Podzimní sněmovní volby se blíží mílovými kroky. V jednom z posledních průzkumů nám agentura Median přisoudila potenciál 9,5%!
S takto velkým potenciálem se nemusíte bát propadlého hlasu. Věříme a uděláme pro to maximum, abychom to dokázali!
Velmi si vážíme každé podpory. Zároveň nás ale čeká ještě spousta práce. Chystáme celou řadu akcí, kde se budeme potkávat a budete tak mít možnost s námi hovořit o celé řadě věcí. Chystáme speciální roadshow po České republice. Bližší info k této akci vám napíšeme v následujících týdenících. Těšíme se na vás! Již brzy!
Cílem stínové vlády je seznámit veřejnost s programovými prioritami tohoto pravicového uskupení a zároveň poukázat na to, že je možné stát řídit zcela jinak, než dosavadní vlády. Tisková zpráva je zde.
2) Libor Vondráček u Bratříčka
Pravidelný pořad Siréna od Ondřeje Tesárka bude pravidelně poskytovat prostor pro krátký komentář našeho předsedy. Poprvé mluvil ve své reportáži z terénu o tématu zachování české koruny.
3) Svobodní popřáli Václavu Klausovi k jeho 80. narozeninám.
Václavu Klausovi za Svobodné popřáli místopředsedové Miroslav Havrda a Alois Sečkár. Václav Klaus ocenil snahu o vytvopření spojené pravice a tomuto projektu fandí. Zpráva včetně fotografií je na tomto odkaze.
4) Červnovou tour za zachování české koruny jsme zakončili v Brně!
Poslední školní den jsme trávili v Brně. Sbírali jsme podpisy pod petici za zachování české koruny! Děkujeme všem, kdo se stal hrdinou české koruny a podepsal petici! Info z akce včetně fotogalerie je zde.
5) Zálom: Máte právo žít.
Místopředseda Luboš Zálom se ve svém příspěvku velmi detailně věnoval otázkám týkajících se celé řady oblastí společenského života – právo na svobodu, majetek, zkrátka „Máte právo žít“. Lubošův příspěvěk je k dispozici zde.
6) Uctili jsme památku obětím komunistického režimu.
Předseda Libor Vondráček uctil dne 27. června památku obětem komunistického režimu v Pelhřimově a tím jsme si připomněli významné datum. Zpráva je na tomto odkaze.
7) Proběhl první kongres pravicové frakce ODS, která se nazývá Tea Party.
Tea Party představuje vznik pravicové frakce u ODS. Hosty kongresu byli významné osobnosti, mimo jiné Roman Šmucler, Hynek Fajmon, Michal Simkanič a další. Zpráva z kongresu je zde.
8) Literární soutěž: další příběh nesvobody.
V uplynulém týdnu jsme vám přinesli další příběh z naší literární soutěže. Autorkou je paní Kateřina Blažková a její příběh zní: „Jak jsem zjistila, že v tom sama nezůstanu“. Příběh je k dispozici k přečtení na tomto odkaze.
9) V Pardubicích se setkali občané, kteří bojují proti covidové totalitě.
V pátek 25. června se uskutečnilo setkání občanů bojících proti covidové totalitě v parku Na špici v Pardubicích. Akci upořádal Kruh rodičů (zde jejich web). Hlavní přednášku měl Ivan Semecký, odvolaný ředitel Waldorfské školy v Semilech. Celá zpráva zde.
Dvacáté století přineslo uvolňování společenských poměrů a nahota postupně přestala pobuřovat. Moderní bikiny se brzy dostanou do popředí zájmu. Pupíky nikdy nebyli svobodnější!
6. 7. 1918: Transsibiřiská magistrála v rukou ČS legií
Československé legionářské vojsko ovládlo transsibiřskou magistrálu a okolí. Slavná doba našeho národa, kdy stateční Češi ukázali nebývalou odvahu a bránili alespoň na některých místech nástupu jedné z nejkrvavějších diktatur.
7. 7. 1985: Vypískaní komunisti na Velehradě
Národní pouť na Velehradě se proměnila v jednu z největších protikomunistických demonstrací tehdejší doby. Vysocí funkcionáři Lapčík a Klusák byli po svých projevech, kde se mimo jiné snažili označit Cyrila a Metoděje za první komunisty, vypískáni.
8. 7. 1994: Smrt Kim ir sena
Jeden z nejšilenějších diktátorů 20 století a držitel Řádu Klementa Gottwalda, Kim Ir-sen zemřel. Nic na tom nemění ani fakt, že je oficiálně stále věčným prezidentem KLDR.
9. 7. 1609: Rudolfův Majestát
Majestát na náboženskou svobodu byla listina vydána Rudolfem II., která potvrzovala svobodu vyznání v Českém království. Platil pro královská města, šlechtu i poddané.
10. 7. 1856: Narozen Nikola Tesla
Narodil se Nicola Tesla, významný srbský vynálezce, fyzik a konstruktér, jehož vynálezy v čele s asynchronním motorem ulehčily život milionům lidí. Své schopnosti si prohluboval i na Karlově univerzitě.
11. 7. 1870: Viollet-le-Duc v ledovcové trhlině
Architekt Viollet-le-Duc se propadnul v Alpách do ledovcové trhliny, ale s pomocí silných chlapů z dědiny byl po několika hodinách vysvobozen a ještě namaloval krásný obraz z jejího interiéru.
Svobodné akce v terénu
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google.
Odebírejte tento týdeník ZDARMA!
Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly? Stačí udělat jedinou věc. Vyplnit ↓tento↓ dotazník.
div
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.
Svoboda projevu a kritika na Národní třídě
Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.
Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury
Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.
Osobní zkušenost z Národní třídy
Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.
Kritika pokrytectví kolem svátku
Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.
Střet zájmů Andreje Babiše
V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.
Ústavní otázky
Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.
Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání
Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.
Závěr
Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.
