Před rokem a půl v Brně vyvrcholil spor mezi klasickými taxikáři a společností Uber. Krajský soud v Brně tehdy totiž odsouhlasil předběžné opatření zakazující fungovaní společnosti ve městě. Žalobce (tedy Lidotaxi a potažmo i město Brno) tvrdil, že Uber vykazuje všechny znaky platné pro taxislužby, a tudíž by se mu mělo měřit stejným metrem. Společnost údajně ignorovala všechny podmínky nutné při provozování klasické taxislužby – neměla taxametr a vůz nebyl viditelně a čitelně označen žlutou svítilnou a nápisem TAXI. Podle rozhodnutí krajského soudu se v případě Uberu o alternativní taxislužbu nejednalo a většina jeho principů tudíž byla v rozporu se zákonem.
Vláda zastaralými regulacemi brání inovacím v taxislužbě. Historicky byla taxislužba regulována téměř všude na světě. Regulace tohoto konkrétního odvětví byla také široce přijímána a vítána.
Uplynulo 200 let od slavného rozbíjení strojů dělníky, kteří měli obavu, že jim vezmou navždy práci. Z dnešního pohledu nám připadá jejich ničení nesmyslné a krátkozraké, avšak tento způsob myšlení ve společnosti nevymizel.
Tenhle článek je věnován všem, kteří se potřebují odněkud někam dostat. Bude se zabývat individuální veřejnou dopravou. Laicky jde o taxi, uber, spolujízdy atd, atd… Abych dokreslil situaci, jdu na to přes peníze.
Brněnský krajský soud zakázal alternativní taxislužbu Uber. Přitom je jasně vidět, že Uber dokáže dodávat služby levněji a často i lépe jak samotné státem licencované
Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.
Summit NATO a prezident Pavel
Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.
Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.
Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl
Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.
Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.
Pragmatická vize bezpečnosti
Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.
Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.
