Výzva Parlamentu ČR číslo 2! Jsme v tom všichni?! Nenechme v tom jen některé

Výzva Parlamentu ČR číslo 2! Jsme v tom všichni?! Nenechme v tom jen některé

Stejně jako na jaře, tak i nyní, vyzýváme parlamentní strany, kterým záleží na budoucí prosperitě tohoto státu. Jsme v tom všichni, nenechme v tom jen některé!

Bohužel nedávná historie se opakuje. Podobně jako na jaře vláda krok po kroku, v reakci na čísla, která ukazují na nepříznivý vývoj koronavirové epidemie, utahuje otěže české ekonomice. Ještě nedávno premiér Babiš a jeho ministři ujišťovali, že žádná plošná opatření nejsou v plánu, nicméně jsme svědky toho, že se opakuje jarní scénář. Vyhlašovaná opatření/omezení (leckdy vyhlášená ad hoc ze dne na den) dopadají postupně na stále více českých občanů – na zaměstnance, podnikatele, živnostníky, studenty i děti školou povinné. Názory odborníků přitom nejsou jednotné. Někteří lékaři a vědci doporučují “šlápnout na brzdu”, jiní naopak označují plošná opatření za přehnaná a podepírají to například argumenty o buněčné imunitě nebo o postupné mutaci koronaviru k méně život ohrožujícím variantám.

Svobodní chtějí především upozornit na ekonomickou stránku věci. Lze to říci následovně: nelze riskovat, že kvůli strachu z koronaviru zadupeme do země celou českou ekonomiku, především její nejzranitelnější součást, tedy malé a střední podnikatele, kteří by měli tvořit páteř zdravého národního hospodářství. Jejich existence je velmi vážně ohrožena. V každém případě je třeba mít na mysli, že “současná léčba nesmí v důsledku zabít přeživší”. V podstatě každý negativní zásah do ekonomiky totiž znamená ohrožení zdraví českých občanů v dlouhodobém horizontu.

PROTO MUSÍ SE ZÁKAZY VŽDY PŘIJÍT I ODPOVĚĎ NA OTÁZKU, JAK ZABEZPEČÍME TY, KTEŘÍ SI KVŮLI ZÁKAZŮM NEMOHOU VYDĚLÁVAT NA ŽIVOBYTÍ SEBE A SVÉ RODINY!

📢 Do koronavirové krize náš stát vstoupil za vcelku příznivé ekonomické situace. Byla by škoda to všechno ztratit jen proto, že se vláda rozhodla obětovat dlouhodobou životní úroveň českých občanů příznivým epidemiologickým ukazatelům. Vláda ve svých opatřeních postupuje leckdy chaoticky, bez podložených argumentů, bez analýz, bez jednotných názorů odborníků. Ještě je stále možnost to odvrátit a pomoci českým podnikatelům i jejich zaměstnancům vyrovnat se s následky koronavirové epidemie pokud možno co nejrychleji a za co nejmenších ztrát.

MÁME PĚT JEDNODUCHÝCH ŘEŠENÍ, KTERÁ RESPEKTUJÍ VZÁJEMNOST V TÉTO SITUACI:

1) Stát by měl zpětně od doby trvání nouzového stavu nastoupit do všech pracovněprávních vztahů, které byly v důsledku mimořádných opatření „přerušeny“. Včetně platby ošetřovného, nemocenského, karantén a odvodů za zaměstnance. Prohlášení o takovém přerušení podepsané zaměstnancem a zaměstnavatelem by bylo přijato a jeho pravdivost posuzována později. To se týká i prvních 14 dnů ošetřovného, nemocenského, karantén a odvodů za zaměstnance u vše bez výjimky.

2) Do ledna by měly být pozastaveny odvody pro OSVČ a rozpočítány do dalších 18 měsíců (viz. Slovensko). Platba všech záloh daní u dotčených osob by měla být pozastavena, a to do doby platnosti mimořádných omezení.

3) Podnikatelé, živnostníci a „dohodáři“, kteří v důsledku mimořádných opatření museli přerušit činnost, by měli od státu dostávat alespoň dávku v hmotné nouzi, a to do doby platnosti těchto omezení.

4) Již zmiňované půjčky  pro podnikatele by měly sloužit pro pokrytí těch splátek, nájmů a dalších režijních nákladů, které se nepodaří odložit.
Stát by se měl přimluvit u velkých institucí, aby takové odložení alespoň částečně umožnily. Rizika z vyhlášených opatření však musí zásadně nést sám, a proto by neměl platební moratorium nijak vynucovat.

5) Stát by měl omezit všechny zbytné plánové výdaje a projekty (Odra-Dunaj-Labe atd.).
Svůj aparát by měl zaměřit na řešení současné situace po zdravotní a ekonomické stránce, tak abychom se dostali co nejdříve do kondice, která umožní ukončení nouzového stavu i všech opatření narušujících hospodářský vývoj státu.


Všechna opatření, která napravují negativní důsledky zákazů by měla být dostupná bez byrokraticky složitého papírování, a co nejrychleji, protože, „kdo rychle dává, dvakrát dává“!

Jinak hrozí zásadní poškození ekonomiky a dlouhé soudní tahanice po nichž beztak dojde k odškodnění dle § 36 Krizového zákona, která ani nehorázný návrh ministra vnitra Hamáčka nemůže reálně škrtnout.

Republikové předsednictvo Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31