na počátku ukrajinské krize nebo ukrajinské války nebo ještě lépe řečeno útoku Ruska na Ukrajinu. A já si myslím, že i přes určité třeba cenové výkyvy, které mohou nastat, tak dlouhodobě se do situace jako na počátku vlády nevrátíme. Máme totiž alternativní zdroje právě například pro zemní plyn. Pane Diviši, pan Pospíšil v tomto případě spoléhá mimo jiné také na EU. Tak jak to vidíte vy? Jak to vidím, tak tu akceschopnost, respektive neakceschopnost unie vidíme, vidíme na každém kroku. A on tady říkal o tom, že nesměšovat evropskou politiku s českou politikou, to úplně dobře nejde, byť samo technicky souhlasím, že třeba oru nerozhoduje europoslanec, ale to, jak jsme, jak jsme vlastně třeba v oblasti toho Green Dealu reagovali. Euro 7 jsme měli jsme ze stolu, protože prostě máme jinou strukturu ekonomiky než Němci a než Francouzi. Euro 7 jako z krátkodobého pohledu se může někdo říct, ano, pochválíme vládu za to, jak třeba konstatoval tady předseda svobodných Vondráček, že to není trest smrti, ale doživotí, že se o dali nějaký problém, respektive že to vlastně zase umocní tu elektromobilitu, protože teda nebude muset být nějaké jiné spalovací motory. Zůstaňme s dovolením, možná pane oděvěšiuté energetiky. Tak tam hodnotíte postavení Česka v rámci unie jak? Ne, tak zase upřímně to, že v té těžké situaci jsme zajistili nebo vláda zajistila ten plyn, to jsem několikrát hodnotil kladně, ale co se týká elektřiny, ta vláda prostě zaspala. Měla zastropovat ceny, ceny u výrobců, prostě nenechat to dojít takto daleko. České firmy i v tom automotive dneska krachují, jsou skupovány často německými firmami. Já se bavím s různými výrobci této oblasti a vlastně stane se, že už nám tady nebude patřit nic a nebudeme mít české výrobce, české producenty a potom s námi, nevím, co budeme dělat dál, potom s námi dáme asi nebo já pospíšilo. Když se vrátíme ještě k té energetice a nechám vás také zareagovat na pana Diviše, tak vy jste tady mluvil o tom, že česká vláda a pohotově zareagovala ve chvíli, kdy propukla válce, válka na Ukrajině, zareagovala na plynovou soběstačnost. Ale nehrozí tady podobná situace teď v souvislosti s vývojem konfliktu nebo války chcete v Izraeli, respektive na území Gazy? To mi kladete dobrou otázku, ale ještě dovolte jednu reakci na pana Diviše. Eura sedm, to je přesně příklad, kdy český ministr dopravy dal dohromady koalice, koalici zemí, která zablokovala ten nefunkční a destruktivní původní, podle někoho možná ambiciózní návrh Euro 7, který by vedl k poškození automobilového průmyslu v Evropě. Tady přece to je příklad toho, jak středně velká země, když je jakoby akční ministr, dokáže dát dohromady ostatní státy a zablokovat rozhodnutí, jo. Většina českých politiků na EU tady nadává, a když pak přiletí do Bruselu, tak tam dál nic neudělají. To byli mnozí ministři v minulých vládách atd. a za všechno může je Evropa. Ale tady je přece důkaz toho, že když ministr je akční, tak může to rozhodování Evropy výrazně ovlivnit spíše. Děkuji ještě. Prosím k té. Vašemu dotazu mi krátce. Ano, já chtěl na to reagovat, protože si myslím, že to byl úspěch opravdu pana, pana Kupky. A k té vaší otázce, samozřejmě, že konflikt, pokud se rozroste do světového nebo řekněme významného lokálního konfliktu, bude bohužel mít dopad na suroviny. Takže odpověď na váš dotaz je podle toho, zda konflikt se rozroste, do války se zapojí nedej bože třeba Hizballáh, pokynu Íránu atd., tak to už může mít dopad na ceny ropy a mezeni ceny zemního plynu na celém světě. Pokud ten konflikt zůstane lokální, pak si myslím, že dlouhodobě to mít vliv na ceny surovin nebude. Pane Pospíšile. Děkuji, děkuji pro ten, pro tuto chvíli, přeji vám hezký večer. Děkuji a přeji vám všem krásný večer, panu kolegovi do studia, všem divákům. Pane Diviše, na vás poslední otázka. Evropská komise zatím stopla podporu Gazy, nicméně tam dál proudí humanitární pomoc. Pro obnovu té finanční pomoci stačíme opravdu velmi stručně, máme Pánov finanční pomoci nejsem, protože nikdy není jisté, že se ty peníze nedostanou do rukou teroristů na nákup zbraní. Samozřejmě věcná materiální nebo lidská humanitární pomoc je naprosto v pořádku. Kandidát do Evropského parlamentu Karel Diviš. I vám děkuji, že jste tady byl. Děkuji za pozvání, hezký večer vám divákům i panu Pospíšilovi. Na dnešní peněženky je to vše, ale bude tady další zase. Zítra vás čekají hlavní zprávy. Na viděnou.
