Mediální střípky Svobodných. Svobodná hospoda dnes na téma doprava nejen v komunální politice – 13/2022

Mediální střípky Svobodných. Svobodná hospoda dnes na téma doprava nejen v komunální politice – 13/2022

 

Týdeník Svobody – 13. týden 2022

Zobrazit email v prohlížeči 

 

 

Svobodě a odpovědnosti jednotlivce zdar!


V pondělí nás čeká další díl naší KOMUNÁLNÍ Svobodné hospody! Tentokrát se budeme věnovat dopravě z pohledu komunální politiky (archiv komunálních speciálů zde). S naším speciálním hostem Mojmírem Mikulášem z iniciativy jedemeautem.cz budeme diskutovat o dopravě nejen z pohledu komunálního politika. 

 

Přijďte diskutovat do online hospody přes ZOOM na Svobodná hospoda nebo můžete debatu sledovat na našem Facebooku. ZOOM: meeting ID: 988 4029 5488, Passcode: sberanem

 

 

 

 

 

SANEP sbírá preference online a můžete se do něj zapojit zde po registraci na jejich webu, v únoru jsme měli o 0,3 % více než v lednu.

 

 

      

S pozdravem a přáním hezkého dne

Libor Vondráček

předseda Svobodných

„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“      

 

 

 

1) Senátor Chalupský: Kdo začne někoho tlouct, zaslouží sám výprask.

„Česko dělá správné kroky a dobře pomáhá tmelit podporu Ukrajině. Kromě srdce do toho však musíme dát i rozum, využít příležitost. Nesmíme to zvorat sluníčkářským přístupem. Budoucnost ČR i Evropy pak může být výrazně lepší než nyní,“ říká v rozhovoru pro Parlamentní listy senátor Jaroslav Chalupský, zvolený za Svobodné.

 

2) Ulevit střední třídě a neplatit z rozpočtu nesmysly. Jan Dočekal o tom, co všechno se schová pod „pomoc potřebným“.

„Sice můžeme vidět menší změny k dobrému ve smyslu zrušení EET, jednodušší vyřizování pracovních povolení pro občany Ukrajiny apod., ale na druhou stranu jsou zde pro spoustu podnikatelů například v autodopravě téměř likvidační faktory spočívající v nárůstu cen energií a pohonných hmot,“ říká v rozhovoru místopředseda Jan Dočekal. Celý rozhovor je k dipozici zde

 

3) Fialo, inspirujte se Polskem, snižte daně, vyzval premiéra předseda Vondráček. 

Snaha vychovávat občany, aby méně jezdili autem, to by mně sedělo spíše ke Straně zelených než k ODS. Výběr dopravního prostředku má být individuálním rozhodnutím. Jezděte autem nebo třeba na koni. My vás vysokými daněmi k používání správných dopravních prostředků vychovávat nebudeme! Naopak navrhujeme nižší spotřební daní a aktuálně i snížení DPH z pohonných hmot po vzoru Polska“, navrhl ve svém příspěvku předseda Vondráček a rovněž připomněl petici za snížení daní z pohonných hmot

 

4) Dotace? Přehazování peněz na projekty, o kterých rozhodují úředníci, myslí si Karešová.

„Podle mě není žádný důvod k tomu, aby živá kultura byla dotovaná, tedy placená lidmi, kteří ji nekonzumují. O finanční stránku by se měl postarat provozovatel či pořadatel sám,“ říká v rozhovoru pro Parlamentní listy Markéta Karešová. 

 

5) Zálom: Naše svoboda se stává jednou z obětí ukrajinské války. 

Místopředseda Luboš Zálom se ve svém blogu věnuje otázkám svobody v kontextu s konfliktem na Ukrajině a v širším důsledku se věnuje aspektům, které mohou z válečného konfliktu vzniknout. Blog Echo24.   

 

6) Cenzura Evropské unie? Nepřibližujme se Rusku nebo Číně, varuje Matěj Gregor. 

Evropská unie se snaží o zavedení jakéhosi „ministerstva pravdy“, které bude vyhledávat nevyhovující názory a „patologické jevy“,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro Parlamentní listy předseda spolku Odchod.eu a člen Republikového výboru Svobodných Matěj Gregor. Celý rozhovor je k dispozici na tomto odkaze.

 

 

29. 3. 1990: Shromažďovací právo v Československu

V účinnost vešel zákon o právu shromaždovacím, který dával všem právo shromažďovat se bez předchozího povolení orgánu veřejné moci. Tak k naší radosti rozhodlo Federální shromáždění ČSSR.

 

30. 3. 1870: Právo volit bez ohledu na rasu
 
Do americké ústavy bylo formálně přijato právo volit bez ohledu na rasu. Další důležitý okamžik na cestě k plné rovnoprávnosti všech občanů USA, naštěstí však ne okamžik poslední.

 

31. 3. 1991: Faktický zánik Varšavské smlouvy

Byly rozpuštěny vojenské struktury Varšavské smlouvy. Ta pak definitivně zanikla 1. 7. 1991 v Černínském paláci.

 

1. 4. 1887: Zavedení elektrického osvětlení ulic v českých zemích

Budiž i v našich ulicích večer a v noci více světla! Jaká to změna, umožňující bezpečnější pohyb po nich! Sláva Křižíkovi! Prvním českým osvětleným městem se stal Jindřichův Hradec.           

 

2. 4. 1917: První žena v Kongresu USA

Joannette Rankln, první žena zvolená do Kongresu USA, oficiálně přebírá funkci. Zvolena byla za Republikánskou stranu a v Kongresu zahájila rozpravu o všeobecném volebním právu pro ženy. Stála v čele boje za ženská práva.  

 

3. 4. 1876: Narozen Tomáš Baťa

Jedna z ikon moderního českého kapitalismu. Ovšem nejen českého, na naše poměry nebývale uspěl i na mezinárodní scéně a předvedl, že je-li člověk nápaditý a pracovitý, leží mu u nohou celý svět.

 

4. 4. 1973: Světové obchodní centrum otevřeno
 
Z jedné strany symbol kapitalismu, svobody a toho, co vše zmůže člověk, z druhé velké varování. Přišlo 11. září. Na původním místě dnes vyrostly mrakodrapy nové.         

 

 

 

 

 


 
🍺 Tématem 54. svobodné hospody byla otázka, zda současný přísun ukrajinských uprchlíků může být příležitostí pro lepší budoucnost českého zdravotnictví? Speciálním hostem byl MUDr. Miroslav Havrda, který na výše uvedenou a celou řadu dalších otázek odpovídal v naší online Svobodné hospodě.

 

Pokud jste nestihli sledovat online hospodu živě, můžete se podívat zpětně na tomto odkaze: 54. díl Svobodné hospody.

 

 

 

Beseda s bezpečnostním expertem Davidem Bohbotem o bezpečnosti a připravenosti na mimořádné situace ve městě. Beseda proběhne ve vinárně 2Deci na Praze 2. Kapacita k sezení je 50 osob, takže přijďte včas, ať najdete místo. Rezervace můžete provést na tel. čísle: 602 664 302. 

 

 

 


 
Vláda Miloše Zemana schválila krizový zákon jako legislativní paskvil, další paskvil o 22 let později schválila vláda Andreje Babiše jako Pandemický zákon. O rok později tento paskvil ještě zhoršila zmocňovací novela vlády Petra Fialy a krizová legislativa se tak v České republice stala téměř sprostým slovem. 

 

Jak vypadají krizové předpisy v jiných zemích, které se dlouhodobě připravovaly na „vážné krize“ nejen na „povodňové stavy“? Přijďte si o tom popovídat na besedu s Jiřím Paynem

 

 

 

 

Beseda v Ostravě s právníkem a předsedou Svobodných Liborem Vondráčkem dne 8. dubna 2022 v 18. hodin v restauraci Karlos – Starobělská 3140/52a Ostrava. 

 

Hlavním tématem bude vztah práva EU k právu ČR. Následovat bude beseda o vizi Svobodných: Český sen 2035. 

 

 

 

 

Manifest kruhu českých lékařů v neděli 10. dubna 2022 ve 12. hodin na ostrohu Vyšehradské skály. Akci pořádá MUDr. Miroslav Havrda. 

 

 

 

Beseda v Brně s právníkem a předsedou Svobodných Liborem Vondráčkem dne 14. dubna 2022 v 18. hodin v pivnici U Badinů – Tomáškova 653/2, Brno. 

 

Hlavním tématem bude vztah práva EU k právu ČR. Následovat bude beseda o vizi Svobodných: Český sen 2035. 

 

 

 

 

Opět po roce se v den výročí upálení mistra Jana Husa sejdeme poblíž jeho rodiště a společně vyrazíme na Svobodnou horu!

 

 

 

 

Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google. ↓↓↓

 

 

 

Sledovat můžete také nový web: naskalendar.cz.

 

 

 

image

Odebírejte tento
 týdeník ZDARMA!

 

Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly? 
 Stačí udělat jedinou věc.
Vyplnit ↓tento↓ dotazník.

 

image

Pošlete to dál!

 

Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.

 

Můžete nás také dát do kopie,
ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.

 

Nezobrazil se Vám email správně? Otevřít v prohlížeči 

{{ gf_todaysdate }} Svobodní

 

image

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Týdeník Svobody

Týdeník Svobody

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31