Libor Vondráček
Zdravíme naše věrné i méně věrné diváky, těší nás, že jste tady s námi. Je čtvrtek večer a se čtvrtkem večer přichází taky pořad facka zprava, tentokrát, tentokrát zprava. Vedle mě sedí Jan Tománek, Honzo, ahoj,
Jan Tománek
Ahoj, Libere,
Libor Vondráček
Jsem rád, že jsi dorazil. My si dneska spolu budeme povídat o svobodě slova, o tvé tvorbě, o zpětné vazbě, kterou dostáváš na svých streamech i o tom třeba, jak se daří některé myšlenky ventilovat, šířit, jestli náhodou neexistují nějaké skryté hranice toho, o čem se třeba smí mluvit, nesmí mluvit, protože myslím si, že se potýkáme poslední roky, zejména od doby, kdy tady velkým tématem byl covid s tím, že ta svoboda slova a šíření některých informací po sociálních sítích a po internetu obecně není úplně stejné a některé názory můžou zaznívat, jiné je třeba takzvaně korigovat, jak řekl náš pan premiér, máme právo na korigované informace, nicméně nebudeme se bavit jenom o tom, o čem jste se mohli sami dočíst v popisku toho videa, nebudeme tady klást otázky, které jsme si připravili, ale budeme klást i vaše dotazy, vaše otázky, takže i tentokrát se můžete ptát, pokud nám stihnete položit dotaz do půl deváté. Určitě se na vás dostane, takže pišjste, pište ty otázky, včas to stíháme všechno probrat. Těším se na ně, jsem velice rád vždycky, když se na něco ptáte v průběhu těch rozhovorů, tak to zajímavým způsobem rozvíjí tu naší diskuzi. No, ale protože už je téměř svátek, tak to zase nebudeme brát tak moc vážně a možná se budeme snažit i trochu v takovém odlehčeném duchu ta témata, která ne vždycky jsou lehká, nakousávat. A já začnu takovou veselou historkou, ty jsme přinesl knihu, jestli nevíte průvodce králičí Norou, nejnovější knížka od Honzy Tománka s tím, že ty máš řád, ty zvířecí motivy ve svých dílech, Kozí příběh, to je zase něco, co určitě můžou znát i mladší diváci, kteří mají rádi.
Jan Tománek
Ty jsi zamluvil veselou historku, jestli chtějí veselou hysterku?
Libor Vondráček
Ano, beru to trošku zeširoka, já už jsem trošku ve sváteční náladě, ale veselá historka, pojďme zpátky k tomu, Honza dneska přišel na rozhovor a říká tady ti nesu knížku a já jsem teda poděkoval, říkal jsem, ty už mi jí jednou dál, dostal jsem ji od tebe na cvičení někde, nevím, nevím, jestli to bylo na cvičení nebo v kavárně po cvičení, ale určitě jsem ji od tebe dostal, nicméně je to dobře, že ji tady mám s sebou, protože na ní takhle můžu mávat. Na naše diváky, aby se třeba i více zajímali o tom, co je vevnitř. A ty nám to trošku i prozradíš, asi nebudeš spoilerovat. Stoprocentně, ale chápu správně, že to, co se dělo v těch uplynulých letech, nejenom tobě, ale i celé naší společnosti, tak tě trochu motivovalo k tomu, o čem je.
Jan Tománek
To, ani ne, co se dělo, ale co se děje. A spíš a vždycky říkám, že já jsem tu knihu napsal vlastně jako z lenosti, protože já nevím, jestli ses někdy, jestli třeba to už většinou asi moc neděláme, když někomu se snažíš vysvětlit vlastně, když se tě zeptá, co vlastně se děje a s čím máš ten problém, jo, tak ono těch témat a těch problémů je vlastně jakoby tolik, že já, když o tom začnu mluvit, ať už jako člověk začne Green dealem přes nějakej covid, přes, já nevím, problémy, jak se tlačej Gender XY, přes, přes nějaký změny školství, tlačení, tlačení grede, rezetu, Green dealu a všech těchhle těch věcí, tak vlastně člověk, když o tom pak začne mluvit, tak si připadá po pěti minutách vlastně jak blázen konspirátor a vlastně nevíš, kudy to vůbec zachytit, jo, takže vlastně já jsem do tý knížky vlastně napsal takových 33 vlastně základních kapitol, těchhle těch všech témat s tím, že každý z, každý z těch témat má nějaký jako 23 stránky a je to takovej jako, takový hrubej průvodce tu králičí Norou vlastně, když začínáš s tou konspirací, tak abys věděl, od čeho se máš odpíchnout, a pak je to už na samostudium.
